Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvKrátce po jedenácté hodině dopoledne 5. března 1926 otřásla Truhlářskou ulicí na pražském Novém Městě silná exploze. Podle tehdejších Lidových novin šlo o katastrofu, jakou Praha nepamatovala. Tlaková vlna vysypala okna v celé ulici, ze střech padaly tašky i reklamní tabule a z domů vybíhali vyděšení lidé. Mezi křikem a zmatkem se ozývalo volání raněných.
Výbuch způsobil koňmi tažený vůz převážející vojenskou munici. Dva vojíni, Josef Hlaváček a Karel Hrubý, doprovázeli transport ručních granátů ze zbrojnice v Hostivici do kasáren v Karlíně. Ve voze bylo ve dvaadvaceti bednách uloženo celkem 396 granátů. Transport projížděl běžným provozem přes centrum hlavního města, když náhle došlo k ničivé explozi.
Síla výbuchu byla obrovská. Oba vojáci zahynuli na místě a výbuch jejich těla rozmetal po okolí. Dobové noviny líčily, že jeden z vojáků byl „...vymrštěn přímo na dům číslo 19, kde dopadl na horní okraj třetího okna ve druhém patře, odkud spadl na dláždění ulice již jen jako ubohá hromádka masa, střev a hadrů.“
Druhý voják byl také roztrhán explozí a úlomky těla dopadaly na fasády domů i do ulice. Tlaková vlna zároveň zranila desítky lidí v okolí a poškodila domy v celé ulici. Celkem bylo zraněno 69 osob, z nichž jedna později zemřela v nemocnici.
Událost okamžitě vyvolala řadu vyšetřovacích verzí. V tehdejší atmosféře se objevily i spekulace o možném atentátu souvisejícím s blížícími se narozeninami prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Přesné vysvětlení se však nikdy nepodařilo spolehlivě doložit. Za nejpravděpodobnější příčinu bývá považována nešťastná manipulace s municí a nedbalost při převozu.
Tragédie přilákala do ulice davy zvědavců. Spisovatel Karel Čapek tehdy v Lidových novinách poznamenal, že jinak „...všední pražská ulice náhle přitahuje lidi jako úl včely. Přesto působí zvláštně prázdně – ruch davu nedokáže zakrýt, že místo je poznamenané náhlou a šokující katastrofou.“
