Nejnebezpečnější úseky na cestě do Chorvatska. Tady si dávejte pozor

Stačí nepřiměřená rychlost a nedodržování bezpečných rozestupů a z obyčejného ťukance se může stát řetězová nehoda.

Jen na českých silnicích se loni stalo 438 smrtelných nehod, z toho 129 v měsících červen, červenec a srpen. Důvod? „Po silnicích jezdí více unavených a vystresovaných lidí, a proto je větší nebezpečí, že se může stát nějaká dopravní nehoda,“ uvádí samostatné oddělení ministerstva dopravy pro koordinaci bezpečnosti silničního provozu BESIP.

Na velkém počtu letních nehod se podílí únava a také to, že do provozu vyjíždějí i řidiči s menšími zkušenostmi, kteří netuší, co je může čekat v hustém provozu a v dopravních špičkách.

Ať už míříte na dovolenou k moři, do Alp, nebo jen po Česku, je důležité znát úseky, kde se nejčastěji bourá, a především si dávat pozor na nepřiměřenou rychlost, která je jednou z hlavních příčin vážných nehod. Připravili jsme pro vás přehled rizikových míst v České republice, Rakousku, Polsku, Německu a Chorvatsku.

V roce 2024 se na českých silnicích stalo celkem 92 217 dopravních nehod. Vyplývá to ze statistik Centra dopravního výzkumu. Lehké zranění utrpělo bezmála 24 tisíc lidí, dalších 1609 osob bylo zraněno těžce a 438 nehod mělo tragické následky. Nejvíce obětí hlásí Jihomoravský a Středočeský kraj.

Mapka označuje místa, kde se v roce 2024 nejvíc bouralo. Zaznamenány jsou jen události se smrtelnými následky.

Kritickým obdobím byla tradičně letní sezona – nejvíce nehod se odehrálo mezi červnem a srpnem, a to zejména v odpoledních hodinách mezi 15. a 16. hodinou. Nejčastěji byli zraněni řidiči osobních vozidel (35 %), následovali spolujezdci (17 %) a řidiči motocyklů a mopedů (12 %).

Česká republika

Obecně platí, že na českých dálnicích jsou nejčastějšími příčinami vážných nehod nepřiměřená rychlost, nedodržení bezpečné vzdálenosti a nepozornost řidiče.

Srážka ve vysoké rychlosti může být fatální.

Havarovaná vozidla blokovala dopravu na Bucharově ulici. (15. června 2025)

Začněme Prahou, kde cesta mnohých lidí na dovolenou začíná. K nejčastějším úsekům nehod při výjezdu z města patří lokalita poblíž ulice Bucharova, případně Plzeňské ulice a také Rozvadovské spojky. Letos v létě navíc čeká Plzeňskou rozsáhlá rekonstrukce, takže všichni, kdo míří z Prahy směrem na D5, by měli být zvlášť opatrní.

Havarovaná vozidla blokovala dopravu na Bucharově ulici. (15. června 2025)

Snímky jsou z nehod v polovině letošního června.

Pozor si dejte také na Pražském okruhu. Na řadě míst je zde rychlost snížena až na 80 kilometrů za hodinu (zejména v tunelech), ne každý řidič ji ale respektuje. Při havárii se pak snadno provoz zcela zastaví, jako se to stalo třeba v květnu po havárii několika nákladních aut.

Nehoda tří nákladních aut zastavila provoz na Pražském okruhu. (21. května 2025)

Dálnice D1

V České republice patří mezi nejrizikovější dálnice jednoznačně D1. Dlouhé úseky s častými opravami, starší vozovka a vysoký provoz svádí řidiče k nepozornosti a nepřiměřené rychlosti.

Podle dat Centra dopravního výzkumu došlo jen za prvních pět měsíců roku 2025 k více než 33 tisícům dopravních nehod, při kterých přišlo o život 137 osob a dalších 557 se těžce zranilo.

