Věda bývá suchá, vážná a plná nesrozumitelných vzorců. A pak je tu Ig Nobelova cena (Ig Nobel Prize), kterou od roku 1991 pořádá časopis Annals of Improbable Research. Nejde o výsměch vědcům ani o anticenu za špatnou práci – jejím cílem je ukázat neobvyklý a nápaditý přístup k reálnému výzkumu.
Letos se ceremoniál poprvé po 35 letech přesunul z USA do švýcarského Curychu – organizátoři přiznali, že získávání amerických víz pro mezinárodní vědce začalo být příliš komplikované. A atmosféra byla přesně podle tradice absurdní...
Na 1 500 diváků zasypávalo pódium papírovými vlaštovkami, vítězové dostávali bezcennou bankovku v hodnotě 10 bilionů zimbabwských dolarů, trofejí byly plastové lidské nohy ozdobené houbami – tématem ročníku byly fungi (houby). A ceny jim s vážnou tváří předávali skuteční držitelé Nobelových cen.
Na časový limit projevů tentokrát nedohlížela historická dětská tradice Miss Sweetie Poo se svým slavným „Prosím přestaňte, já se nudím“, ale hlídači v převleku za obří banány.
Tady jsou největší vědecké perly letošního ročníku:
Dvoje slipy na člověka. První vykopali za měsíc, druhé za dva
Absolutním hitem ročníku se stal švýcarský národní experiment s hodnocením zdraví půdy (Underpants Index). Média zpočátku šířila zprávu, že vědci zakopali tisíce párů spodního prádla ve více než 25 zemích světa. Detailní studie v časopise Plants, People, Planet však ukazuje, že realita byla lokálnější, i když o nic méně bizarní.
Výzkumný tým z University of Zurich a institutu Agroscope rozdal přibližně tisícovce dobrovolníků – od farmářů až po domácí zahradníky – přesně dva tisíce kusů standardizovaných bílých organických bavlněných pánských slipů a 12 tisíc čajových sáčků.
Každý účastník zakopal na své parcele dvoje identické slipy. První kus šel ze země ven po 30 dnech, druhý kus vykopali přesně po 60 dnech.
A proč právě spodní prádlo? „Tímto rozsáhlým experimentem jsme chtěli povzbudit k účasti co nejvíce lidí, a proto jsme záměrně zvolili poněkud provokativní a humorný přístup,“ přiznal vedoucí výzkumu prof. Marcel van der Heijden.
Čím méně látky zbylo (a guma od spodků), tím živější byla půda
Princip je jednoduchý – bavlna je z čisté celulózy, což je pro půdní bakterie, houby a červy absolutní delikatesa. Čím hladovější a pestřejší je biologický život pod povrchem, tím méně látky z prádla zbude. Zůstala jen nepoddajná syntetická guma v pase.
Vědci vyhodnocovali úbytek bavlny pomocí počítačové obrazové analýzy i rychlého vizuálního odhadu po 10 %. Výsledky po dvou měsících mluvily jasně:
- Zahrady: Průměrně zmizelo 58 % látky (nejvyšší biologická aktivita díky kompostu a organické hmotě).
- Zemědělská pole: Průměrný rozklad 51 %.
- Městské trávníky: Průměrný úbytek jen 40 % (často zhutněná půda bez života).
Experiment přinesl i jedno doložené varování pro učitele i zapálené zahrádkáře: extrémně rychlý rozklad slipů neznamená automaticky panensky zdravou přírodu. Může to značit i přehnojenou půdu, kde se přemnožení rozkladači vrhají na cokoliv.
Švábí mléko má třikrát více energie, ale do lednice nepatří
Cenu za chemii získal mezinárodní tým za výzkum zvířátka, které v kuchyni fakt vidět nechcete. Druh Diploptera punctata je totiž jediný známý živorodý šváb na světě. Samice neklade vajíčka, ale svá embrya vyživuje ve svém těle tekutinou připomínající mléko.
