1 / 44
Ostrov nedaleko mexického hlavního města posetý stovkami panenek, kilometry podzemních chodeb s šesti miliony mrtvými v Paříži či zdánlivě klidný les v Japonsku, kde můžete tu a tam narazit na viselce. Na světě jsou místa, která svou ponurou atmosférou straší, ale stejně tak fascinují. Podívejte se do oblastí, které bývají řazeny mezi ty nejděsivější na světě. Na snímku jsou kapucínské katakomby v sicilském Palermu. Podzemní hrobky obsahují asi osm tisíc těl uložených ve vzpřímené poloze a v oblečení, v němž byli mrtví pohřbeni.
Autor: Profimedia.cz
Ostrov panenek zhruba 30 kilometrů od mexického hlavního města láká na svou téměř hororovou výzdobu ze stovek panenek a jejich částí. Za výzdobou stojí farmář Don Julian Santana Barrera, který se měl na ostrov přistěhovat v 50. letech minulého století. Panenkami si chtěl usmířit ducha holčičky, kterou nalezl mrtvou v močálech na kraji ostrova.
Autor: Carlos Tischler / Zuma Press / Profimedia
Město Sagada na Filipínách je známé pro bizarní a pro mnohé morbidní způsob pohřbívání, který místní obyvatelé dodržují dodnes. Každý budoucí nebožtík si ještě během svého života musí vyrobit rakev. Do té je po smrti uložen a pozůstalí rakev zavěsí na skalní stěnu. Důvod? Obyvatelé města věří, že čím blíž je mrtvý k nebesům, tím snáz se dostane do nebe.
Autor: Florian Neukirchen / Alamy / Profimedia
Nemocnice Beelitz-Heilstätten v Německu sloužila v letech 1891–1930 jako sanatorium pro pacienty s tuberkulózou. Během první světové války přijímala také oběti yperitu i střelných zbraní, za druhé světové války se v tomto místě léčili nacističtí vojáci a po pádu Berlínské zdi sovětští vojáci. V současné době funguje pouze několik oddělení nemocnice, zbylé části komplexu byly ponechány napospas přírodě a vandalům.
Autor: Profimedia.cz
Jedním z nejděsivějších míst na světě je pařížské podzemí. Tamní katakomby tvoří 250 kilometrů chodeb, v nichž je ukryto šest milionu mrtvých. Kutat se pod dnešní Paříží začalo už ve starověku, kdy tam Římané začali těžit kámen. Za Ludvíka XIV. se tam začal těžit sádrovec. Ke konci 18. století chodby začaly sloužit jako pohřebiště, protože kapacita nadzemních hřbitovů přestala stačit. Veřejnosti je dnes otevřena pouze malá část chodeb. V dlouhých chodbách se dá snadno ztratit a každá cesta bez průvodce představuje riziko, že své kosti přidáte k milionům dalších.
V centru pouště Karakum v Turkmenistánu se nalézá „Brána do pekla“. Tento více než sedmdesát metrů široký kráter neustále hoří. Za jeho vznikem stáli sovětští vědci, kteří v místě v roce 1971 hledali ropu a nedopatřením zasáhli při vrtu zásobárnu metanu. Vrtná plošina se následně zhroutila a došlo k vytvoření kráteru. Do vzduchu pak začal unikat nebezpečný plyn. Aby methan ve vzduchu zneškodnili, rozhodli se vědci kráter zapálit. Od té doby plyn stále hoří.
Autor: Shutterstock
Horu křížů najdeme na severu Litvy. Kříže na tento vrch umisťují lidé již od 14. století a jsou těsně spjaté s litevskou historií. Ve středověku měly kříže symbolizovat touhu po litevské nezávislosti, po selském povstání v roce 1831 představovaly vzpomínku na mrtvé, během sovětské okupace se z celého kopce stal symbol odporu. Nyní se na hoře nachází asi sto tisíc křížů a další stále přibývají. Za větru do sebe kříže narážejí a cinkají o sobě jako jakási děsivá zvonkohra.
