Jejich text najdete zde. Zážehy probíhají rovnoměrně ve všech válcích motoru německého automobilu. Roste obchod, rostou investice a roste i spotřeba domácností. V Německu pracuje nyní 43,7 milionu lidí, což je o 638 tisíc více než v roce 2016. Za poslední rok poklesla nezaměstnanost v Německu na nejnižší úroveň od sjednocení a nedostatek pracovních sil už se projevuje vyšším tlakem na růst mezd.
Inflace v Německu se přibližuje dvěma procentům, což je takový ten zdravý normál, který si makroekonomové většinou chválí.
Volby v Německu se konají v září a ekonomické výsledky nasvědčují tomu, že kancléřka Merkelová odrazí nástup Martina Schulze a budou ji podle všeho čekat další čtyři roky v úřadu.
Pro českou ekonomiku je výkon té německé velice dobrou zprávou. Navíc má Německo rezervy, kterými může v budoucnu vyrovnávat případné výpadky poptávky. A česká ekonomika má zase rezervy v investicích – peníze a zdroje má, ale potřebuje investice „odšpuntovat“.
...
Přesto mezinárodní instituce Německo kritizují, je to pořád dokola každý rok. Stěžuje si Evropská komise, OECD i MMF. Na serveru Eurointelligence.com píší, že novinkou je, že Německo už odmítá závěry mise MMF ještě předtím, než budou zveřejněny.
MMF prý bude navrhovat posun zdanění směrem k danění bohatství a nemovitostí, kde je menší prostor pro relokaci. Německé ministerstvo financí se už dopředu brání tím, že německá vláda přerozděluje nejvíce z HDP v Evropě, tedy kromě Belgie a Rakouska.
MMF bude prý tradičně požadovat vyšší růst mezd, redukci obchodního přebytku a zvýšení státních investic. I v této věci je německé odmítnutí očekávatelné.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
