Nejinak je tomu s posledním projevem, který přinesl Project Syndicate.
Sorosovy texty o Evropě sleduji soustavně a nutno dodat, že jsou v úplném rozporu s pověstí, která se o Sorosovi šíří v postkomunistické Evropě. Soros byl například vždy kritický ke kancléřce Merkelové i Německu, a to jak v tématu řešení krize eurozóny, tak ve věci migrace. Vždy žádal přísnou ochranu vnější hranice a vždy žádal Marshallův plán pro regiony, které jsou zdrojem migrace. Většina věcí, které se o Sorosovi říkají a píšou, často nejsou vůbec pravda.
V novém projevu a textu Soros píše, že Evropa už nemůže ignorovat, že mnohé evropské země nechtějí směřovat ke stále bližší unii. Místo vícerychlostní Evropy, kde všichni členové míří ke stejnému cíli, je lepší mluvit o „Evropě více drah“ (multitrack Europe), která nabízí členským státům větší možnost výběru.
Podle Sorose je EU v existenční krizi a všechno, co mohlo být špatně, se také nakonec špatně odehrálo.
Po finanční krizi roku 2008 ztratila EU svou cestu: vydala se směrem fiskálního opevnění a vztahy uvnitř eurozóny transformovala na vztahy mezi věřiteli a dlužníky. Takový svazek není ale ani dobrovolný, ani rovný. Spousta mladých lidí na jihu Evropy se dívá na EU jako na nepřítele, který je připravil o práci.
Potom přišla uprchlická vlna. Výsledkem je vzrůstající podpora AfD v Německu a vítězství populistů v italských volbách.
Maďarský premiér Orbán se prý podle Sorose chystá stát se lídrem konzervativní křesťanské demokracie v Evropě. A USA podle Sorose jednostranným rozhodnutím opustit íránskou dohodu de facto zničily atlantickou alianci. Evropa je v existenčním nebezpečí. Co je třeba dělat?
Co se migrační krize týče, Evropa musí chránit své vnější hranice, ale mít je otevřené pro legální migraci. Členské státy nesmí být tlačeny do akceptování migrantů, které nechtějí. Hranice mezi státy uvnitř Schengenu musí zůstat otevřené a Evropa musí připravit masivní Marshallův plán pro Afriku, potřeba je minimálně 30 miliard eur ročně (Soros navrhuje inovativní plán, jak celou věc financovat skrze finanční trhy).
Pokud jde o Británii, ta by se měla do EU vrátit, ale Unie by se měla mezitím transformovat v instituci, která bude pro Brity opět lákavá. Například je prý podle něj nesmysl nahlížet na Čechy, Poláky a Švédy jako na adepty členství v eurozóně, když je jasné, že tyto země o členství v měnové unii nestojí.
Nejde o kosmetické změny. Současné nastavení pravidel vypadá tak, že je tu tvrdé jádro EU, tvořené eurozónou, a ostatní, kteří do eurozóny směřují a ještě v ní nejsou, jsou v podřadné pozici. Různé rychlosti, ale všichni míří k jednomu cíli. Lepší jsou podle Sorose různé integrační okruhy, které budou garantovat to, že EU a eurozóna jsou dvě velmi různé věci, a že kdo nechce, do eurozóny směřovat nebude.
Vlastně lze konstatovat, že je neuvěřitelné, kolika lidem v tomto regionu, kteří Sorosovi nemohou přijít na jméno, mluví Soros z duše.
