Trump několikrát řekl, že respektuje Putina jako silného lídra, a též vícekrát pravil, že by „bylo hezké, kdyby Amerika s Ruskem vycházela“. Podle Rachmana je jasné, že nějaká dohoda bude. Jak by mohla vypadat?
Amerika přestane se svou opozicí vůči ruské anexi Krymu. Sice formálně neuzná, že je Krym součástí Ruska, ale bude to fakticky respektovat. V souvislosti s tím skončí protiruské sankce. Amerika přestane navrhovat zapojení Ukrajiny a Gruzie do NATO. Posilování přítomnosti NATO v Pobaltí se zpomalí, nebo dokonce zastaví.
Rusko zastaví svou agresi na východní Ukrajině a ukončí své teritoriální požadavky. Rusko přestane provokovat a ohrožovat Pobaltí. Vojenské napětí na rozhraní NATO–Rusko skončí. Amerika přestane tlačit na svržení Asada a Američané s Rusy spojí síly v útoku na Islámský stát.
Skončí nesrozumitelnost americké politiky, kdy se občas zdálo, že Amerika stojí na obou koncích občanské války v Sýrii.
Rizika? Aliance s řezníky z Aleppa vzbudí v liberálních evropských i amerických kruzích velký odpor, možná i revoltu.
Příliš se sází na Putinovu ochotu držet slovo. Když ho nedodrží, bude Trump vypadat jako „loser“, což je něco, co nesnáší.
Část Trumpových poradců z řad republikánského establishmentu bude na Trumpa tlačit, aby byl vůči Putinovi podezíravější, a upozorňovat ho, že americké ústupky mohou být vnímány jako slabost a mohou probudit další ruskou agresi.
Jiná škola americké zahraniční politiky říká, že Putin chce hlavně respekt a uznání. Pokud dá Amerika najevo, že nehodlá podporovat liberální opozici vůči Putinovi, umožní to nový „obchod“ s Ruskem.
Autor dále upozorňuje na to, že taková dohoda by znamenala návrat do dob nixonovské politiky, a že do hry se dokonce zřejmě vrací jako neformální vyjednavač 93letý Henry Kissinger, který prý už tento měsíc míří do Moskvy.
Je to zajímavá úvaha, ale to, co nastiňuje Rachman, se mi nezdá jako obchod, ale spíše jako jednoznačné ústupky Rusku. To, co má podle Rachmana slíbit Rusko, se nedá moc přesně změřit a definovat. Jak se třeba pozná, že Rusko opravdu „ukončilo agresi“ na východě Ukrajiny? Jak se pozná ukončení napětí v Pobaltí? Tam bude přece napětí svým způsobem pořád. Američané by museli být dost hloupí, kdyby nedefinovali svoje požadavky mnohem přesněji a asertivněji.
Co se Sýrie týče, lze si představit, že Rusko a USA spojí síly proti IS. Co bude ale s povstalci, kteří nejsou součástí IS?
Tady v České republice je asi důležité hned nevykřikovat, že nechci radar, pokud by ho Američané u nás umístit opravdu chtěli – jako to hned učinil přičinlivý premiér Sobotka. Bude to přece – pokud vůbec – součást celého nějakého balíku nové americké politiky vůči Rusku.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