Autor: Profimedia.cz
Zdánlivě hezký a klidný les Aokigahara nalézající se na úpatí hory Fudži má velmi smutnou historii. Do povědomí lidí se zapsal jako les sebevrahů, protože je jedním z nejoblíbenějších míst pro ty, kteří si chtějí vzít život. Jen v roce 2010 se zde o sebevraždu pokusilo 247 lidí, přičemž 54 z nich bylo úspěšných. Les je velmi hustý a dá se v něm snadno ztratit, řada jeho návštěvníků si tedy značí cestu, aby snadněji našli cestu ven. Na půl milionu turistů ročně les navštíví s vidinou toho, že zde na nějakého viselce narazí. A většině z nich se to skutečně podaří.
Autor: Big Ben in Japan, Creative Commons
Japonská vesnice Nagaro děsí návštěvníky množstvím panáků v životní velikosti. Představují staré páry sedící na zápraží, rybáře lovící ryby na břehu řeky nebo třeba studenty v učebnách. Počet panáků převyšují lidské obyvatele vesnice zhruba v poměru deset ku jedné – je jich okolo 400, zatímco živých obyvatel je ve vesnici pouze okolo čtyřiceti. Za vznikem panáků stojí místní usedlík Cukimi Ajana, který začal vyrábět repliky svých sousedů poté, co z vesnice odešli nebo zemřeli.
Autor: Profimedia.cz
Necelých 300 kilometrů severně od filipínského hlavního města se nalézá horské město Sagada známé pro neobvyklý způsob pohřbívání nebožtíků. Mrtví jsou nejprve mumifikováni a poté zavěšeni na skálu. V jeskynním komplexu za městem tak mohou turisté spatřit stovky rakví visících na skále a další rakve uložené v jeskyních. Tyto pohřební rituály jsou zde praktikovány stovky let.
Autor: Boaz Rottem / Alamy / Profimedia
Ostrov plný panenek nedaleko Mexico City obklopují temné legendy o utonulé malé dívce. Na ostrov se turisté mohou dostat lodích zvaných trajineras. Někteří majitelé lodí ale z pověrčivosti cestu na ostrov odmítají.
Autor: Carlos Tischler / Zuma Press / Profimedia
První, kdo děsivou krásu pařížských katakomb zachytil na fotografii byl Félix Nadal. Podle urbanisty Mathewa Gandyho jeho snímky podnítily zájem obyvatel metropole ze střední třídy o pařížské podzemí a v roce 1867 inspirovaly úřady k organizování prohlídek katakomb.
Brána do pekla je kráter na území Turkmenistánu uprostřed pouště Karakum nedaleko oázy Darvaza, v němž od roku 1971 hoří unikající zemní plyn.
Autor: Shutterstock
kapucínské katakomby v sicilském Palermu. Podzemní hrobky obsahují asi osm tisíc těl uložených ve čtyřech odděleních: náboženští představitelé, děti, panny a významní muži. Katakomby obsahují celá jejich seschlá těla, která jsou uložená ve vzpřímené poloze a je jim ponecháno oblečení, v němž byla pohřbena. Mumie mají výrazy jako by ustrnuli v křiku, čímž děsí návštěvníky. Poslední pohřbenou byla v roce 1920 dvouletá holčička Rosalia Lombardová.
Autor: Getty Images
Ostrov panenek (Isla de las Muńecas) se nalézá poblíž Mexico City a je známý pro svou morbidní výzdobu. Na místě se nachází stovky těl panenek nebo jejich částí. Leží v trávě, visí ze stromů... S rozmisťováním panenek začal obyvatel ostrova Julian Santa Barrera poté, co v jednom z kanálů obklopujících ostrůvek našel tělo mrtvé dívky. Panenky a další hračky rozmístěné po ostrově měly odvrátit od ostrova zlé duchy.
Autor: Profimedia.cz
Děsivá výzdoba Ostrova panenek (Isla de las Muńecas) nedaleko Mexico City měla od místa odvrátit zlé duchy.
