Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
27. července 2018 13:32 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Proč dává Trump přednost summitům

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 8Diskuse
Donald Trump | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Donald Trump | foto: ČTK

PRAHA Americký prezident Donald Trump se v Singapuru sešel se severokorejským lídrem Kim Čong-ilem, v Helsinkách s Putinem, chystá se další setkání s Putinem ve Washingtonu apod.

Třicet let po konci studené války – tedy čtyřiceti letech přerušovaných občasnými summity mezi lídry USA a SSSR – se dostávají summity zase do módy. Přemítá o tom Richard N. Haass na Project Syndicate s tím, že slovo summit nemá žádnou přesnou definici. Může se jednat o setkání přátel i nepřátel, summity mohou být bilaterální či multilaterální. Asi jde ale o něco výjimečnějšího, než je běžná pracovní schůzka.

Je zjevné, proč jsou summity Trumpův oblíbený formát. Trump chápe diplomacii v osobní perspektivě. Pevně věří v myšlenku, že vztahy mezi jednotlivci – jakkoli je to diskutabilní – mohou tvarovat vztahy mezi zeměmi a dokáží se povznést nad rozdíly v politikách, nebo je dokonce vyřešit. Trump je ze světa pódiového umění (stagecraft) spíše než státnického řemesla (statecraft).

Trump je o sobě přesvědčen, že dokáže takové summity kontrolovat a může v nich uspět. Vychází ze své zkušenosti z realitního byznysu, kdy asi mnohdy dokázal od svých partnerů a rivalů vymoci, co potřeboval.

Trump přišel s důležitou inovací. Dříve se summity připravovaly roky či měsíce skrze experty a byrokraty, kteří se snažili předem a detailně zužovat prostor pro rozpory a obrušovat názorové hrany. Summit sám postupoval podle skript, v zásadě se jednalo jen o ceremoniál. Dohody a komuniké byly dávno předjednány, potenciál pro překvapení byl redukován na minimum.

Trump preferuje volně plynoucí schůzky s minimální přípravou. Písemný výstup je vágní jako v Singapuru nebo žádný jako v Helsinkách. Takový přístup je riskantní. Je tu velký prostor pro vznik emocionálně podbarveného konfliktu, výbuchu a nezdaru – anebo se na druhou stranu jednání může nejprve jevit jako úspěšné, ale později se ukáže, že šlo o bublinu.

...

Otázkou ovšem je, kam v tomto kontextu zařadit – zdá se, že zatím relativně úspěšnou – schůzku Trump-Juncker, která podle všeho nebyla příliš improvizovaná, ale právě docela podložená přípravou. Na Reuters Breakingviews jsou dokonce přesvědčeni, že byla podložena přípravou relativně starou, z období amerického prezidenta Baracka Obamy. Již tehdy se mluvilo o tom, že EU bude dovážet více americké sóji a amerického zkapalněného plynu. Již v době TTIP se mluvilo o harmonizaci pravidel, redukci byrokratických překážek apod.

Na Reuters konstatují, že oba státníci vlastně oživili TTIP, tedy atlantickou dohodu o svobodném obchodu, která už je pár let u ledu, a to z důvodů nepříliš silné politické vůle na obou stranách Atlantiku, možná především na té evropské. Trump je ovšem dobře znám rychlými změnami nálady, možná bude Juncker brzy ve Washingtonu znovu.

Debata Jana Macháčka
  • 8Diskuse


Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky