Tak například – pravdu mají určitě ti, kdo říkají, že je v Evropě mnoho chudších zemí, než je Řecko, a že proto není důvod, aby si Řecko dále neutahovalo opasek, podle oficiálního plánu ještě dalších 25 let. Řecko si zkrátka 20 let žilo nad poměry, tak si teď stejnou dobu bude žít pod poměry. Co má vlastně být?
Používají se různé expresivní výrazy. Řecká vláda mluví o sociálním holokaustu, o fiskálním waterboardingu či o dluhovém otrokářství či otroctví nebo dluhové kolonii apod.
To zní sice chytlavě, co ale potom mají říkat v takové Albánii, která je pořád čtyřikrát chudší než Řecko, a co mají říkat v Bulharsku a Rumunsku, když jsou sotva na dvou třetinách řecké úrovně? Co se eurozóny týče, Slovensko a Litva jsou také stále o fous chudší než Řecko. machá
Jenže celkové bohatství moc nepomůže. Kdyby bylo Řecko opravdu kolonie, protektorát nebo oblast v nějaké nucené správě bez demokratických voleb, bylo by to taky jednoduché, bude se prostě prodávat majetek, bude se prodávat území, když nebude stačit prodej státního majetku, bude se za účelem mazání státního dluhu prodávat i majetek občanů. Potíž je v tom, že se v Řecku s dovolením také konají volby, kde těžko bude někdo kandidovat s heslem: Buďme ještě rádi, že na tom nejsme jako Albánci nebo Bulhaři.
Stále má snad na demokracii v Řecku zájem také Evropská unie, nebo ne? Když si teď zvolili v Řecku neokomunisty, mají zvolit příště fašisty ze Zlatého úsvitu, nebo rovnou volby zrušit a zavést vojenskou juntu? Pokud řecká Syriza jasně, s přehledem a demokraticky zvítězila s tím, že má odmítnout záchranný program, je to také nějaká demokratická hodnota, či spíše demokratická realita, kterou je třeba respektovat. Potíž Řeků je v tom, že odpuštění či umazání dluhů Řecku by měla mít ve volebním programu hlavně nějaká německá politická strana.
Pravdou je též to, že záchranný program nefunguje a byl zjevně konstruován chybně. Po celé té pětileté slavné léčbě je řecká ekonomika menší než před krizí, ale to by tolik nevadilo, kdyby se zároveň alespoň rychle zmenšovalo zadlužení. Jenže zadlužení procentuálně vůči HDP stále narůstá. Řecká vláda má také pravdu, že mají představitelé trojky přiznat, že naordinovaná léčba se moc nepovedla.
Jenže to nikdo nepřizná, protože by se pak muselo přiznat i Španělsku, Portugalsku nebo Irsku, že i jejich programy byly příliš přísné. Navíc by někdo mohl mít zájem vyvodit zodpovědnost z toho, že někdo něco špatně spočítal či odhadl.
Pak je tu další část hlavolamu. Pokud má řecká vláda jasný mandát ukončit program trojky, má zase německá vláda (a především pak CDU) jasný mandát vymáhat současný řecký dluh celý. Když se ustoupí, bude profitovat eurofobní Alternativa pro Německo.
Pravdou také je, že tvrdými úspornými programy a hlubokým poklesem HDP prošly třeba i pobaltské země. Když se vše provede rychle, rázně a asketicky, přinese to své ovoce.
Jsme sice všichni homo sapiens, jenže někde platí severská a protestantská morálka, někde je společnost semknutá a nevolí extremisty, protože si pamatuje, co to bylo, být součást SSSR, a protože dnes cítí ruskou hrozbu.
To je snad nějaká novinka, že seveřané a jižané jsou jiní? A že Řekové jsou jiní dvojnásob? Zvláštní také je, že leckterý informovaný člověk naznačuje a velevýznamně pomrkává, že je jasné, že Řeky je teď třeba přinutit k reformám a škrtům, a když budou poslušní, pak je přece jakoby jasné, že se jim časem něco odpustí, což ale nikdo kromě náznaků dobře informovaného insidera nepřizná předem.
To si vážně někdo myslí, že by se Řekové spokojili s nějakým vágním náznakem, že by to nechtěli písemně? A nakonec je pravdou i to, že případ Řecko není jen dluhová, ekonomická či účetní problematika.
Řecko je důležitý člen NATO, má významnou geostrategickou polohu a člověk by vlastně doufal, že nějaký vysoký stratég NATO spolu s nejvyššími kumpány třeba odněkud ze CIA tak nějak dohlíží zdálky a shůry na vyústění této dluhové disputace.
Západ se nemůže tvářit, že je jedno, kdyby se Řecko mělo stát zemí nikoho, jakousi černou dírou, nebo se dokonce dostat do ruské sféry vlivu. Přečteno včera v Českém rozhlase Plus.
…
Agentury v tuto chvíli nemají jasno, jaká bude forma kompromisu mezi Řeckem a eurozónou, má se ale v tuto chvíli za to, že ke kompromisu se směřuje a Řecko požádá o prodloužení záchranného programu.
Není ovšem jasné, jaká bude podoba kompromisu. Řecko patrně pořád žádá alespoň nějaké přiznání, že asistenční program se nepovedl, což je v Německu ideologicky neprůchodné – a stejně tak prý trvá na zastavení privatizace, zvyšování minimální mzdy apod. Francouzský ministr financí Michel Sapin vypouští balonky o tom, že možná snad bude nějaká prolongace splátek. Teprve uvidíme, zatím to je záhadné.
…
Tvrdý vyjednávací boj o Řecko, resp. řecké banky se vede i na půdě ECB a je to možná důležitější než vyjednávání o přihlášení do záchranného plánu. Uvnitř ECB je tvrdá německá opozice proti využívání asistenčního programu ELA, skrze který poskytují centrální banky mimořádnou likviditu komerčním bankám. Němci protestují například proti tomu, aby řecké banky pomocí peněz z ELA navyšovaly svoje držení krátkodobých řeckých vládních dluhopisů. Mezitím pokračuje dramatický odliv úspor z řeckých bank.
…
Gideon Rachman napsal pro FT hezký komentář o Putinových kamarádech. Z pohledu západní Evropy vypadá Putin jako persona non grata, když se prý ale člověk podívá po světě, je překvapen, co má Putin kamarádů. Egyptský prezident Sísí, turecký prezident Erdoğan, izraelský premiér Netanjahu, Jacob Zuma, prezident Jižní Afriky, a maďarský premiér Viktor Orbán.
Putin vychází dobře hlavně s macho typy. Když máte rád macho lídry, těžko vám bude fungovat chemie s bývalým profesorem práva (Obama), se ženou (Merkelová), s „toffem“ (řekněme aristokraticky či do vyšší třídy se stylizujícím elegánem, jako je Cameron) nebo s lídrem, který jezdí za milenkou na zadním sedadle mopedu (Hollande).
