Jen málo dat v naší historii je natolik významných jako 28. říjen. Česká, respektive československá nezávislost nebyla z historického hlediska takovou samozřejmostí, jako je dnes. Cesta k samostatnosti však nebyla jednoduchá.
Co svátek 28. října připomíná
Státní svátek na Den vzniku samostatného československého státu 28. října upomíná na výročí tohoto data roku 1918, kdy zástupci nového Národního výboru československého zveřejnili provolání Lide československý.
Samostatný stát československý vstoupil v život.
Úvodní prohlášení zákona
Rovněž schválili Zákon o zřízení samostatného státu československého. Oba texty daly vzniknout novému státu, osamostatněného a nezávislého na tehdejšího monarchii: Rakousku-Uhersku.
Jak vzniklo Československo
Cesta k samostatnému státu však nebyla jednoduchá. Prohlášení v říjnu 1918 bylo až výsledkem několikaleté snahy skupiny okolo tehdejšího vysokoškolského profesora a pozdějšího prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.
Masaryk během první světové války cestoval po celém světě, přesvědčoval spojence o přínosech konce monarchie a seznamoval je s českými potřebami. U mocností Dohody prosazoval myšlenku společného státu Čechů a Slováků a neúnavně tím připravoval půdu pro jeho vznik.
Podoba ČeskoslovenskaHranice nového státu vzešly z jednání a následných mírových smluv až v roce 1919. Kromě Česka a Slovenska jej tvořila i Podkarpatská Rus, jež je dnes částí Ukrajiny. Ladilo se i zřízení – jasno bylo právě 28. října 1918: Československo bude republika. |
Masaryk však nebyl sám. Stál v čele skupiny, jež se zaobírala myšlenkou samostatného státu už několik let. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky v zahraničí patřil francouzský generál Milan Rastislav Štefánik, který se k němu připojil ve Francii, stejně jako v roce 1915 i pozdější prezident Edvard Beneš. Tato trojice stála u zrodu prozatímní exilové vlády – tu z Čech podporovala mimo jiné organizace Maffie, jež soustřeďovala odbojáře.
Masaryk v zahraničí pobýval zčásti nedobrovolně, do monarchie se kvůli zatykači z roku 1915 vrátit nemohl. V exilu mimo jiné přednášel a psal, čímž se mu dařilo přesvědčovat veřejnost i politické špičky. Postupně dokázal pro myšlenku konce monarchie umluvit premiéry Velké Británie a Francie a ke konci války rovněž tehdejšího prezidenta USA Woodrowa Wilsona.
Trpělivá dřina a hozená svorka. Co předcházelo vzniku republiky |
Během roku 1918 se mu tak podařilo získat příslib uznání nezávislosti od představitelů řady zemí – legitimita Československa vznikla ještě před vznikem samotného státu. I proto Masarykovi právem náleží přízvisko Prezident Osvoboditel. Do svého státu se, už jako prezident, vrátil 20. prosince 1918.
Až k Masarykovým osmdesátým narozeninám v roce 1930 přijalo Národní shromáždění Republiky Československé neobvyklý zákon číslo 22/1930, jímž poslanci složili hold jeho zásluhám. Obsahuje jen jedinou větu:
T. G. Masaryk zasloužil se o stát.
Zákon o zásluhách T. G. Masaryka
Uznání nezávislosti Československa ostatními státy významně napomohla i existence československých legií. Ačkoli země dosud neexistovala, měla už vlastní armádu – dokázala si tak získat respekt spojenců, což podpořilo Masarykovy zahraniční snahy o získání jejich přízně.
Masaryk nebyl sám. Co předcházelo vzniku Československa |
Ostatně sám Masaryk se na vzniku legií podílel a dokázal jim, společně se Štefánikem, který se stal jejich velitelem, zajistit legitimitu. Skládaly se z desítek tisíc českých vojáků, během velké války houfně přebíhajících na druhou stranu na ruské frontě. Za císaře už zkrátka bojovat nechtěli, přestože se tím fakticky dopouštěli velezrady vůči monarchii.
Jak vypadaly české země před rokem 1918
České země byly až do revolučního dění roku 1918 téměř čtyři sta let částí habsburské monarchie, oficiálně Rakouska-Uherska. Nespokojenost Čechů v říši během let narůstala, na samostatný stát si však téměř nikdo pomýšlet netroufl. Situaci změnil až pád Rakouska-Uherska v roce 1918.
KOMENTÁŘ: Byl jednou jeden poslední král. Bylo by nám dnes s Habsburky lépe? |
Mocnářství se začalo otřásat už o několik let před tím. Od roku 1914 Evropou zmítala velká válka, která později dostala přízvisko první světová a v níž Češi měli přirozeně bojovat za svého císaře Františka Josefa I. Ten v listopadu 1916 zemřel a na trůn se dostal Karel I., který měl k Čechům kladnější postoj a nebránil se určitým ústupkům.
