Uplynulo 78 let od úmrtí Jana Masaryka. Nové „důkazy“ vedly k otevření případu

Ten den kolem šesté hodiny ranní šli dva zaměstnanci ministerstva zahraniční po druhém nádvoří Černínského paláce, když uviděli ležícího člověka. V první chvíli je však nenapadlo, že jde o sebevraždu, nebo dokonce vraždu. Lidé z jeho okolí totiž věděli, že ministr Masaryk trpí nespavostí a často se v noci po nádvoří prochází.

Až pohled zblízka na rozdrcená chodidla odhalil strašnou pravdu, jíž potvrdilo následné ohledání a pitva. Ta stanovila jako příčinu smrti vedle dalších devastujících zranění hlavně přetržení aorty, roztržení srdce a následné zakrvácení dutiny hrudní. Ačkoli byla objektivní příčina zřejmá, tedy pád z výšky, srdce Jana Masaryka puklo pod tlakem totality a následkem drtivých politických událostí z února 1948.

V článku se dozvíte

• Na co zemřel Jan Masaryk?
• Okolnosti roku 1948 a důvod k sebevraždě
• Tři hlavní teorie: sebevražda, vražda a nešťastná náhoda
• Šest fází vyšetřování
• Otevření případu v roce 2025

Co se stalo s Janem Masarykem? Úvahy o jeho smrti mají politický kontext

„Ze všeho svrchu uvedeného vyplývá, že v pitevním náleze ani v chemickém vyšetření není jediná okolnost, která by svědčila proto, že dr. Jan Masaryk neskončil sebevraždou,“ uzavírá svůj konečný posudek profesor František Hájek, přednosta Ústavu pro soudní lékařství, poté co 10. března 1948 v 16:15 ukončil pitvu Jana Masaryka.

Z čistě lékařského hlediska tedy nic nenasvědčovalo tomu, že by v případu jeho náhlého úmrtí mělo hrát roli cizí zavinění. Veřejnost však od počátku straší otazníky, zda Jan Masaryk nebyl k pádu či skoku z okna koupelny donucen. K těmto úvahám vedly hlavně vyhrocené události, které Masarykově smrti předcházely.

Ačkoli byl syn Tomáše Garrigue Masaryka oblíbený jako člověk i politik, komunistický převrat jej vrhl do velmi složitého postavení, které ještě ztěžovalo psychické potíže, s nimiž celý život bojoval. „Tento tolerantní, milý a vtipný člověk se snažil i po válce pomáhat – pociťoval však stále více tlak kleští, které se začaly pomalu, ale jistě svírat, – až roku 1948 ukončily svobodu a demokracii vlasti a Janu Masarykovi život,“ vzpomíná Masarykův osobní tajemník Antonín Sum ve své monografii Otec a syn z roku 2003.

Kromě možnosti, že se sám rozhodl bezvýchodnou situaci ukončit, existují i teorie, že byl ke skoku donucen, případně, že z okna koupelny svého ministerského bytu vypadl ve snaze o útěk.

Ministr zahraniční Jan Masaryk na poválečné fotografii

Klíčové pro vyšetřování jsou okolnosti roku 1948

Celé poválečné období využili představitelé komunistické strany k přípravě na převzetí moci, které vyvrcholilo obsazením všech segmentů důležitých k vedení státu a čistkami v řadách ozbrojených složek. Zatímco nekomunističtí ministři podali hromadnou protestní demisi, zdravotně indisponovaný Jan Masaryk se o jejich rozhodnutí dozvěděl až poté, s požadavkem, aby se připojil. Alespoň tak situaci popisuje Antonín Sum.

Šňupal opravdu kokain? Nenáviděl Beneše? Jaký byl skutečný, nefilmový Jan Masaryk

Demise dalších ministrů včetně Jana Masaryka pak měla vést k předčasným volbám jako poslední naději, jak zabránit totálnímu převzetí moci komunisty. Na Masaryka, který vývoj v republice sledoval s velkými obavami, tak byl vytvořen obrovský oboustranný tlak. Demisi nakonec nepodal a posty ministrů v demisi obsadila nová vláda pod vlivem Klementa Gottwalda. Masaryk sice zůstal ministrem, ale jeho pozice byla v nových totalitních poměrech velmi nestabilní.

Demonstrativní sebevražda, tvrdí tajemník

Stres se v té době velmi podepsal na jeho celkovém zdraví, podpořil nespavost a dědičné deprese, kterými trpěla už Masarykova matka Charlotta. Antonín Sum u něj pozoroval velmi zřetelný psychický propad: „Poprvé mluvil o událostech, které kvalifikoval jako ‚hrozné‘, říkal, že ti, kteří na to měli být připraveni, selhali, že už se nedá nic dělat, že to bude hrozně dlouho trvat, a že nám nikdo nepomůže získat zase svobodu pro lid,“ uvádí Sum s tím, že „Jan Masaryk jasně řekl, že se toho on už nedožije.“

POHNUTÉ OSUDY: Jana Masaryka vysvobodila až smrt. Šlo o sebevraždu nebo vraždu?

