V 60. letech minulého století naplno zuřil souboj mezi dvěma mocnostmi o to, která z nich si prostor mimo naši planetu podmaní jako první. Úspěchy si zprvu připisoval spíše Sovětský svaz. A byli to právě sovětští inženýři, kteří přesně před 65 lety vyslali do vesmíru prvního kosmonauta – Jurije Gagarina.
Vesmírné soupeření a „pomoc“ od nacistůGagarinovo prvenství bylo jen jedním z řady milníků, o jejichž co nejrychlejší pokoření se pokoušely dvě mocnosti. V neoficiálním závodu v dobývání vesmíru Sovětskému svazu konkurovaly Spojené státy americké. Úspěch Sovětů zasadil americkému programu těžkou ránu. Ten se v té době na první let s lidskou posádkou teprve chystal. Alana Sheparda vynesla do vesmíru raketa Mercury-Redstone 3 pouhých 23 dní po letu Jurije Gagarina. Oběma mocnostem ve snaze získat prvenství pomohli nacisté. Odborníci USA i SSSR vycházeli z práce německého inženýra Wernhera von Brauna, který pro nacistický režim během druhé světové války vyvíjel ničivé rakety V2, které se jako první umělý objekt dostaly do vesmíru.  Německá raketa V2 vyvinutá týmem Wernhera von Brauna byla první objektem vypuštěným do vesmíru. | foto: reuters Von Braun ke konci války raději sám vyhledal útočiště u Američanů. Dostal se do Spojených států a stal se součástí vesmírného programu. Z jeho hlavy také pochází návrh na raketu Saturn V, která donesla člověka k Měsíci. Z ukořistěných německých raket zprvu vycházeli i Sověti, kterým se z vlasti podařilo převézt i několik německých inženýrů. Bez nich se postupně dokázali obejít a ústřední postavou sovětského programu se stal konstruktér Sergej Koroljov. |
Tomu prvenství zajistil mimo jiné i „bezproblémový“ původ. Narodil se v zapadlé vesničce Klušino kdesi na západě Ruska a oba jeho rodiče pracovali v kolchozu. Gagarin sám se vyučil slévačem, k létání se dostal až postupně.
Gagarinova dvojkaNa Germana Titova čekal až druhý let. Do vesmíru se podíval jako čtvrtý po astronautech z USA Alanu Shepardovi a Gusi Grissomovi. Byl však první, kdo ve vesmíru strávil více než den. |
Součástí dějin se tak mohlo stát i úplně jiné jméno. Do výcviku na prvního sovětského kosmonauta vstoupilo hned dvacet stíhacích pilotů, a teprve až postupné náročné požadavky zúžily výběr jen na dva. Prvního Gagarina měl v případě potřeby nahradit German Titov.
Ani ti nejlepší odborníci však tehdy nemohli s jistotou říci, jak bude lidské tělo reagovat na dlouhý pobyt ve stavu beztíže. Stoprocentní důvěru nevyvolávala ani tehdejší technika. Právě v ochotě zúčastnit se náročného experimentu spočívá hrdinství prvního člověka ve vesmíru.
PETRÁČEK: Dividenda z Gagarina |
Dvě hodiny letu
Gagarin se do kosmu vydal na palubě vesmírné lodi Vostok 1, nachystané pro let z kosmodromu Bajkonur v dnešním Kazachstánu po několika měsících příprav. Letu předcházelo i pět zkušebních startů bez posádky.
Vesmírná loď Vostok. Kulová část je určená pro kosmonauta, pod ní je přístrojová sekce. | foto: Ovsma
Na palubě lodi měl být Gagarin během celé cesty vlastně jen pasažérem. Celý let řídil podle přesně stanoveného programu počítač a „subjekt“ dostal instrukce do ovládání nijak nezasahovat. Převzít jej měl až kdyby se vyskytly nečekané komplikace.
Možnost neúspěchuSovětské špičky počítaly s tím, že návrat se nemusí vůbec podařit, a proto připravily hned tři verze příběhu. V zalepených obálkách je dostali novináři. První hlásila nešťastné úmrtí, druhá žádala světové vlády o pomoc s hledáním ztraceného kosmonauta a až třetí úspěch. |
Do kabiny Vostoku vstoupil Gagarin přesně úderem deváté ráno místního času, na zážeh motorů však musel ještě více než dvě hodiny čekat.
Do vesmíru odstartoval sedm minut po jedenácté a než se po 108 minutách vrátil na Zem obletěl téměř celou planetu.
Kvůli problémům s oddělením přístrojové sekce během návratu a následné neplánované změně dráhy přistál okolo dvou tisíc kilometrů západněji.
Při návratu na Zem byl Gagarin v nebezpečí. Dělat nemohl nic, musel jen čekat |
Ke kosmodromu mu proto chybělo zhruba 1 500 kilometrů. Z modulu se Gagarin katapultoval ve výšce sedmi kilometrů. Na zem se vrátil na padáku a nezraněn.
Konec letů a nekonečné vyprávění
Pro Gagarina byl slavný první let do kosmu zároveň i tím posledním. Režim z něj rychle udělal nástroj propagandy a jako Hrdina Sovětského svazu se komunistům zkrátka více hodil na zemi. Cestoval po celém světě, kde s ním rozmlouvali nejrůznější státníci a ověšovali ho vyznamenáními.
Československo uvítalo prvního letce - kosmonauta, majora Sovětské armády Jurije Alexejeviče Gagarina. Na snímku jej vítají pionýři v závodě ČKD Stalingrad.
O něco únavnější povinností bylo nekonečné objíždění škol a výrobních závodů, v nichž musel donekonečna vyprávět svůj příběh. Až šest let po letu dostal šanci se do vesmíru opět podívat. Měl být náhradníkem prvního zkušebního letu nové kosmické lodi Sojuz.
Pro Gagarina by se dalo mluvit i o štěstí. K letu totiž podle plánu nastoupil kosmonaut Vladimir Komarov, kterého porucha modulu při návratu na Zem stála život. První člověk ve vesmíru, který se mezitím vrátil k pilotování letadel, však svého kolegu o moc dlouho nepřežil. Jen o necelý rok později, 27. března 1968, zemřel během cvičného letu ve stíhačce Mig-15.
Za Gagarinovu smrt může nadzvuková stíhačka, tvrdí pamětník |
Se sovětským hrdinou se přišlo rozloučit přes čtyřicet tisíc lidí. Dostalo se mu státního pohřbu s nejvyššími poctami. Jeho popel je dnes uložen s ostatky nejvýznamnějších činitelů SSSR v Kremelské zdi. Co stálo za smrtelnou nehodou však ani dnes není zcela jasné.