Nehoda vojenského vozidla na dálnici D1 u Měřína. (11. dubna 2025)

Dálnici D1 uzavřel na 19. kilometru ve směru na Prahu požár cisterny. (30. dubna 2025)

Dálnice D1, úsek Vysočina

Zde došlo v minulosti k jedné z největších hromadných nehod v ČR. Přestože příčinou byla i náhlá změna počasí (bílá tma), lidský faktor, včetně nepřiměřené rychlosti, hrál klíčovou roli. Rizikové jsou zejména úseky s proměnlivým počasím, hustou mlhou nebo deštěm. I bez hromadných nehod zde dochází k častým kolizím z důvodu nedodržení bezpečné vzdálenosti a vysoké rychlosti.

Na 212. kilometru D1 na Vyškovsku havarovala čtyři auta, dálnice byla ve směru na Ostravu uzavřená. (24.2.2025)

Dálnice D10 u Mladé Boleslavi

Úseky se zvýšeným rizikem nehody na dálnici D10 (portalnehod.cz)

Dle statistik se zde v posledních letech (2023-2024) nachází dvě z deseti nejrizikovějších míst v ČR. Často zde dochází k nehodám z důvodu nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky, zejména na sjezdech (např. exit 40 do Bezděčína) a v okolí exitu 46 ve směru na Prahu.

Nehoda čtyř aut uzavřela v pondělí ráno dálnici D10 z Prahy do Turnova. (23. června 2025)

Dálnice D5 u Rudné

Další rizikový úsek v okolí Prahy, kde je zaznamenán vyšší počet nehod. Opět zde hraje roli vysoká intenzita dopravy a rychlost.

Nehoda bagru a sanitky na dálnici D5 u Rudné (26. července 2016)

Nehodová křižovatka v Mohelnici

Jedno z nejrizikovějších míst v Olomouckém kraji je podle Portálu nehod z pohledu dopravní bezpečnosti se nachází přímo v Mohelnici na křižovatce silnic II/444 Družstevní a Olomoucké ulice a propojuje frekventované tahy včetně napojení na dálnici I/35.

Za posledních pět let se tam stalo 23 dopravních nehod, zraněno bylo 13 lidí. 7 z 10 nehod tady vzniká v důsledku nedání přednosti v jízdě, zejména v odpoledních hodinách, kdy se provoz zahušťuje a zvyšuje se počet řidičů, kteří odbočují.

Jedním z nejnebezpečnějších míst na silnicích Olomouckého kraje je křižovatka silnice I/44 se Zábřežskou ulicí na kraji Mohelnice směrem na Zábřeh.

Jihomoravský kraj

V počtu smrtelných nehod se ve statistikách umísťuje dost vysoko i Jihomoravský kraj. Přiložený snímek ilustruje fakt, že nejzranitelnějšími účastníky provozu jsou chodci, cyklisté a řidiči jednostopých motorových vozidel.

Úmrtnost motocyklistů, zejména tedy v městských zónách, je podle BESIPu vysoká v celé Evropské unii.

Co mohou podle BESIPu motorkáři udělat proto, aby riziko střetu co nejvíc snížili? „Správný motocyklista dbá na řádné dodržování bezpečnostních předpisů, nikdy nevyjede bez ochranné přilby, má správné oblečení - kromě jiného pro zvýšení vlastní viditelnosti - a také dodržuje předepsanou rychlost jízdy, správný způsob a styl jízdy, který přizpůsobuje nejrůznějším podmínkám na silnicích.“

U Bánova na Uherskobrodsku došlo k vážné nehodě osobního vozu a motorkáře. (květen 2025)

Při nehodě dvou aut v Luhačovicích se zranili čtyři lidé. (18. května 2025)

Ještě jeden snímek z Moravy, tentokrát z lázeňského města Luhačovice. Čelní střety patří obecně mezi nejzávažnější, ten na snímku naštěstí skončil „jen“ zraněními. V jižní polovině Moravy se bourá nejčastěji kolem Brna, na samém jihu kolem Břeclavi a dále na trase mezi Uherským Brodem, Otrokovicemi a Zlínem.

Mimoúrovňové křižovatky v Praze

Například křižovatky ulic Kbelská a Novopacká (Vysočany), Průmyslová a Černokostelecká (Štěrboholy) nebo sjezd z Cínovecké na Kosteleckou (Ďáblice) jsou místy, kde se často bourá kvůli vysoké hustotě provozu a nesprávnému řazení nebo rychlosti.

