2. září 2017 19:22 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

MACHALICKÁ: Brabec, major Zeman a prokletí jedné role

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 42Diskuse
Ve věku 83 let zemřel večer 1. září herec a dabér Vladimír Brabec (na snímku z... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ve věku 83 let zemřel večer 1. září herec a dabér Vladimír Brabec (na snímku z... | foto: ČTK

Praha Herec Vladimír Brabec byl od konce padesátých let v angažmá v Národním divadle, kde s přestávkami za téměř padesát let odehrál nespočet rolí. Rozhodně lze o něm napsat, že v 60. a 70. letech minulého století patřil k oporám tamějšího souboru činohry. Sotva mohl tušit, že když vezme hlavní roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, který se v počátku tvářil jako kriminálka vzhledem k době jen přiměřeně zideologizovaná, začne pracovat na vymazání svých dosavadních hereckých výkonů.

Z původního projektu se vyklubala monstrózní propaganda a režisér a scenárista seriálu Jiří Sequens postupně přitvrzoval v tradicích těch nejhorších agitek. Z nastoupeného vlaku už sotva šlo vystoupit, takový hrdina Brabec nejspíš nebyl, ale po roce 1990 připustil, že se za některá díla styděl. Role mu přinesla pofidérní popularitu, ale herecky jej velice poškodila. A to ve dvou rovinách, jednak si ho režiséři zaškatulkovali a pak - a to především - s postupem let postava Jana Zemana a vše s ní spojené zatlačily do pozadí to, jak dobrý a všestranný herec byl.

Takové prokletí jednou rolí zažil i další výborný herec Jiří Štěpnička s Gottwaldem v seriálu Evžena Sokolovského, v jeho případě je záležitost ještě složitější, ale jemu, i vzhledem k tomu, že je mladší, se přece jen víc podařilo negativní pověst setřást. Co k této stokrát omleté tematice dodat ? Snad jen, že v obou seriálech hrála plejáda oblíbených českých herců, kteří se se svou službou režimu vcelku v pohodě vyrovnali a nijak jim to nebylo předhazováno. Což samozřejmě nemění nic na věci, že šlo o díla cynicky falšující historii.

Major Zeman v podání Vladimíra Brabce.
Vladimír Brabec a Luděk Munzar

V každém případě nebyl Vladimír Brabec herec jedné role, k divadlu se dostal už jako chlapec, hrál v Pražském divadle pro mládež, které působilo v žižkovské Akropoli, po studiích na DAMU v roce 1953 jej angažoval do mosteckého divadla Lubomír Poživil spolu s dalšími spolužáky – například s Radkem Brzobohatým či Zdeňkem Buchvaldkem. Spříznění volbou vydrželo dva roky a zbytek padesátých let strávil Brabec u Emila Františka Buriana v D34, byl tam do jeho smrti v roce 1959.

Objevoval se v Burianových obnovených inscenacích ze třicátých let, hrál například titulní roli v Dykově Krysaři, chlapecká impulzivnost a živelnost, stejně jako pohybový talent, byly jeho velkou devizou. Od Buriana šel už rovnou na první scénu a byl od počátku hodně obsazován. Uvedl se rolí Happyho v tehdy horké novince – Smrti obchodního cestujícího – a následovaly role klasického i současného repertoáru, nezřídka sovětského, ovšem třeba jeho Viktor v Irkutské historii byla psychologicky složitá figura, kterou mladý herec zvládl. Stejně tak v Brechtově Kavkazském křídovém kruhu, kde ztvárnil Simona Chachavu.

Byl velmi dobrým interpretem Shakespearových dramat, měl výtečný přednes a cit pro verš a také smysl pro nadsázku i hravost, což dokázal uplatnit v komediálních rolích – byl například okouzlujícím Petrucciem (s Klárou Jernekovou jako Kateřinou) ve Zkrocení zlé ženy. Hrál Fabiana ve Večeru tříkrálovém, Banqua v Macbethovi, Cassia v Othellovi, kde se vymykal svou jiskrností, upřímností, dokázal svou rolí inscenaci doslova rozsvítit. Objevoval se v české klasice, asi nejznámější byl jeho furiantský, ale slabošský Antonín Havel v Jiráskově Vojnarce v režii Jaroslava Dudka.

V Národním jej nejvíc obsazovali Václav Hudeček a Jaromír Pleskot, ale hrál i pod vedením jiných režisérů, pamětníci si možná vzpomenou na jeho báječné partnerství v inscenaci Dáma není k pálení podle Christophera Frye v režii Miroslava Macháčka. V roce 1975 si zahrál titulní roli v Rostandově Cyranovi z Bergeracu, role byla důkazem jeho všestrannosti, temperamentu i jazykové kultivovanosti.

V té době jej postihl první infarkt a v roli jej pak alternoval Josef Mixa. Brabec odešel z Národního divadla na zdravotní dovolenou a zřejmě počítal, že se na jeviště nevrátí, ale v roce 1980 se objevil v inscenaci Mášovy hry Noční zkouška a následujícího roku byl znovu členem činohry ND, kde setrval až do roku 1993. Vrátil se ještě v roce 2002 skoro symbolicky rolí d’Artagnana v novém nastudování Cyrana Michala Dočekala.

Vladimír Brabec ještě od devadesátých let občasně hostoval v Hudební divadle Karlín, kde se objevil v muzikálech i operetách a bylo zjevné, že ho hudebně-dramatický žánr baví – hrál Ředitele divadla v Mam’zelle Nitouche či Bartoloměje Pěšinku ve Zvonokosech. Stejně tak byl výborný dabér a namluvil řadu hereckých hvězd od Jacka Lemmona přes Gene Hackmanna až po Seana Conneryho.

  • 42Diskuse


Jana Machalická

Autor

Jana Machalickájana.machalicka@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz