Data o havárii Datum: 8. března 2014 |
Oficiální zpráva, která vznikla na půdě malajsijského ministerstva dopravy, veřejnost lačnící po informacích o letu MH-370 z března 2014 příliš neuspokojila. Ani tehdy, více než čtyři roky po záhadném zmizení plně obsazeného boeingu, totiž s žádnými převratnými informacemi nepřišla.
V dokumentu z července 2018 čítajícím téměř pět set stran vyšetřovatelé jen konstatovali, že událost v žádném případě nebyla nehodou. Letoun měl z plánované trasy někdo odklonit záměrně.
Obsah |
Zmizení stroje navíc provázelo množství podivných okolností, které daly vzniknout řadě konspiračních teorií. Například sestřelení severokorejskou raketou nebo utajené přistání v kazachstánské pustině však lze snadno vyvrátit.
Letoun Boeing 777-200ERVýrobce: Boeing Commercial Airplanes  Boeing 777-200ER imatrikulace 9M-MRO zachycený při startu z pařížského letiště Charlese de Gaulla 26. prosince 2011, více než tři roky před zmizením. | foto: Wikimedia Dvoumotorové dálkové širokotrupé letouny začala společnost Boeing vyrábět v polovině 90. let. U leteckých společností měl model nahradit dosluhující konkurenční modely Lockheed L-1011 TriStar nebo McDonnell Douglas DC-10. Zároveň měl zaplnit mezeru mezi dnes již nevyráběnými stroji 767 a 747 v portfoliu Boeingu. Model přinesl několik prvenství – k jeho vývoji využili inženýři poprvé pouze počítače a rovněž vycházeli z poznatků leteckých společností i samotných cestujících. Zároveň jde o první letoun Boeingu používající „fly-by-wire,“ tedy řízení ovládacích ploch elektronikou namísto konvenční hydrauliky či lan. Verze s přídomkem ER, kterou Malaysia Airlines využívaly, se na první pohled nijak neliší od základní varianty 200 vyráběné od roku 1994. Obě mají stejné rozměry a například i motory, vyšší maximální vzletová hmotnost novější verze však umožnila zvýšit množství paliva i dolet. Plně naložené mohlo uletět přes 14 tisíc kilometrů (oproti necelým deseti tisícům). Právě první letoun 200ER, doručený malajsijským aerolinkám, se v roce 1997 postaral o překonání rekordu. Stroj s imatrikulací 9M-MRA během 21 hodin a 23 minut bez přerušení urazil vzdálenost 20 044 kilometrů z výrobního závodu Boeingu v americkém Seattlu do Kuala Lumpuru. O osm let později nový rekord se vzdáleností ještě o 1 557 kilometrů vyšší stanovila novější generace 777-200LR. Letadla, kvůli svému označení přezdívaná „triple seven“, jsou největšími dopravními letadly poháněnými pouze dvojicí motorů. Těší se velké oblibě a postupně se staly nejprodávanějším širokotrupým letadlem. Vzhledem k počtu vyrobených kusů si vysloužila pověst bezpečných letadel. Dva nejvážnější incidenty tohoto typu potkaly dva stroje právě malajsijské aerolinky – jen čtyři měsíce po zmizení letu 370 následovalo sestřelení dalšího letounu raketou Buk ruské armády nad Donbasem na Ukrajině. Pád stroje na lince MH-17 z Amsterdamu do Kuala Lumpuru nepřežil nikdo z 298 lidí na palubě. Část nejstarších letounů první generace 777, označovaných jako Classics, už dosloužila. Stovky kusů však stále pravidelně brázdí oblohu. Dnes je ve výrobě druhá generace a Boeing plánuje zahájení sériové výroby třetí pod názvem 777X. Létat měla už od roku 2020, projekt však nabírá zpoždění. K prvním zákazníkům by se nové letouny mohly dostat nejdříve v příštím roce. Boeing 777 mimořádně na brněnském letišti Tuřany |
Mezi všemi však nejsilněji vyvstávají tři různé teorie. První z nich mluví o únosu stroje samotným kapitánem letu kvůli sebevraždě, případně o převzetí kontroly jiným členem posádky nebo některým z pasažérů.
Unesli Boeing piloti? Jejich způsob života tomu nenasvědčuje |
Každá z teorií má určitou podporu – například kapitán dle dat z osobního počítače krátce před letem zkoušel trasu, kterou letoun po změně kurzu absolvoval. Na palubě se navíc nacházeli alespoň dva cestující s kradenými pasy.
