A dnes se veřejně otírají o člověka, kterému profesně ani morálně nesahají ani po kotníky.
Miloš Zeman také zrovna nepatří k hrdinům této země a za minulého režimu proplouval stejně jako většina národa splavně a bez viditelných ztrát – v těch svých socialistických ústavech.
Přesto má tu nebetyčnou drzost a člověka, kterého nacisté na celou válku zavřeli do koncentráku, označí za jejich sympatizanta. Dohromady už ani neví, kde mu ten nesmysl v mozku uvázl, ale hlásat ho bude.
Jeho nehorázné výroky jsou ale také urážkou duchovního klimatu první republiky a zpochybněním lidí s Peroutkou spojených – Masarykem počínaje a Čapkem konče. Přesto tahle trapná fraška bude pokračovat do nekonečna a nenajde se žádná autorita, která by ji zastavila.
Nesmyslná obvinění soud naopak posvětil a rozvedl do dalších absurdit.
A nebyl by to Miloš Zeman, kdyby nevyráběl další frašky a trapasy. Naposledy když při úmrtí Věry Čáslavské ze sebe vysoukal nemastnou neslanou kondolenční větu, podle níž to vypadalo, že zemřela jakási známá sportovkyně.
Věra Čáslavská byla jedna z nejstatečnějších žen 20 .století, skutečná národní hrdinka, jejíž odvážné postoje nejenom v roce 1968 měly velkou váhu. To, že se nikdy nepokořila, mělo symbolickou sílu srovnatelnou s Palachovým činem.
Jestliže hlava státu takové činy bagatelizuje, ba záměrně ignoruje, vystavuje si sama sobě vizitku – své ješitnosti a nadutosti. Nemusí být každý hrdinou, ale urážet ty, kdo jimi prokazatelně byli, je hodně zvláštní způsob komunikace s národem.