Policejní vůz se zapnutým majákem se střetl s osobním vozem na křižovatce ulic Průmyslová a Kbelská (11. dubna 2016).

A jak se bourá v Evropě?

Pokud se chystáte na dovolenou do jiné evropské země, bude vás asi zajímat, jak bezpečné jsou tam silnice. Pojďme se tedy podívat na to, co říkají statistiky.

Nejbezpečněji na silnicích je ve Švédsku. Nebude to náhoda, protože tato země přistupuje k bezpečnosti na silnicích komplexně, jak upozorňuje BESIP. Švédská Vize Nula dává odpovědnost nejen účastníkům provozu, ale i stavitelům silnic, konstruktérům dopravního značení a výrobcům aut.

Vysoko v žebříčku bezpečnosti se drží také Malta a Dánsko. Naopak v Rumunsku a Bulharsku umírají účastníci provozu nejčastěji. V roce 2022 to bylo 86 (resp. 78) mrtvých na milion obyvatel. Evropský průměr je 46 na milion obyvatel. I Česko je v tomto ohledu bohužel nadprůměrné, s číslem 50.

A kde si dát největší pozor? Neplatí, že tam, kde se jezdí rychle, jsou nehody nejčastější. K více než polovině nehod se smrtelnými následky došlo na venkovských silnicích (52 procent), zatímco ve městech to bylo 39 procent a na dálnicích 9 procent.

Ještě než se podíváme do jednotlivých evropských zemí, uvádíme přehled, jaké srážky jsou nejfatálnější.

Rakousko

Rakouské dálnice jsou sice obecně kvalitní, ale specifický horský terén s mnoha tunely a prudkými změnami počasí představuje určitá rizika. Na dálnici mohou řidiči jezdit obvyklou rychlostí 130 km/h, v některých úsecích je omezena na 110 km/h.

Rakouská dálnice (21. prosince 2024)

Dálnice A1 (West Autobahn) mezi Vídní a Salcburkem

Zde v minulosti došlo k rozsáhlým hromadným nehodám (např. u Seewalchenu a St. Georgenu), často kvůli náhlé sněhové přeháňce a s ní spojené snížené viditelnosti a nedodržení bezpečné rychlosti.

Hromadná dopravní nehoda na dálnici A1

Úseky před a za tunely

V Rakousku dochází k celé řadě vážných nehod v blízkosti tunelů – buď přímo uvnitř, nebo těsně před vjezdem či po výjezdu. Rizikovým faktorem bývá náhlá změna světelných podmínek, sklon vozovky, ale i chování řidičů. Častou chybou je příliš rychlá jízda do tunelu, nebo naopak prudké zpomalení hned po jeho opuštění.

Tunel osvětlený pomocí solárních panelů

Horské úseky se stoupáním a klesáním

Řidiči mířící přes Alpy po rakouských dálnicích, jako je A10 (Tauern Autobahn) nebo A13 (Brenner Autobahn), by měli počítat s nepředvídatelným počasím. I během letních prázdnin se ve vyšších polohách mohou objevit prudké přeháňky, mlha, a ojediněle i náledí nebo sněhové přeháňky.

Kombinace horského terénu, častých tunelů a proměnlivých podmínek zvyšuje riziko nehody – zejména pokud řidiči nedodrží bezpečnou rychlost.

Dálnice A10 prochází alpským masívem, na její trase se nachází množství tunelů, včetně Taurského nebo Katschberského.

Polsko

Polské dálnice, ačkoliv se v posledních letech výrazně zlepšují a rozšiřují, stále patří mezi rizikovější v Evropě. Hlavní problémy pramení nejen z neukázněnosti některých řidičů, ale i z nedostatků v infrastruktuře, které se postupně odstraňují, ale stále nejsou zcela vyřešeny.

Na polských dálnicích je povolena rychlost až 140 km/h pro osobní automobily a motocykly, což je jeden z nejvyšších limitů v Evropě. Na rychlostních silnicích je to 120 km/h, pokud jsou dva pruhy v jednom směru, jinak 100 km/h.