Antonín Sum byl také na základě svých zkušeností přesvědčen o jeho sebevraždě coby „osobní oběti“, jíž chtěl „alarmovat svoji zemi i svět před novým nebezpečím, jež po druhé světové válce pomalu, ale jistě připravovalo zničení demokracie a svobody.“

Tři hlavní teorie: sebevražda, vražda a nešťastná náhoda

Přestože sebevražda byla léta jediným oficiálním vysvětlením, řada odborníků jej považovala za zástěrku politické vraždy. Žádné další vyšetřování však nedokázalo ani jednu z verzí zcela vyvrátit.

• Sebevražda

Ať už byla příčinou osobní krize, vleklé deprese nebo stres z nátlaku po únoru 1945, zůstává nejčastěji zmiňovanou teorií sebevražda. Podle tvrzení tajemníka Antonína Suma se mohlo jednat i o sebeobětování, které mělo upozornit na kritický politický vývoj jako v pozdějším případě Jana Palacha. Proti této teorii však stojí fakt, že Masaryk nezanechal dopis na rozloučenou a v okamžiku smrti byl oblečen v pyžamu, což svědčí o momentu překvapení nebo náhlém rozhodnutí.

• Vražda

Protože mohl být Masaryk vnímán jako nepohodlný kvůli svému nekomunistickému postoji a bylo tu i riziko jeho útěku za hranice, zůstává stále jednou z možností cílená vražda, ať už se na ní měla podílet Státní bezpečnost z Československa, nebo sovětská NKVD. Nikdy však v tomto směru nebyl shromážděn dostatek důkazů.

• Nešťastná náhoda

Vzhledem ke špatnému zdravotnímu a psychickému stavu Jana Masaryka v březnu 1948 se nedá vyloučit ani neúmyslný pád z okna kvůli stresu a dezorientaci. Poloha těla však nasvědčovala spíše pádu (případně skoku) z okenní římsy, a proto je stále zmiňována i možnost, že u Masaryka byla prováděna domovní prohlídka, která vyústila v jeho snahu o útěk oknem koupelny a následnou ztrátu rovnováhy.

Ministerský byt v Černínském paláci na Loretánském náměstí včetně koupelny, ze které ministr Masaryk spadl nebo vyskočil, je dosud udržován v původním stavu. Většina zařízení je však pozdější.

Co vedlo ke znovuotevření případu?

Na základě nových dokumentů začal v lednu 2025 celou věc prověřovat Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu pro podezření ze spáchání trestného činu vraždy. „Cílem je porovnat tyto nové informace s dosud zjištěnými skutečnostmi a odhalit tak případné nové souvislosti, jež by mohly přinést odpovědi na některé dlouho nezodpovězené otázky,“ jak uvedla ve své zprávě Policie ČR. Po roce vyšetřování předala policie 500stránkový spis se souhrnem dosavadních zjištění státnímu zastupitelství se žádostí o prodloužení lhůty do července 2026.

Ministerstvo zahraničí ukáže veřejnosti vzácnou pozůstalost po Janu Masarykovi

Z archiválií podle Aktuálně.cz mimo jiného vyplývá, že jen pár hodin před smrtí proběhla mezi Masarykem a několika cizími muži „prudká hádka“, během které byl nucen k podpisu. Ten však odmítl se slovy: „Tohle pro vás neudělám. Podepíšu všechno, ale tohle ne. Udělám všechno, ale tohle se stane jen přes mou mrtvolu!“ Jedná se však pouze o zprostředkované svědectví třetích osob. O schůzce se skupinou mužů navíc již existují informace v českém Archivu bezpečnostních složek, takže se nejedná o vyloženě novou informaci.

Britská tajná služba měla též uvádět, že Masaryk dostal injekci prudce jedovatého kyanidu. Tato informace je však v rozporu s posudkem Chemického ústavu UK: „Zaslaný žaludeční obsah a žaludek zesnulého dr.h.c. Jana Masaryka byl vyšetřen na přítomnost jedů. Byly zcela bezpečně dokázány zřetelné stopy dimethylaminoantipyrinu (aminopyrinu). Jiné jedy ani organické ani minerální zjištěny nebyly.“

Archivní dokumenty tedy nemohou sloužit jako přímý důkaz a jejich relevanci musí posoudit pověřený útvar policie. Bude tedy třeba počkat na závěry vyšetřování. Smrt Jana Masaryka, která možná nikdy nebude objasněna nebo potrestána, tak zůstává především varovným mementem zvůle totalitního režimu a důsledků, které jsou živé i po 78 letech.

Pamětní deska u Černínského paláce připomínající místo, kam dopadl při své smrti Jan Masaryk.