Autorka sepisuje jakýsi výčet toho, co všechno zaznělo při společné večeři zástupců členských států NATO.
Trump vyjádřil jasnou podporu NATO, nevynechal z této jasné podpory ty, kteří neplatí spravedlivý podíl. Spojenci se dohodli, že předloží plány na zvýšení zbrojních výdajů. Černá Hora byla bouřlivě přivítána jako člen Aliance. Politika otevřených dveří zůstává základním stavebním kamenem Aliance. NATO zastává pevnou pozici vůči Rusku. Nadále se má kombinovat politika odstrašení s dialogem.
Leckdo z lídrů při večeři zdůraznil, že NATO je komunita podobně smýšlejících zemí. Je to tým, kde všichni mají příležitost projevit svou zodpovědnost. Bylo rozhodnuto o prvních krocích k tomu, jak má NATO zvýšit svoji vybavenost pro boj s terorismem apod.
Nejdůležitější ale podle autorky je, že už před Trumpovým příjezdem do Bruselu bylo rozhodnuto, že Amerika dá navíc 4,8 miliardy dolarů na program European Reassurance Initiative, který navýší americkou přítomnost ve východní Evropě a který bude demonstrovat americké závazky evropské bezpečnosti. Je to čtyřicetiprocentní navýšení proti Obamově administrativě.
Amerika tedy vojensky stojí za NATO a výrazně posílí svoji přítomnost v Evropě. To je důležitější než nějaké specifické verbální uctívání článku 5.
Trumpův nedostatek entuziasmu pro multilaterální řešení se podle autorky asi projeví na energii amerického vedení NATO, spíše se to ale ukáže na politické než na vojenské rovině NATO.
...
Bývalý švédský předseda vlády Carl Bildt vysvětluje v komentáři pro The Washington Post, co mu nejvíce vadilo na způsobu, jakým Donald Trump odvolal podporu pařížské klimatické dohody.
Na povrchu to bylo odstoupení od dohody. To je samo o sobě špatné a znepokojivé a reakce z jiných zemí i z americké byznysové komunity o tom svědčí.
Horší je hlubší úroveň celé věci. Ve svém inauguračním projevu Donald Trump poněkud agresivně hovořil o postoji „Amerika především“, dnes by ho měl přejmenovat na „Amerika sama“. V Růžové zahradě byla vlastně podle Bildta oznámena Trumpova nová doktrína.
Trumpův proslov se nesoustředil na téma globální klimatické změny a otázku, jak se s ní vyrovnat. Nebyla řeč o tom, které části pařížské dohody jsou nepovedené či nevýhodné, nemluvilo se o pro a proti apod.
Místo toho Trump implicitně naznačil, že cizí země a jejich jakási organizovaná skupina se angažují v jakési konspiraci proti USA, kterým chtějí bránit rozvíjet se podle svých schopností a vůle. A že si USA budou dělat, co chtějí, bez toho, že by braly v potaz názory zbytku světa.
Trumpova povinnost je prý chránit Ameriku a její občany, jako by jim hrozilo nějaké smrtelné nebezpečí. Pařížská dohoda je podle Trumpa navíc podporována právě těmi státy, které mají s Amerikou zlovolné obchodní přebytky a málo přispívají na obranu.
...
Tento článek z deníku The New York Times je sice už z minulého týdne, ale je určitě dobré na něj upozornit. Píše se v něm, že Rusko se dnes velmi soustředí na Itálii, kterou považuje za problematický podbřišek Evropy, za další ohnisko napětí a problémů v eurozóně.
Donald Trump sice navštívil Řím a Sicílii, ale americká diplomacie vyklidila v Itálii pozice, v Římě není již delší dobu americký velvyslanec a o to aktivnější je ten současný ruský, Sergej Razov. Ten prý čile organizuje koncerty a večírky, pořádá charitativní akce pro oběti zemětřesení, objíždí aktivně regiony, buduje vztahy s politiky. Článek spekuluje i o tom, že populistické Hnutí pěti hvězd Beppeho Grilla je nějak napojeno na Rusko, protože weby tohoto hnutí šíří informace z ruských dezinformačních serverů. Italský předseda vlády Gentiloni byl nedávno na návštěvě u Putina v Soči apod.
Je to zajímavé, ale na druhou stranu nic moc nového pod sluncem. Italské vazby na Rusko byly přece vždycky silné, za studené války měla Itálie z celé západní Evropy nejsilnější komunistickou stranu, Berlusconi byl u Putina pečený vařený a naopak. A sankce proti Rusku se Italům zajídají už od té doby, co byly zavedeny.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