Mimo hlavní modernizované dálnice se Polsko potýká s horší kvalitou silnic, kde nepřiměřená rychlost v kombinaci s nekvalitní vozovkou zvyšuje riziko nehody.

Letní provoz na dálnici vedoucí do města Gdaňsk. Během horkého letního pátku se lidé z celé země snažili dostat do přímořského města Gdaňsk a dalších pobřežních měst. (7. července 2023)

Dálnice A4, zejména úsek Vratislav – Krakov – Rzeszów

Polská dálnice A4, zejména úsek mezi Vratislaví, Krakovem a Rzeszówem, patří k nejvytíženějším a bohužel i k těm s vyšší nehodovostí. V minulosti zde došlo k několika hromadným srážkám, často za špatných povětrnostních podmínek, jako je hustá mlha nebo namrzlá vozovka. Příčinou bývá zpravidla nepřiměřená rychlost a podcenění aktuálních podmínek ze strany řidičů.

Hasiči zasahovali u požáru autobusu na dálnici u polského Krakova. (26. srpna 2023)

Chorvatsko

Chorvatské dálnice jsou moderní a dobře udržované, spojují hlavní města a oblíbená turistická letoviska. Na trase najdete pravidelně rozmístěná odpočívadla, čerpací stanice, restaurace i toalety. Dopravní značení je jasné a přehledné. Celková dálniční síť má přes 1200 km a je postupně rozšiřována.

Kolony na chorvatské dálnici 20. července 2019

I když jsou dálnice kvalitní, cesta může být náročná. Vysoké letní teploty a dlouhé rovné úseky mohou řidiče unavit a „uspávat“, což zvyšuje riziko nepozornosti a nehod. Doporučuje se pravidelně dělat přestávky, využívat odpočívadel a nepodceňovat únavu za volantem.

Dálnice krále Tomislava (A1), zejména úsek Záhřeb – Split

Dálnice A1, známá také jako Dálnice krále Tomislava, je páteřní tepnou spojující hlavní město Záhřeb s dalmatským pobřežím, zejména městem Split. Tento úsek je nejdelší a nejvytíženější chorvatskou dálnicí, která během letní sezóny slouží jako hlavní cesta tisícům turistů mířících k Jadranu.

Dlouhé, monotónní úseky, zvláště v létě, mohou vést k únavě řidičů a mikrospánku. Vysoká rychlost v kombinaci s únavou je smrtící koktejl.

Dálnice A1 mine Zadar a uhání k Šibeniku a Splitu.

V letních měsících je chorvatská dálnice A1 extrémně zatížená, což v kombinaci s vysokými teplotami a rychlostí zvyšuje riziko přehřátí vozidla a následné nehody.

V Chorvatsku řidiče často trápí únava po dlouhé cestě, hřeší na vysokou rychlost na rovných úsecích a nedodržují bezpečnou vzdálenost. Chorvatsko má poměrně přísné pokuty za překročení rychlosti. To naznačuje, že zde s tímto problémem bojují.

Úseky kolem tunelů Sveti Rok a Mala Kapela

Jsou moderně vybavené a dobře zabezpečené, přesto právě v jejich okolí dochází k častým nehodám. Rizikem není tunel jako takový, ale náhlý přechod ze silného denního světla do šera tunelu, nebo výjezd, kdy se oči řidiče nestačí rychle přizpůsobit.

Kolony aut na chorvatské dálnici A1, tunel Sveti Rok (30.7.2016)

Doporučuje se sundat sluneční brýle před vjezdem do tunelu, sledovat dopravní značení a upravovat rychlost podle podmínek.

K nehodám dochází nejčastěji na začátku nebo konci tunelu, a to při přejíždění mezi pruhy nebo náhlém brzdění. V těchto úsecích navíc často probíhá úsekové měření rychlosti, takže se rozhodně vyplatí dodržovat předepsaný limit a zachovat klidnou jízdu.

Dálnice A2, Macelj – Záhřeb

Zejména úsek nedaleko hranic se Slovinskem (u Krapiny) je zmiňován jako místo s častým měřením rychlosti.

