Vlčí mák je tradičním symbolem vzpomínky na padlé a vychází z básně V polích flanderských, která vznikla v roce 1915 na bojišti první světové války. Napsal ji kanadský vojenský chirurg a básník John McCrae pod dojmem utrpení a smrti, kterou jako lékař viděl všude kolem sebe, a současně po otřesu, který prožil po smrti svého přítele Alexise Helmera v bitvě u Ypres.
Na flanderském poli vlčí máky kvetou v řadách mezi rovy, kam nás cesty vedou. Skřivani v oblacích neslyšně létají, skřivani v oblacích marně nám zpívají a zbraně tam v poli líté palby metou. Na flanderských polích, přeložil Petr Dolejš |
Sám autor pak zemřel v lednu 1918 na zápal plic a nedožil se konce války ani hlubokého odkazu, který jeho báseň zanechala.
Předseda britské Nadace veteránů Douglas Haig poté zvolil vlčí mák za symbol a prostředek pro sbírku na pomoc válečným veteránům a invalidům. Dodnes veteráni v Británii vlčí máky vyrábějí.
Padlé z prvního světového válečného konfliktu si stejně jako země západní Evropy, Británie, USA a Kanady připomínáme 11. listopadu.
Proč je 11. listopad Dnem válečných veteránů?
V průběhu listopadu 1918 byl uzavřen mír mezi Rakousko-Uherskem a jednotlivými válčícími mocnostmi a následně dojednáno příměří, které u města Compiègne stvrdil svým podpisem francouzský maršál Ferdinand Foch a zástupce německé říšské vlády Matthias Erzberger.
11. 11. 1918 v 11:00 pak příměří vstoupilo v platnost a od té doby je 11. listopad oficiálním dnem ukončení první světové války. U příležitosti prvního výročí v roce 1919 byl v Americe tento den vyhlášen státním svátkem jako Den příměří, který si připomínaly i další spojenecké země, především Británie a Francie. I zde se Den příměří stal státním svátkem.
PEŇÁS: Svět byl před rokem 1914 tak krásný, že musel být zničen |
Den veteránů ve světě
Trauma války v Koreji pak přimělo americký Kongres přejmenovat Den příměří na Den veteránů všech válečných konfliktů, který se postupně ujal po celém světě, i když v Evropě stále převažuje jeho vnímání hlavně v souvislosti s první světovou válkou.
V této souvislosti byly ve velkých městech vytvářeny symbolické „hroby neznámého vojína“, představující památník všech padlých vojáků tak zvané Velké války. Například v Británii se udržuje tradice „dne vzpomínek“, kdy nejbližší neděli panovník pokládá na hrob ve Whitehallu věnec rudých máků a následně se drží dvě minuty ticha.
Odkdy se slaví v Česku?
U nás byl konec první světové války spojen hlavně se vznikem samostatného Československa a slavil se 28. říjen, kdy Národní výbor převzal moc od rakouských úřadů. „Paměť války byla v našem případě jednoznačně překryta vznikem republiky. Samostatný stát byl prostě silnější než konec války – radost převážila nad vzpomínkou na neštěstí. Navíc jsme tu měli 2. červenec jako významný den bitvy u Zborova,“ vysvětlil vojenský historik Ivan Šedivý v rozhovoru s Eduardem Stehlíkem pro Historický magazín České televize a dodal, že „pro vojáky a obyvatelstvo Rakousko-Uherska neskončila válka 11. listopadu, ale 4. listopadu. Tehdy totiž Rakousko-Uhersko v Itálii uzavřelo separátní mír s dohodovými mocnostmi.“
28. říjen provázel chaos. Češi vyhlásili republiku dřív, než chtěl Masaryk |
Od listopadu 2001 začal být Den válečných veteránů připomínán i u nás a v roce 2003 byl navržen 11. listopad jako významný den, „který je věnován veteránům všech válečných konfliktů a slaví se ve všech demokratických zemích Evropy, USA a Kanadě jako významná připomínka vítězství demokracie ve světě, ke kterému pomohly i Československé legie,“ jak uvádělo stanovisko tehdejší vlády k zařazení 11. listopadu mezi významné dny.
Poslední slovo Karla Olivy: Martinská synchronicita |
Přestože nepatří mezi státní svátky, má velký význam jako vzpomínka na oběti a upozornění na traumata válečných veteránů a všech, kteří nasazují život za mír a bezpečí pro jiné. A to včetně policistů, hasičů a dalších členů ozbrojených či bezpečnostních složek státu, kteří bojovali v legiích či v odboji za nacistické okupace.