Autor: Profimedia.cz
Největší množství ostatků bylo do pařížských katakomb umístěno z tzv. Hřbitova neviňátek. Tento hřbitov byl založen již ve středověku a pojmenování dostal podle Fontány neviňátek, která stála na rohu hřbitova a kam matky odkládaly novorozence, o něž se nemohly postarat. Pochováno tam bylo asi 2 miliony těl. Přeplněný hřbitov ale postupně pustošil vzduch Paříže mrtvolnými výpary. Úřady tak ostatky odklidily do podzemí.
Katakomby plné lidských ostatků byly reakcí metropole na velmi naléhavý problém: Paříž začala v osmnáctém století doslova přetékat pochovanými těly zemřelých. Ostatky se draly do světa živých. Při nechvalně proslulém incidentu v roce 1780 se kostlivci ze sklepa jednoho z domů vyvalili do suterénu sousední budovy.
Slavná Hora křížů má zvláštní kouzlo v Litvě má zvláštní kouzlo. Jde o umělý pahorek, který mimo jiné symbolizoval odpor Litevců vůči Sovětům. Dnes je křesťanským poutním místem.
Autor: Profimedia.cz
Hora křížů poblíž litevského města Šiauliai. V roce 1993 na kopec umístil svůj kříž také papež Jan Pavel II. To navštěvovanost tohoto křesťanského poutního místa ještě zvýšilo.
Autor: AP
Posledním obyvatelům japonského městečka Nagoro dělají při večerních zábavách společnost panenky. Mnohdy jde o podobizny bývalých sousedů, kteří už zemřeli nebo se odstěhovali.
Autor: AP
Nemocnice Beelitz-Heilstätten v Německu sloužila v letech 1891–1930 jako sanatorium pro pacienty s tuberkulózou. Během první světové války přijímala také oběti yperitu i střelných zbraní, za druhé světové války se v tomto místě léčili nacističtí vojáci a po pádu Berlínské zdi sovětští vojáci. V současné době funguje pouze několik oddělení nemocnice, zbylé části komplexu byly ponechány napospas přírodě a vandalům.
Autor: Profimedia.cz
Zdevastovaný areál sanatoria Beelitz-Heilstätten dnes vypadá trochu jako po apokalypse. Děsivé atmosféry místa využilo i pár filmových produkcí. Natáčelo se tu například několik scén do filmu Pianista.
Autor: Profimedia.cz
V sanatoriu Beelitz-Heilstätten se měl ze svého zranění léčit během druhé světové války i Adolf Hitler. Po obsazení sanatoria Sověty se zde léčil jiný prominentní pacient – tajemník Sjednocené socialistické strany Německa Erich Honecker.
Autor: Profimedia.cz
Hustému lesu na severozápadním úbočí hory Fudži se oficiálně říká Aokigahara, tedy Moře stromů. Ale jeho neoficiální pojmenování je mnohem výstižnější. Říká se mu totiž „les sebevrahů“. Lidé tu chodí hledat svůj konec. A morbidně naladěné turisty to místo láká též.
Autor: Profimedia.cz
Japonský les Aokigahara zvaný „les sebevrahů“ byl už za dávných časů považován za domov pro duchy zemřelých. Každý rok se v něm zabije v průměru třicet lidí. V okolí lesa je umístěno množství tabulek, které doporučují vyhledání odborné pomoci. Většina lidí zde svůj život ukončí oběšením nebo předávkováním léky.
Autor: Getty Images
Ostrov panenek (Isla de las Muńecas) se nalézá poblíž Mexico City a je známý pro svou morbidní výzdobu. Na místě se nachází stovky těl panenek nebo jejich částí. Leží v trávě, visí ze stromů... S rozmisťováním panenek začal obyvatel ostrova Julian Santa Barrera poté, co v jednom z kanálů obklopujících ostrůvek našel tělo mrtvé dívky. Panenky a další hračky rozmístěné po ostrově měly odvrátit od ostrova zlé duchy.
Autor: Profimedia.cz
Je původ výzdoby Ostrova panenek pravdivý? Dnes žije na ostrově bratranec Juliana Barrera, který s výzdobou začal. Ten pravdivost historky o utonulé dívce potvrzuje. K děsivosti místa přispívá i to, že podle mnohých turistů panenky ožívají – mrkají či šeptají.