Autocesta A2, Chorvatsko

Záchranné pruhy a odstavné plochy

V případě nehody je někdy problematická dostupnost pomoci kvůli nedostatku záchranných pruhů v některých úsecích.

Chorvatské dálnice mají moderní infrastrukturu, ale v některých úsecích je stále prostor pro zlepšení, například rozšířením jízdních pruhů nebo vybudováním nouzových pruhů.

Německo

Na německých dálnicích rychlost není plošně omezena, řidičům se ale doporučuje nepřekračovat hranici 130 km/h. Tato hodnota má ale jen orientační charakter – pokud není uvedeno jinak dopravní značkou, je rychlost na německých dálnicích neomezená.

Přestupky v nebezpečných úsecích, tedy těch označených značkami s limity rychlosti, ale bývají pokutovány zvlášť přísně.

Podle německého statistického úřadu Destatis roce 2023 zaznamenala policie na německých silnicích celkem 2,5 milionu dopravních nehod, což je o 4,7 % více než v roce 2022. Při nehodách byla téměř polovina všech usmrcených v osobním automobilu.

Dopravní zácpa na v bavorské dálnici nedaleko Mnichova (7. července 2024)

Dálnice A24, Hamburg–Berlín

Spojuje dvě největší německá města a na délce zhruba 237 kilometrů tvoří páteřní tah severní části země. Zhruba 150 kilometrů této trasy, tedy přibližně 65 procent, patří mezi úseky bez pevně stanoveného rychlostního limitu. Platí zde pouze doporučená rychlost 130 km/h, což v praxi umožňuje jízdu i výrazně vyššími rychlostmi.

V Německu havaroval autobus společnosti, FlixBus, který mířil z Prahy do Hamburku. (12. září 2020)

Právě vysoká rychlost v kombinaci s monotónní krajinou, která se na většině trasy prakticky nemění, vytváří rizikové prostředí. Dlouhé rovné úseky bez zatáček a výrazných změn sklonu mohou snadno vést k únavě a poklesu pozornosti za volantem. Řidiči pak často přeceňují své schopnosti a nereagují včas na nečekané situace, což vede ke zvýšenému počtu dopravních nehod.

Místa se zvýšeným rizikem nehody

Některé úseky dálnice A3 (Wesel–Pasov) patří k nejvytíženějším v celé zemi:

• Kreuz Leverkusen – Leverkusen: s denní intenzitou provozu až 157 600 vozidel
• Köln-Dellbrück – Kreuz Köln-Ost: s denní intenzitou provozu kolem 157 100 vozidel
• Frankfurt-Süd – Offenbacher Kreuz: s denní intenzitou provozu přibližně 150 700 vozidel

Nehody jsou tady relativně časté a je nutná zvýšená opatrnost, zejména v dopravních špičkách a za nepříznivých povětrnostních podmínek.

• Dálnice A9 (Berlín – Mnichov): Tento hlavní severojižní tah patří k nejvytíženějším a zároveň nehodově rizikovým úsekům, zejména v okolí velkých měst a v místech s častými dopravními omezeními. Vysoké rychlosti a hustý provoz zde často vedou k vážným nehodám.
• Dálnice A5 (Frankfurt – Basilej): Oblasti kolem Frankfurtu a Mannheimu jsou známé vysokou intenzitou dopravy a častými kolizemi, často spojenými s hustým provozem nákladních vozidel.
• Dálnice A7 (Sever – Jih): Nejdelší dálnice v Německu, která prochází různými regiony, má úseky s vysokou nehodovostí zejména v okolí Hamburku a Hannoveru. V létě a během prázdnin je zde zvýšený provoz, což zvyšuje riziko nehod.
• Dálnice A8 (Stuttgart – Mnichov – Salcburk): Úseky kolem Stuttgart a Mnichova patří k nejvytíženějším a nehodově rizikovým, kde se často tvoří kolony a nehody.
• Dálnice A100 (Berlín): Městská dálnice s nejvyšší dopravní zátěží v Německu, kde je počet nehod velmi vysoký kvůli hustému provozu a častým změnám jízdních pruhů.

Policie vyšetřuje nehody na městské dálnici v Berlíně, které byly zřejmě záměrně způsobené třicetiletým mužem. (19. srpna 2020)