Brzy po stratu se dvoustupňová raketa začala kývat, pak se obrátila a spadla na zem, čímž vyvolala silnou explozi, uvedla agentura AFP.
Mise byla v posledních dnech několikrát odložena, mimo jiné kvůli nepříznivému počasí. Odklad naposledy postihl i sobotní start, přičemž nové startovní okno připadlo na dnešek. Raketa odstartovala ze střediska za polárním kruhem na pobřeží Norského moře bez komerčního nákladu.
Byl to vůbec první start rakety, která měla ambici dostat se do vesmírného prostoru z našeho kontinentu, pokud nepočítáme ruský kosmodrom Pleseck, který leží zhruba 200 km jižně od přístavu Archangelsk. Evropská vesmírná agentura využívá buď kazašský Bajkonur, nebo kosmodrom Kourou ve francouzské Guyaně. To je sice francouzské území, ale leží v Jižní Americe. Andöya Spaceport na severu Norska je spíše malé zařízení, které tak zatím na první úspěšný start do kosmického prostoru z něj startující rakety teprve čeká.
Na plánech o startech raket z evropského území pracuje i Německo. Také to chce využít oblast Severního moře.
Stojí za ním sdružení German Offshore Spaceport Alliance, jehož cílem je postavit startovací plošinu umístěnou na lodi v Severním moři.
Malá raketa
„V posledních šesti letech jsme navrhli, vyvinuli a postavili naši nosnou raketu Spectrum zcela od nuly a zcela vlastními silami... První zkušební let je závěrečným integrovaným testem všech systémů. Tak k němu také přistupujeme: jako ke zkoušce. Naším cílem je shromáždit co nejvíce dat a zkušeností. To nám dává příležitost analyzovat, učit se, opakovat a zlepšovat pro další lety,“ uvedli před startem stroje jeho tvůrci.
Raketa Spectrum měří 28 metrů na délku a dva metry v průměru. Podle serveru Space.com tak jde o spíše skromnější kompromis mezi raketou Electron americko-novozélandské společnosti Rocket Lab, která má 17 metrů, a nosičem Falcon 9 od americké firmy SpaceX. Ta měří 70 metrů.