Embrya tento sekret polykají a v jejich střevě z něj vznikají mikroskopické proteinové krystaly. Výzkumníci pomocí rentgenové krystalografie zmapovali jejich molekulární strukturu a zjistili, že krystaly obsahují kompletní sadu esenciálních aminokyselin, cukry i tuky. Vypočítali, že při stejné hmotnosti dodá tento krystalický sekret více než trojnásobek energie než běžné kravské mléko!
Zprávy o tom, že budeme v samoobsluze brzy kupovat švábí mléko pro kulturisty, jsou však (bohužel?) jen fáma. Vědci zkoumali základní atomovou strukturu proteinů (s rozlišením 0,12 nanometru), nikoli to, jak tuto tekutinu průmyslově dojit nebo zda je pro člověka vůbec bezpečná a stravitelná.
Necákající pisoár, komáří 3D tiskárna a česká stopa
Letošní Ig Nobel toho však přinesl ještě mnohem více:
- Fyzika – pisoár bez rozstřiku: Vědci z University of Waterloo zkoumali mechaniku tekutin a zjistili, že proud moči stříká zpět, pokud na povrch dopadá pod velkým úhlem. Navrhli novou geometrii pisoáru (nazvanou Nautilus), kde kapalina stéká pod úhlem 30° nebo méně. Výsledek? Snižuje rozstřik o 98,6 %, což ušetří tuny čisticích prostředků a uklidní tisíce rozhněvaných manželek.
- Technologie – 3D necroprinting: Tým inženýrů použil sosáky z mrtvých laboratorních komárů jako ultrajemné biologické trysky pro 3D tiskárny. Mikroskopický komáří sosák vydržel vysoký tlak a dokázal tisknout čáry široké pouhých 20 mikrometrů – třeba buněčné struktury nebo mikročipy.
- Medicína – jak smrkat: Ocenění získal posmrtně japonský vědec Tokudži Unno za studii z roku 1977, která pomocí přístrojů zkoumala aerodynamiku nosu. Fyzikálně dokázal to, co intuitivně děláme: že nejefektivnější a nejbezpečnější je smrkat z každé dírky zvlášť – tedy při čištění jedné dírky tu druhou stisknout. Smrkání z obou dírek naráz totiž vytváří nebezpečný přetlak v uších. Je docela paradox, že tato studie vznikla právě v Japonsku, kde je smrkání na veřejnosti považováno za společenské faux pas.
Ani Ig Nobel není neomylnýCenu za biologii dostal tým, který v ochranných botách šlapal na jedovaté hady, aby zmapoval jejich reakce. Vědecký časopis však studii mezitím stáhl z oběhu kvůli chybějícímu etickému povolení k trýznění zvířat. |
Nezapomenutelné české a slovenské úspěchy
Česko-slovenskou stopu v historii těchto cen také najdeme:
- Češi a psí magnetorecepce (2014): Platí obecné tvrzení, že psi kálejí výhradně na sever? Vědci z České zemědělské univerzity v Praze zaznamenali 7 475 případů močení a defekace (1 893 případů s exkrementem + 5 582 čůrání) u 70 psů a zmapovali, že psi preferují severojižní osu pouze při klidném geomagnetickém poli Země. Šlo o seriózní výzkum savčího vnímání magnetického pole.
- Slováci a líbání (2015): Slovenský tým z Univerzity Komenského v Bratislavě zkoumal, jak dlouho po intenzivním polibku zůstane v ústech ženy DNA muže. Zjistili, že profil Y-chromozomu lze spolehlivě zachytit i po 30 až 60 minutách. Bizarní zadání tak přineslo velmi praktický nástroj pro vyšetřování forenzních zločinů a sexuálního násilí.
Ig Nobelovy ceny tak znovu dokázaly, že i za tím nejbláznivějším nápadem se může skrývat opravdová věda. A až příště uvidíte na sousedově zahradě trčet ze země gumu od pánských slipů, zachovejte klid – to jen probíhá výzkum úrodnosti půdy.