Válečné konflikty monarchii zcela vyčerpaly a centrální mocnosti (které kromě císařství tvořila Německá říše, Osmanská říše a Bulharsko) začaly ztrácet. Císař postupně navrhl několik nabídek na příměří, jejichž součástí byly i ústupky a větší autonomie, například právě pro Čechy. Rozkládající se monarchii však už zachránit nemohl.
Novinář Havlíčkova ducha. Arnošt Heinrich byl tvůrce slávy Lidovek, jenž předpověděl vznik Československa |
Cesta k samostatnému Československu se však otevřela takřka omylem. S blížícím se koncem roku 1918 hrály stále větší roli Spojené státy americké, jejichž prezident Wilson nótou z 18. října stanovil podmínky pro přijetí příměří.
A právě odpověď na tyto podmínky odeslaná 27. října rakousko-uherským ministrem zahraničí Gyuly Andrássim byla nesprávně pochopena jako kapitulace monarchie. Andrássy v textu pouze souhlasil s podmínkami pro začátek jednání. O den později se ve švýcarské Ženevě sešli představitelé Národního výboru s exulanty a dohodli podobu nového státu. Hned ten den večer vydáním prohlášení Národního výboru vzniklo Československo.
Svátek otázek i paradoxů. 28. říjen zůstává úhelným kamenem našeho národního mýtu |
Jak se slaví 28. říjen
Ačkoli svátek připomíná vznik dnes již více než třicet let neexistujícího státu, patří k těm nejvýznamnějším. Spojen je s mnoha akcemi – na toto datum mohou například návštěvníci mnoha muzeí po celé republice počítat s volným vstupem nebo tematickými prohlídkami.
Zájemci v Praze se mohou vydat také například na den otevřených dveří do Senátu či do Poslanecké sněmovny, otevřeno však budou mít i mnohé další instituce. A právě Praha je také dějištěm významným událostí.
Hned ráno 28. října 2025 proběhne v areálu Národního památníku na Vítkově pietní akt. V tento den budou také povýšeni důstojníci armády a bezpečnostních sborů do generálských hodnotí.
Úžasná hra světel ve Vladislavském sále. S přípravami na 28. říjen pomáhá i pštrosí ohon |
Nejvýznamnější událostí však je udílení státních vyznamenání prezidentem republiky. Den vzniku samostatného československého státu je rovněž jedním ze dvou řádových dnů.
Udělování státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu v říjnu 2024.
Státních vyznamenání je hned několik, což také určuje, jestli je prezident smí dané osobě udělit, nebo pouze propůjčit. Ocenění na 28. října získává běžně několik desítek osobností, za zásluhy o stát, hrdinské činy či rozvoj demokracie, kultury a lidských práv.
Otevírací doba 17. listopadu: Jak budou mít obchody otevřeno? |
Jak se slavil kdysi
Za československý státní svátek byl den prohlášen už necelý rok po revolučním dění roku 1919. V období první republiky platil za nejvýznamnější a stejně jako dnes připomínaly výročí pietní akce a oslavy.
Den znárodnění Den byl důležitý i za minulého režimu, ačkoli z trochu jiného důvodu – komunisté si neradi připomínali založení Československa (od toho byl 9. květen jako Den vítězství), na stejné datum však v roce 1945 vyhlásili znárodnění bank, pojišťoven, potravinářských firem a velké části průmyslových podniků. Proto se od roku 1951 slavil Den znárodnění, což vydrželo až do poloviny 70. let. |
Ačkoli svátkový zákon nebyl během druhé světové války zrušen, význam dne poklesl a komunistický režim mu velký význam rovněž nepřikládal. Slavit se znovu začal až v roce 1988, kdy připomínal 70 let od vzniku republiky, a od té doby bez přerušení je státním svátkem dodnes.
Na stejné datum si, pod jménem Deň vzniku samostatného česko-slovenského štátu připomínají výročí vzniku společného státu i na Slovensku. Státním svátkem u východních sousedů se 28. říjen stal až s novelou zákona č. 241/1993 v roce 2021, předtím byl dlouhé roky jen památným dnem.
Kdy vzniklo Česko?
Nadcházející 28. říjen je jedním ze dvou řádových dnů, nejvýznamnějších svátků České republiky. Tím druhým je 1. leden, který připomíná první den roku 1993, jakožto datum vzniku samostatné České republiky.
Už krátce po sametové revoluci roku 1989 se objevovaly třenice mezi oběma národy, které během několika let vedly ke konci společného státu. Na základě dohod vlád Česka s Václavem Klausem v čele a Slovenska v čele s Vladimírem Mečiarem o půlnoci z 31. prosince 1992 na 1. ledna 1993 zaniklo Československo (plným názvem tehdy Česká a Slovenská Federativní Republika) a vznikly dva nové autonomní nástupnické státy.
