Ať je to, jak chce, lídři čtyř z deseti největších ekonomik na světě – Francie, Německa, Japonska a Indie – poletí do Ruska v rozmezí jednoho týdne. A k tomu ještě čínský viceprezident a ředitelka MMF Christine Lagardová. Jako by se Putin najednou jevil jako nepostradatelný, i když jde kromě reakce na dohodu s Íránem také o to, že se v Putinově rodném Petrohradě koná každoroční ekonomické fórum, kde budou hosty francouzský prezident Emmanuel Macron i japonský předseda vlády Šinzó Abe. Je tu možná souvislost i s tím, že s růstem cen ropy čeká ruskou ekonomiku období stabilního ekonomického růstu, sankce nesankce. Každopádně to vypadá, že americké sankce proti Íránu prostě Rusku prospívají. A to nás ještě napadá jeden faktor. Evropské firmy, které z důvodných obav z toho, že se mohou dostat na americký sankční seznam, stáhnou z Íránu, budou ještě více než dosud tlačit na svoje vlády, aby zrušily protiruské sankce.
…
Bílý dům také včera pohrozil zavedením 25procentního cla na dovoz automobilů do USA. Ministr obchodu Wilbur Ross dostal za úkol zahájit prošetřování dovozu všech automobilů a dílů pro jejich výrobu. Šetření potrvá dlouho a možná jde opět pouze o hrozbu, na jejímž základě se Trumpovi bude lépe vyjednávat o reformě Severoamerické dohody volného obchodu (NAFTA). Pokud by se ale skutečně měla zavést zmíněná cla na dovoz aut do USA, znamenalo by to podle sloupku na Breakingviews agentury Reuters velký problém pro americký automobilový průmysl.
Nesmyslný je i Trumpův argument, že cla mají být zavedena kvůli národní bezpečnosti. Osmdesát procent z 17,3 milionu aut prodaných loni v USA tam bylo taktéž vyrobeno, i když tento podíl je o něco nižší v případě dovážených dílů a součástek. Jakékoli – i krátkodobé – přerušení výroby bude velice nákladné. Výrobci aut by si museli rychle najít producenty součástek v USA, a to takové, kteří dokážou dodávat flexibilně, kvalitně, rychle a za dobrou cenu.
Opatření by mělo menší dopad na výrobce SUV a velkých aut, kterých se v USA vyrábí 90 procent z počtu, který se tam prodá. Horší to bude pro Toyotu, Volkswagen a jihokorejskou Kiu. Všechny tyto firmy mohou investovat čas a peníze do toho, že přesunou další produkci do USA. Anebo se mohou jednoduše rozhodnout, že budou vyrábět a prodávat méně aut. V obou případech to zdraží auta na americkém trhu – a horší je, že to zdraží auta, která jsou menší, levnější a mají hospodárný provoz.
…
Italský prezident Mattarella se nakonec rozhodl jmenovat mladého právníka Giuseppeho Conteho předsedou vlády. Pro odpověď na otázku, jak to bude se zadluženou Itálií a jejím vztahem se zbytkem Evropy, je ale nejdůležitější, kdo se stane příštím italským ministrem financí a jak ho budou finanční trhy a evropští partneři respektovat. Bude zajímavé sledovat, kdo v koalici dvou populistických stran, z nichž jedna chce utrácet a druhá snižovat daně, bude mít při výběru ministra financí hlavní slovo. Můžeme si ale být docela jisti, že to nebude předseda vlády Conte, který bude spíše takovým tiskovým mluvčím obou stran, v lepším případě mediátorem.
Koaliční smlouva sice nekoketuje s opuštěním eurozóny, ale původní návrh obsahoval nápad zahájit přípravy a studie na odchod z ní. Mluví se o tom, že ministrem financí by mohl být profesor Paolo Savona, podle kterého je euro „německá klec“.
