Jde o první růst od roku 2007, uvádí deník The Financial Times.
Zvýšení roku 2015 ale pouze přiblížilo příjmy domácností jejich vrcholu v roce 2007. Stále jsou o 1,6 procenta nižší. K největšímu růstu mezd dochází mezi nejnižšími a středními příjmy, a tak se reálně snižuje příjmová nerovnost.
Přitom příjmová nerovnost a stagnující příjmy střední třídy jsou jedním z nejdůležitějších témat předvolební kampaně.
Dodatek autora Monitoru JM: To přece už známe z voleb v roce 1992. George Bush tehdy prohrál s Billem Clintonem mimo jiné proto, že ekonomika měla být stále ještě v recesi. Jenže se zpožděním se ukázalo, že v době kampaně už vesele rostla.
Na druhou stranu, divíte se Američanům, že jsou naštvaní, když reálné příjmy domácností jsou stále nižší než v roce 1999!?
...
Miliardář a mecenáš George Soros píše na Project Syndicate, že uprchlická krize tlačila EU směrem k dezintegraci, a 23. června dokonce pomohla brexitu.
Uprchlická krize a kalamita brexitu způsobily posílení xenofobních a nacionalistických hnutí, která se pokoušejí zvítězit v sérii nadcházejících hlasování – volby ve Francii, Německu a Nizozemsku příští rok, referenda v Maďarsku a Itálii a rakouské prezidentské volby v prosinci letošního roku.
Místo toho, aby se členské státy pokoušely tomu čelit společně, soustředí se na nekooperativní, sobě sloužící (self serving) řešení, jako je stavba plotů. To hrozí další fragmentací Unie.
Současná odpověď na uprchlickou krizi je symbolizována dohodou s Tureckem, která má čtyři vady. Za prvé to není evropská dohoda – připravilo ji Německo a postavilo Unii před hotovou věc. Za druhé je dohoda velice podfinancovaná. Za třetí bylo Řecko transformováno v zadržovací ohradu bez adekvátního vybavení. A za čtvrté není založena na dobrovolnosti. Členské státy jsou nuceny přijímat kvóty a uprchlíci jsou nuceni jít tam, kam nechtějí a kde nejsou vítáni.
EU přitom nemůže přežít bez společné azylové a migrační politiky, protože migrační tlaky tu zůstanou i bez Sýrie. Příčinou je demografické zaostávání Evropy, populační exploze v Africe a demografické změny.
Soros dále mimochodem navrhuje přísnou kontrolu hranic EU, protože nic jiného neděsí lidi tolik jako scény chaosu. Komplexní migrační politika bude stát 30 miliard dolarů. Relokační mechanismus musí být dobrovolný a EU se musí více soustředit na pomoc zemím, odkud migranti přicházejí.
...
George Hay píše na Reuters o tom, jak šéfové britských bank žádají po vládě jasný plán a jak ho nemohou dostat. Šéfové bank se 7. září setkali s britským ministrem financí Georgem Hammondem, aby se domluvili, jak bude sektor vypadat po odchodu Británie z EU, tedy dva roky po spuštění slavného článku 50.
Dva roky ale podle autora vůbec nestačí. Americké banky budou potřebovat více času, aby v EU založily pobočky. Bude také trvat mnohem déle, než bude automatické právo britských bank působit v celé EU nahrazeno něčím jiným.
I kdyby ministr financí nějakou strategii měl, prozradit ji nemůže, protože když ji prozradí, oslabí svou vyjednávací pozici a dosáhne méně, než chtěl.
Čtenáře Monitoru JM zvu na mezinárodní konferenci o Evropě, která se koná 19. září.
