„Časy se mění, ale oligarchové zůstávají stále odtrženi od obyčejných lidí,“ hřímal krajně pravicový politik Nicolas Dupont-Aignan kolem akce, kterou ke svým narozeninám uspořádal Emmanuel Macron.
Rodinná sešlost francouzského prezidenta byla až příliš okázalá, než aby ji kritici jen tak lehce přešli. Víkendová párty na zámku Chambord prý připomínala více přepychové slavnosti ve stylu Ludvíka XIV. než předvánoční sešlost v úzkém kruhu nejbližších.
Kulisy blyštivého sídla na Loiře daly munici všem, kdo kritizují Macrona za jeho údajně monarchický styl vládnutí. Ve chvíli, kdy se nedaří zvyšovat minimální mzdu a kdy důchodci platí vyšší příspěvky do systému sociálního pojištění, to je citlivé téma.
Podle zjištění listu Le Figaro vyjde jednotlivce víkend v domě pro hosty na Chambordu na nějakých 800 eur (asi 21 tisíc korun). Dost na to, aby vzplanuly vášně.
Dort tam nebyl!
Představitel krajní levice Jean-Luc Mélenchon kritizoval místo oslav jako krajně nevhodné kvůli jeho královské symbolice. Přidali se i další.
Macron, nejmladší prezident v historii země, se brání, že se jednalo o vůbec první oslavu v rodinném kruhu od květnového zvolení. A navíc podle něj vůbec nešlo o narozeninovou párty, jen předčasné předvánoční setkání.
„Nebyl tam ani narozeninový dort, takže opatrně s nějakou mediální kampaní,“ varoval novináře vládní mluvčí Christophe Castaner. Upozornil, že skutečná oslava prezidentových čtyřicátin proběhne až ve čtvrtek.
  |
Většina čtenářských komentářů na francouzských webech je přitom k Macronovi shovívavá. „Má právo trávit svůj soukromý víkend, kde chce,“ napsal jeden ze čtenářů deníku Le Monde.
Ale Macronovy potíže konfliktním víkendem nekončí. Francouzské listy se v závěru uplynulého týdne rozepsaly také o příjmech a majetku ministrů Macronovy vlády. Nejbohatší z nich je ministryně práce Muriel Penicaudová, která vlastní majetek v hodnotě 7,5 milionu eur (necelých 200 milionů korun). Z toho více než jeden milion eur získala tím, že prodala akcie firmy Danone, ve které působila jako ředitelka lidských zdrojů. Ministryně, která stojí v čele Macronových snah o ekonomické oživení, se za to dočkala hlasité kritiky.
„Smutné duše“
Macron už si za pár měsíců ve funkci zvykl, že ne každý jeho krok budí jen nadšení. Nejprve musel vysvětlovat svůj vztah s manželkou Brigitte, bývalou učitelkou francouzštiny, která je o 25 let starší než on. Jejich příběh se stal vděčným tématem pro novináře. Někdy dokázal zastínit Macronovy ekonomické plány a další seriózní agendu.
Po svém zvolení se navíc Macron snažil přidělit své ženě jakožto první dámě zvláštní status a právo na vlastní rozpočet. V situaci, kdy byl prosazen zákon zakazující zákonodárcům zaměstnávat rodinné příslušníky, to vzbudilo značnou kontroverzi, v petici protestovaly statisíce lidí. Prezident proto nakonec ustoupil. Do čelného střetu se nepustil ani tentokrát. Ke kritice „královského“ víkendu na Chambordu poznamenal, že ho výpady nepřátel nezajímají. „Jsou to smutné duše,“ uvedl. Ujistil rovněž, že si pobyt na Chambordu platil ze svého.
Přesvědčil je
Navíc ho nemusí celý rozruch okolo oslavy až tak trápit. Po přechodném letním propadu preferencí nyní už opět nasává oblibu Francouzů. Podle průzkumu agentury Ifop pro list Journal du Dimanche je s jeho prací spokojeno 52 procent dotázaných. Ještě v srpnu to bylo jen 40 procent.
To znamená pro Macrona, původně neznámého investičního bankéře, který se vyšvihl do nejvyšších pater politiky, obdivuhodný vzestup. „Nikdo z jeho předchůdců nedokázal takto znovu nalézt jednou ztracenou voličskou popularitu,“ komentoval průzkum Frédéric Dabi, ředitel Ifop.
Francouzi si vesměs cení Macronova pracovního nasazení. Po květnovém volebním vítězství začal plnit Macron své sliby, nepopulární, ale potřebné reformy. Především daňové úlevy pro vyšší příjmové vrstvy a také změny, které mají přinést pružnější pracovní trh. Prosadil i zákon o etice v politice, jenž by měl podle jeho představ omezit korupci.
Macron své další představy nyní přiblížil v nedělním rozhovoru pro stanici France 2. K reformě pracovního trhu uvedl, že hmatatelný pokrok očekává v horizontu dvou let. „Byla to nejdůležitější reforma, kterou předchozí vlády odkládaly 20 let,“ uvedl.