Tři teorie nedávno zpracovala i streamovací platforma Netflix, která na deváté výročí zmizení letu MH-370 zveřejnila třídílný dokument. |
Hrát roli však prý mohla i ruská rozvědka, která se měla událostí pokusit zamaskovat právě probíhající anexi ukrajinského Krymu, nebo naopak americká armáda, jež měla letoun ovládnout ve snaze zabránit převozu neznámého nákladu do Číny.
Osud ztraceného stroje i dění v několika následujících hodinách, po které ještě zůstal ve vzduchu, nicméně dodnes zůstává záhadou.
Úmyslná změna kurzu
Na poslední cestu se Boeing 777-200ER společnosti Malaysia Airlines vydal přesně před dvanácti lety a cestou do čínského Pekingu se z dosud neznámých důvodů ztratil.
Tak blízko ničemu... Let MH370 hledají na samém konci světa |
Na téměř 4 400 kilometrů dlouhý let stroj zamířil z hlavního města Malajsie Kuala Lumpuru krátce po půlnoci 8. března 2014. Do hlavního města Číny měl doletět zhruba po pěti a půl hodinách.
Body přibližně ukazují trasu kterou letoun urazil. Odstartoval z letiště v Kuala Lumpuru (červený bod) a vydal se severovýchodním směrem k Pekingu. Po necelé hodině letu náhle změnil směr, zmizel z radarů (modrý bod) a vydal se směrem k ostrovu Penang (žlutý bod). U něj opět změnil směr a v místech posledního bodu zmizel i z vojenského radaru.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Už necelých čtyřicet minut po startu, tedy okolo půl druhé v noci, však boeing, nacházející se tehdy nad Jihočínským mořem, náhle uťal veškerou komunikaci.
OdpovídačZařízení (Transpondér) na palubě letadla odpovídá na signály z radarů. Účelem je identifikovat jednotlivá letadla – kromě označení posílá také informace o poloze, rychlosti či výšce stroje. |
Kvůli úmyslnému vypnutí odpovídače někým v pilotní kabině stroj zároveň zmizel z obrazovek radarů leteckých dispečerů. Zachytit se ještě podařilo informaci o manuální změně cílových souřadnic v palubním počítači. Ze zprávy rovněž plyne, že neznámá osoba data zadala už dvanáct minut před zmizením stroje.
Na palubě letu MH-370 tehdy bylo 227 pasažérů a dvanáct členů posádky.
Osazenstvo zmizelého boeingu
Kdo byl na palubě ztraceného boeingu? 24 malířů i pět dětí |
Díky silnějším vojenským radarům se však podařilo stopu letounu zachytit a zjistit, že během několika minut se stroj letící ve výšce jedenácti kilometrů otočil téměř o 180 stupňů a obrátil se zpět k Malajsii, k ostrovu Penang, u kterého opět změnil kurz směrem k souostroví Nikobary.
Přibližná trasa letu a vyznačenými okolními letišti. | foto: iDNES.cz
Vojenský radar letoun naposledy zachytil necelou hodinu od první náhlé změny kurzu, ve vzdálenosti okolo 370 kilometrů od malajské pevniny.
Do pustiny oceánu
Další směřování stroje se podařilo určit díky datům ze satelitů. S nimi si letoun ještě šest hodin po uniknutí z dosahu radaru v Malajsii vyměňoval rutinní informace, takzvané handshakes.
HandshakesSignály z letounu satelitům potvrzují, že dané zařízení je v provozu. Jejich součástí jsou také data o velmi hrubé poloze. |
Právě z těchto dat pak vyšetřovatelé vycházeli pro stanovení dalšího směřování letounu.
Vyvstaly dva možné koridory – severní vedoucí nad Čínu a Kazachstán vyšetřovatelé zavrhli (neboť o pádu letounu na pevninu by se vědělo) a zaměřili se na ten jižní : usoudili, že stroj se vydal nad Indický oceán.
Možné trasy lety dle předpokládané rychlosti. Žlutá linka naznačuje rychlost 833 km/h, červená rychlost 740 km/h. Modrý oblouk je „koridorem“ vytyčeným daty ze satelitů. | foto: Ministry of Transport Malaysia
Už dva týdny po zmizení stroje malajský premiér oznámil, že díky analýze dat ze satelitů se podařilo zjistit, že právě v odlehlé oblasti oceánu zhruba 1 800 kilometrů západně od Perthu v Austrálii se letoun nakonec zřítil. Všech 239 lidí na palubě bylo prohlášeno za mrtvé.
Bezvýsledné pátrání
Pátrací akce po ztraceném letounu se rozjela už krátce po jeho zmizení. Práce zprvu organizované Malajsií a následně Austrálii se nejdříve soustředily na Jihočínské moře, brzy se však přesunuly právě do pustiny Indického oceánu. Zapojilo se na 60 plavidel a 50 lodí z 26 zemí.