Autor: Profimedia.cz
Na konci 18. století Paříž katakomby zpevnila, uzpůsobila a v roce 1785 do nich po nocích putovala kostra za kostrou. Nejprve se kosti a lebky v podzemí vršily bez ladu a skladu, na hromady. Až počátkem devatenáctého století dal politik a vědec Louis-Étienne Héricart de Thury ostatkům v podzemním království řád. Nechal je seskupit do řad, dal z nich vytvořit ornamenty, kříže, sloupy, oltáře.
Brána do pekla je kráter na území Turkmenistánu uprostřed pouště Karakum nedaleko oázy Darvaza, ve kterém od roku 1971 hoří unikající zemní plyn.
Autor: Shutterstock
Kdo na Ostrově panenek některou ze stovek panenek sundá, toho prý čeká velké neštěstí. I tak se ale na ostrov hrnou turisté a ti nejodvážnější na něm dokonce přenocují.
Autor: Profimedia.cz
Pařížské katakomby byly veřejnosti poprvé otevřeny v roce 1809. Od té doby jsou chodby pod Paříží místem velkým lákadlem pro turisty. Kromě turistů provázených průvodcem pořádají do podzemí výpravy i různé ilegální party.
Autor strašidelné výzdoby Ostrova panenek Juan Santa Barrera sám zemřel nedaleko místa, kde údajně našel utonulou dívku.
Autor: Profimedia.cz
Mexický ostrov ozdobený stovkami panenek láká tisíce návštěvníků a lovců záhad.
Autor: Profimedia.cz
Pařížské katakomby jsou blízce spojeny z francouzskou historií. Mezi miliony ostatků se nalézají například stovky obětí „zářijových masakrů“ při nichž byli během Velké francouzské revoluce mezi druhým a šestým zářím roku 1792 při masové hysterii hromadně vražděni vězni kvůli fámám, úmyslně podporovaným, že se mají stát nástroji kontrarevoluce.
Obyvatelé Paříže v 18. století vysvětili podzemí chodby města a přetvořili je na místo vhodné pro lidské ostatky. Vznikla tak největší kostnice světa.
Autor: Profimedia.cz
Pohled do jednoho z tunelů kilometry dlouhých pařížských katakomb, z nichž dýchá ponurost, svérázná krása, ale i jistá vynalézavost.
Brána do pekla je kráter na území Turkmenistánu uprostřed pouště Karakum nedaleko oázy Darvaza, ve kterém od roku 1971 hoří unikající zemní plyn.
Autor: Shutterstock
Teplota v kráteru zvaném „brána do pekel“ dosahuje až 1000 stupňů. V roce 2010 nařídil prezident Turkmenistánu únik plynu nějak uzavřít. To se ale nepodařilo.
Autor: Shutterstock
Chátrající areál sanatoria Beelitz-Heilstätten dnes vypadá trochu jako po apokalypse. Děsivé atmosféry místa využilo i pár filmových produkcí. Natáčelo se tu například několik scén do filmu Pianista.
Autor: Profimedia.cz
Malá vesnice Nagoro se nalézá v horské oblasti japonského ostrova Šikoku. Klesající počet živých obyvatel vesnice nahrazují ručně vyrábění panáci z rukou umělkyně Ajano Cukimi.
Autor: Reuters
Vesnice Nagoro je mezi turisty velmi populární. Láká na podivnou atmosféru obce zaplněné figurínami. Rovněž slouží za příklad toho, jak dopadá vylidňování venkovských oblastí Japonska.
Autor: Reuters
Na nápad nahrazovat mrtvé nebo odstěhované sousedy figurínami přišla Cukumi Ajanová , když postavila na svou zahrádku strašáka oblečeného do šatů jejího otce, aby odháněl ptáky. Jeden z kolemjdoucích považoval figurínu za člověka a pozdravil ji. To přišlo umělkyni zábavné, tak začala vyrábět další a další panáky.
Autor: AP
Těla strašáků v životní velikosti vyrábí Cukumi Ajanová z dřevěných tyček a časopisů. Nakonec je pokryje látkou. Vlasy vytváří ze lnu.
Autor: Reuters
