Na serveru se diví těm dvěma měsícům. Celá EU prý bude čelit politické a ekonomické katastrofě. Je to scénář, kdy britská varianta viru zrychlí šíření infekce, zatímco ještě nebude dostatek vakcín. Německá SPD varuje před třetí vlnou a kancléřka Merkelová má prý velmi varovné informace od svých poradců. Do očí bijící je stále narůstající rozdíl v očkování mezi Británií a EU. Jen za minulý týden Británie naočkovala 0,6 procenta populace, EU jen ale 0,1 procenta populace.
Stále více lidí v Německu vyjadřuje znepokojení nad tím, že na starší lidi se s očkováním zatím nedostalo. Voliči mohou vytrestat hlavně CDU a SPD.
Britská vláda má dnes oznámit tři fáze ukončení lockdownu. Návrat do škol 8. března. Obnovení normálního „venkovního“ (outdoor) provozu na konci března. Obchody a restaurace se plně otevřou až v květnu. K něčemu takovému se EU dostane až během léta.
Eurointelligence.com nabízí tři scénáře. 1. Státy EU postupně uvolní restrikce a budou mít štěstí. 2. Uvolní restrikce a za čas je budou znovu zavádět, až se infekce znovu začne prudce šířit. 3. Budou se prodlužovat restrikce, dokud nebude dosaženo kolektivní imunity – ať už pomocí očkování, či přirozenou cestou. V prvním scénáři vyváznou politici s monoklem pod okem, v tom druhém a třetím očekávejme pořádnou politickou bouři s volbami v Německu v září a ve Francii na jaře příštího roku.
Americká ekonomika se vyhnula dvojitému propadu a oživení nyní probíhá tak rychle, že se mnozí ekonomové (Larry Summers a Olivier Blanchard) obávají přehřátí. V důsledku toho rostou výnosy z dluhopisů nejen v USA ale i v Evropě, kde tak může dojít k nezamýšlenému finančnímu zpřísnění uprostřed lockdownu.
…
Skotský ekonomický historik Niall Ferguson je větší optimista. Během léta bude většina vyspělých zemí z nejhoršího venku.
Věří i v prodloužený globální večírek spojený s otevřením barů a restaurací. Ekonomický růst se prý rychle nastartuje: lidé naakumulovali obrovské množství úspor a velkou část utratí, zatímco vlády ještě zároveň budou ekonomiky stimulovat.
Do prepandemického normálu se už ale nevrátíme. Virus bude mutovat a bude více rezistentní vůči očkování. Očkovací nacionalismus, protiočkovací sentiment umožní viru se dál vyvíjet, především na jižní polokouli. Z viru se stane sezonní nemoc s vlnami zvýšené úmrtnosti a vyžadující každoroční očkování.
Hypermobilita prepandemické éry už se nevrátí. Mnoho zemí, které uspěly v potlačení šíření viru (Austrálie, Nový Zéland), si ponechá restrikce. Velké firmy omezí korporátní cestování a zůstanou věrné Zoomu. Velká část kvalifikovaných lidí bude i dál pracovat z domova. Objímání a potřásání rukou ubude. A roušky a respirátory do určité míry zůstanou.
Pandemie ukázala naši ubohou připravenost na neštěstí všeho druhu. Je dost pravděpodobné, že příští globální neštěstí bude spojeno s klimatickou změnou. Ale nemusí to být zrovna globální oteplování. Erupce sicilské Etny z minulého týdne nám připomněly, že svět už více než dvě stě let nezažil velkou vulkanickou erupci. Naposledy to byl výbuch indonéské sopky Tambora v roce 1815. Do ovzduší se tehdy dostalo přes 50 milionů tun sulfátu. Zapomněli jsme, jak drsné může být globální ochlazení způsobené sopečnou erupcí.
…
Nad změnami v ekonomice se zamýšlí i Mervyn King, bývalý guvernér Bank of England, v článku pro Bloomberg.
Vlády si uvědomí, že odolnost je stejně důležitá jako výkonnost. Bankovní sektor se v tomto ohledu poučil z finanční krize, ale jinde to aplikováno nebylo. Bude se více zkoumat odolnost zdravotního systému, rizika spojená se závislostí na systému včasných dodávek a odolnost ekonomik v souvislosti s dočasným uzavřením hranic. Ekonomika budoucnosti bude do určité míry organizována jinak.
Poptávka po mnoha službách od létání po ubytování a zábavu se změní způsobem, který neumíme kvantifikovat. Bude následovat doba velkých pokusů a omylů.
Do jaké míry zůstaneme u online nakupování? Některé změny ve zvycích a v tom, za co a jak utrácíme, tu zůstanou a proběhne realokace práce a kapitálu. Fiskální a měnové stimuly nebudou stačit a vlády budou muset reagovat i na strukturální změny ekonomiky.