17 minut let MH370 nikdo nepostrádal. Záchranná akce začala až za 4 hodiny |
Po troskách pátralo také zhruba pětimetrové podmořské plavidlo Bluefin-21. Ponořit se dokáže až do hloubky 4 500 metrů. (14. dubna 2014).
Hledání komplikovala právě vzdálenost i náročné podmínky. Cesta pátracím letadlům z nejbližšího letiště zabrala dvě hodiny.
Černé skříňkyZáznamníky po kontaktu s vodou začnou vysílat ultrazvukový signál, detekovatelný sonarem. Baterie dokáže systém napájet nejméně třicet dní, moderní zařízení umí až trojnásobek. Část strojů je rovněž vybavená skříňkami, které se při nárazu uvolní a vyplavou na hladinu. |
Krom náročných podmínek jej komplikovalo i překvapivé množství odpadu, vznášejícího se ve vodách oceánu, jenž se na satelitních snímcích dal pokládat za možné úlomky stroje.
Oficiální pátrání se zastavilo až po třech letech, poté co týmy prohledaly oblast o rozloze 130 tisíc kilometrů čtverečních – tedy zhruba jeden a půl České republiky.
Lokátor, který mohl pomoci najít ztracený let MH370, měl vybité baterie |
Dodnes jde o nejdražší pátrací akci v historii letectví. Účet za hledání ztraceného letu MH-370 se během tří let vyšplhal na částku 160 milionů dolarů – tedy okolo čtyř miliard korun.
Letoun australské armády AP-3C Orion shazuje zásoby pro posádku lodi HMAS Toowoomb, která pátrá po troskách letu MH370 (11. dubna 2014)
Úspěšné nebylo ani pátrání americké společnosti Ocean Infinity, která mezi lednem a květnem 2018 prozkoumala dalších více než 112 tisíc kilometrů čtverečních mořského dna.
Vzdálené trosky
Ač samo pátrání po letounu zatím nepřineslo žádné výsledky, důkazy o osudu stroje přineslo samo moře. Více než rok po zmizení stroje začalo vyplavovat jeho trosky na plážích daleko od odhadovaného místo dopadu.
Podmořské drony našly při pátrání po letu MH370 vraky lodí z 19. století |
Celkem se podařilo nalézt přes třicet trosek – většinou kusů křídel nebo motorových gondol. Místní jako první v červenci 2015 objevili část křídla na pláži francouzského ostrova Réunion zhruba čtyři tisíce kilometrů od místa, kde se pohybovaly pátrací týmy.
Kus křídla nalezený na ostrově Réunion
Další trosky se postupně objevily i na sousedním Mauriciu či na ostrově Penga u pobřeží Tanzánie. Další trosky moře vyplavilo na Madagaskaru nebo na dlouhém pobřeží jižního Mosambiku a Jihoafrické republiky. Ne u všech trosek se však podařilo prokázat původ ve ztraceném stroji.
Šedý bod vpravo nahoře označuje místo, kde letoun zmizel z vojenského radaru, ten druhý přibližné domnělé místo pádu. Barevné body označují místa nalezu trosek letounu – ostrovy Mauricius (oranžový), Réunion (červený) a Penga v Tanzánii (modrý) a pobřeží Madagaskaru (zelený) nebo pobřeží jižního Mosambiku a Jihoafrické republiky (černý).
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Propojení se strojem se dodnes nepodařilo prokázat ani u zhruba 160 kusů osobních věcí, které kromě částí trosek na plážích Madagaskaru našel soukromý badatel.
Příběh nekončí
Nalezené trosky alespoň částečně pomohly objasnit, co se s letounem dělo. Vyšetřovatelé z jejich stavu usoudili, že v době nárazu do mořské hladiny už stroj nekontrolovatelně padal.
Neboj, na palubě jsem nebyl, volal otci Ital ze seznamu pohřešovaného letu |
Tomu by odpovídala i jedna z nejnovějších teorií, se kterou přišel australský vědec Vincent Lyne. Zmizení letounu měl podle něj někdo pečlivě naplánovat, aby skončil v odlehlé a nezvykle hluboké části Indického oceánu. Stejně jako další však dosud zůstává nepotvrzená.
Poslední šance znát pravdu? V Indickém oceánu obnovili pátrání po letu MH370 |
Stejně jako se stále objevují nové možnosti, pokračuje i dnes pátrání po vraku letounu. Den před koncem minulého roku pátrání obnovila firma Ocean Infinity. Během 55 dní trvající akce měla prozkoumat dalších 15 tisíc kilometrů čtverečních oceánu. Zatím však není jasné, jestli něco našla.
