To vietnamská komunistická vláda se pro změnu zhlédla v Margaret Thatcherové spíše než v Karlu Marxovi. Právě dokončený prodej 20 procent v energetickém gigantu PV Power je posledním příkladem komunistické privatizační série. Píše o tom agentura Reuters (https://www.reuters.com/article/us-vietnam-privatisation-breakingviews/breakingviews-vietnams-thatcherism-could-use-an-extra-push-idUSKBN1FM0AR). Výnosy jsou větší než očekávané, akciovému trhu se daří a dynamicky roste. Vietnam je nyní nejrychleji rostoucí ekonomikou v Asii, HDP roste o 7,7 procenta ročně. Tamější vláda se vydala vstříc volnému obchodu a redukuje státní podíly v celé ekonomice od pivovarů po benzinové stanice.
V prosinci vietnamská vláda prodala pivovar Sabeco thajské firmě Thai Beverage za téměř pět miliard dolarů. Další privatizace v telekomunikacích a turistickém průmyslu budou následovat.
…
Ve Financial Times (https://www.ft.com/content/a8314d06-0741-11e8-9650-9c0ad2d7c5b5) si všímají, jak se daří americké ropné produkci. Půl století po posledním americkém produkčním vrcholu se USA zase blíží k rekordům. Poprvé od roku 1970 Američané vytěží 10 milionů barelů ropy každý den. USA tak brzy předstihnou Rusko jako největšího světového ropného producenta.
Z mnoha úhlů pohledu je to pozitivní. Zvýšená produkce těžby z břidlic pomohla držet dole světové ceny, prospěla spotřebitelům všude na světě. Z pohledu Američanů vznikly desetitisíce pracovních příležitostí, vyztužila se energetická bezpečnost země a snížily se dovozy. Kdybychom se podívali o jednu dekádu zpátky, hlavní otázkou globálního trhu s ropou bylo tempo nárůstu amerických importů.
Posun ve struktuře těžby je také zcela zásadní. Producenti z břidlic mohou uvádět do provozu a zase zavírat studny mnohem rychleji než konvenční producenti. Oslabila se síla OPEC, kartelu 15 zemí vyvážejících ropu – což je vítaná zpráva pro všechny ostatní.
Jsme svědky významného posunu od trhu, kterému dominují suverénní státy a megaprojekty, k menším producentům, kteří se mohou rapidně přizpůsobovat změnám v poptávce.
Jsou tu i další geopolitické konsekvence. Těžba z břidlic umožnila Američanům odstranit restrikce vývozu. Čína se mezitím stala největším dovozcem ropy na světě a po Kanadě také největším odběratelem americké ropy.
…
Eli Lake na serveru agentury Bloomberg (https://www.bloomberg.com/view/articles/2018-01-31/u-s-shows-beginning-of-a-response-to-muslim-brotherhood) si všímá dalšího důležitého posunu v politice vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa, který před rokem tvrdil, že prohlásí celé Muslimské bratrstvo za teroristickou organizaci. Mnoho lidí kolem Trumpa a republikáni v Kongresu věřili, že hnutí, které dalo vzniknout politickému islámu, si vyslouží stejné zacházení jako al-Káida. V nové bezpečnostní strategii z prosince loňského roku není ale o Muslimském bratrstvu ani slovo. USA zvolily rafinovanější přístup: některé odnože a skupiny náležející do bratrstva jsou označeny za teroristické organizace, nikoli celá zastřešující organizace. Trumpův šéfporadce pronárodní bezpečnost generál H. C. McMaster v prosinci řekl: „Budeme hodnotit každou organizaci zvlášť.“ Nejsou tu ale žádné náznaky vstřícných gest vůči bratrstvu, jaká učinil Barack Obama po arabském jaru. Administrativa bude postupovat tvrdě pouze vůči jednotlivým odnožím.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
