MACHÁČKŮV VIDEOKOMENTÁŘ: Jak kritizovat Turecko i o skrytém nebezpečí IS |
Na druhou stranu zdaleka nemůžeme ještě mluvit o průlomu a vůbec ne o vítězství. Konzultace musí pokračovat na permanentní bázi a dohodu je třeba doplňovat a průběžně aktualizovat.
Proč je vlastně Turecko oním pomyslným klíčem? Samozřejmě proto, že leží na trase mezi Evropou a Sýrií, Íránem i Irákem. Málokdo u nás bohužel ale ví, že Turecko neuznává směrem k Sýrii ženevskou konvenci a nedává dosud uprchlíkům ze Sýrie žádný oficiální status, pouze status jakéhosi hosta. Uprchlíci ze Sýrie nesmí v Turecku pracovat, jejich děti nemohou chodit do školy apod.
Naprostá většina syrských uprchlíků, kteří přicházejí ze Sýrie do Evropy, neprchá z hořících a rozbombardovaných domů někde v Sýrii, ale po několika (zpravidla asi až po třech) letech pobytu v Turecku, který dále shledali bezvýchodným. Správné pojmenování je, že „prchají před válkou“, ne „z války“. Do Turecka je ale nikdo nemůže vrátit, protože tam – vzhledem ke statusu hosta – jakoby nikdy oficiálně nebyli. Do Sýrie samozřejmě nelze vracet vůbec nikoho, protože tam je podle ženevské konvence ohrožen na životě úplně každý.
LÉKO: Unie Turecko potřebuje, opačně to tolik neplatí. Poslouchejme více Friedmana |
Přijde-li uprchlík ze Sýrie, který byl mezitím tři roky v Turecku, do EU, na úřední otázku „odkud jdete“ odpovídá logicky a správně „ze Sýrie“, protože v Turecku tři roky byl a nebyl zároveň. Uprchlíci většinou vypadají zbědovaně, ale to se nelze divit, když se vlečou pěšky bahnem přes celý Balkán.
Jenže změnit tohle Turci neslíbili. Slíbili pouze, že pokud bude uprchlík odjinud než ze Sýrie a Afghánistánu, přijme ho Turecko zpátky.
V táboře jako v kleci
Ze tří miliard eur, které EU Turecku slíbila, bude Turecko zlepšovat podmínky v uprchlických táborech, což se týká hygieny, zdravotnictví, školství apod. Jenže lidé, kteří situaci v Turecku znají, vědí, že uprchlíci nechtějí v táborech být, i kdyby byly ze zlata, cítí se tam jako v kleci, raději bydlí v malých bytečcích a azylech mimo tábor, a pokud to jen trochu jde, pracují načerno.
Turecko v rámci dohody slíbilo Evropské unii, že zatočí s pašeráky lidí a také zesílí námořní ochranu své hranice. Turecký prezident Erdoğan ale hned řekl, že nemůže sám s jistotou zaručit, že se příliv uprchlíků do EU jakkoli sníží.
Lavrov útočí na Turecko. Po ‚spojencích teroristů‘ bude Moskva chtít víza |
Jaká jsou vlastně další rizika? Ze slíbených tří miliard eur dá Unie ze společného rozpočtu pouze půl miliardy, zbytek musí členské země přihodit ze svých zdrojů. Lze bohužel čekat vleklé dohadování. Stejně tak je zřejmé, že v dalších letech bude chtít Turecko další peníze.
Turecko má také na stole příslib bezvízového styku. Lze však očekávat, že především Francie nebude moc nadšená z bezpečnostních důvodů. Když se mohou uprchlíci skrývat v migrační vlně, proč by se nemohli v budoucnu někteří skrývat za falešný turecký pas?
Pokud budou autoritativní tendence v Turecku dále zesilovat, bude evropská levice hlasitě proti jakýmkoli ústupkům Turecku apod.
Omezení politiky otevřených dveří
Krom toho je jasné, že má-li se omezit migrace, musí se stabilizovat situace v Sýrii, EU musí chránit vnější i schengenskou hranici a země jako Německo musí ukončit či omezit politiku otevřených dveří.
Ale abychom nebyli jen pesimisté, jistě dává smysl opět zkusit přiblížit Turecko zpátky k evropské orbitě, od které se v posledních letech začalo poněkud vzdalovat.
Erdogan volal Putinovi. Turecko prý bude pokračovat s útoky na Islámský stát |
Zkrácená verze přečtena včera v Českém rozhlase Plus. Následující komentář Marca Championa na Bloombergu je již pár dní starý, ale docela důležitý.
Rusko sice tvrdí, že Turecko sestřelilo ruské letadlo proto, že Ankara obchoduje s Islámským státem a pakuje si na tom kapsy (pozoruhodné je, jak tohle rezonuje a zapouští kořeny hlavně na sociálních sítích a internetu). Jednodušší vysvětlení podle Championa spočívá v tom, že by Rusko udělalo totéž.
Představme si, že by vypukla občanská válka v sousední zemi Ruska, které bylo dlouho součástí ruského impéria. Co by dělalo Rusko, kdyby na hranicích žili etničtí Rusové,na něž útočí armáda sousední země?
Jak vidíte, není to taková hypotéza, v něčem se to podobá východní Ukrajině. Sýrie byla pod otomanskou vládou od roku 1516 do roku 1921. Turkmeni se ocitli na špatné straně hranice. Shodou okolností byl Donbas inkorporován do sovětské Ukrajiny také v roce 1921.
MACHÁČEK: Turecko je náš SPOJENEC |
V roce 2011 – když začaly protesty v Sýrii – prohlásil prezident Erdoğan, že Turecko musí nazírat chaos v Sýrii jako domácí problém. Zlobil se, když ho Asad neposlouchal. Brzy po sestřelení letadla Suchoj Erdogan řekl: „Nechceme nic eskalovat, musíme bránit naši bezpečnost a práva našich bratrů.“
Kdyby se NATO angažovalo na východní Ukrajině, netrvalo by Putinovi několik měsíců, než by sestřelil nějaké alianční letadlo kroužící nad jeho hranicí. Trvalo by mu to spíše sotva pár minut.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
