Ekonomické reformy už rozjel, se změnami Evropské unie čeká na sestavení německé koalice. Nyní se francouzský prezident Emmanuel Macron pouští do další oblasti – v nedělníku Journal du Dimanche představil svůj plán, jak nově organizovat muslimskou víru v zemi.
Francie bývá kritizována za nezvládnutou migraci muslimů, zníž pramení i islamistický terorismus a problémy na předměstích. Prakticky všichni islamisté, kteří v posledních letech v zemi útočili, byli rodilí Francouzi. Právě reforma organizace francouzského islámu by z něj podle Macrona měla vytvořit zbraň v boji proti radikalizaci.
Arabské země financují francouzské mešity
Francouzský prezident se tématem začal intenzivně zabývat už v prosinci, kdy si do Elysejského paláce pozval zástupce jednotlivých náboženství. Na schůzce odsoudil „radikalizaci laicity“, tedy všechny politické strany, které si ze zákona o oddělení církve od státu „vytvořily nástroj v identitářské válce“. Macron se při přípravě reforem inspiruje u intelektuálů a akademiků, například jednoho z nejznámějších odborníků na islám sociologa Gillese Kepela. Úzce ale také spolupracuje s ministrem vnitra Gérardem Collombem. Cílem prezidenta je „vytyčit mantinely organizace islámu ve Francii během prvního čtvrtletí roku 2018“.
Třešničky z dortu jim nenecháme, řekl Macron o Británii |
Stěžejním úkolem je především zbavit francouzský islám vlivu arabských států. Mešity se totiž nyní ve Francii často staví za peníze zemí z Perského zálivu nebo zemí Maghrebu (státy na severu Sahary – pozn. red.). Tyto státy také podle francouzských médií platí na tři stovky imámů působících v zemi. Při své nedávné schůzce s Macronem si rovněž turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pochvaloval vysílání tureckých imámů do Francie.
Jedním ze způsobů, jak nahradit nynější nepříliš průhledné financování muslimské víry v zemi, je zavedení daně z halal (muslimům povolených – pozn. red.) potravin. Prosazuje ho například Macronův poradce a ministr pro rozpočet Gérald Darmanin.
Ne všichni muslimové jedí halal potraviny
Problém však je, že tento nápad naráží na velký odpor veřejnosti – proti této dani se staví na 70 procent Francouzů – i na fakt, že by se daň týkala jen jediné komunity. „Můžete být přece muslimem a nejíst halal, ne?“ argumentuje Darmanin.
Dalším bodem plánované reformy je změna ve Francouzské radě pro muslimskou víru (CFCM), organizaci vytvořené v roce 2003 za vlády Nicolase Sarkozyho. Rada ale svůj účel nikdy nesplnila – podle průzkumu Institutu Montaigne z roku 2016 ji zná jen třetina francouzských muslimů.
I zde přitom hrají stěžejní roli arabské státy, které uplatňují svůj vliv při výběru jejích členů. Dokonce i samotný vicepředseda rady Anouar Kbibech přiznává, že otevření se organizace je nezbytné. Rada už proto vytvořila pracovní skupinu, která by měla problém do příštích voleb jejích členů v roce 2019 vyřešit.
Už tolik nevadí
Další z Macronových poradců muslimský analytik Hakim El Karoui pak vybízí k vytvoření funkce „velkého francouzského imáma“, který by byl pro věřící morální autoritou a zastupoval je při jednáních s politiky. O výstavbu mešit a vzdělání imámů by se podle něj měla starat zvláštní asociace nezávislá na CFCM.
Bývalý ministr vnitra a obrany Jean-Pierre Chevenement, který dnes stojí v čele Nadace pro francouzský islám, navrhuje vznik univerzity pro imámy, která by byla placena z veřejných peněz.
Journal du Dimanche si u příležitosti rozhovoru s Macronem o islámu nechal udělat průzkum, v němž se lidí ptal, zda považují islám za slučitelný s hodnotami francouzské společnosti. Zatímco v roce 2016 považovalo islám za neslučitelný 56 procent Francouzů, letos stejný názor zastává už jen 43 procent lidí. Sedmapadesát procent Francouzů se tedy nyní domnívá, že islám s francouzskými hodnotami slučitelný je. Opozici vůči muslimům vyjadřují nejvíce voliči pravicových Republikánů a Národní fronty.
