V úterý ráno 16. března 1926 vypustil americký fyzik Robert Goddard jako první na světě raketu na kapalné pohonné látky. Jmenovala se Nell, byla vysoká asi 3,3 metru a vážila pouhých 4,5 kilogramu.
Neohrabaný přístroj poháněný směsí benzinu a kapalného kyslíku, pojmenovaný Nell, vystoupal do výšky 12,5 metru a poté dopadl do nedalekého pole se zelím 55 metrů daleko. Celá cesta trvala méně než tři sekundy při rychlosti 97 kilometrů. Stalo se tak na farmě jeho tety poblíž Auburnu ve státě Massachusetts.
V pozdějších letech vyprojektoval, postavil a vypustil další tři desítky raket. Ty z roku 1935 už například dosahovaly rychlosti až 885 kilometrů v hodině a výšky 2 300 metrů. Na svém kontě měl více než 200 patentů z raketové techniky. Už tehdy prorokoval, že člověk jednou poletí na Měsíc.
I přes tento revoluční počin Goddard, který zemřel v roce 1945, za svého života velkého uznání nedosáhl a plně doceněn byl až v době prvních kosmických letů po roce 1957. Nyní je označován za jednoho ze zakladatelů moderní kosmonautiky, který pomohl vyslat člověka do vesmíru. Raketa na kapalné palivo postavená podle jeho principů například přistála v roce 1969 s lidmi na Měsíci.
Goddard se narodil 5. října 1882 ve Worcesteru ve státě Massachusetts. Již jako malé dítě studoval oblohu dalekohledem a zajímal se o svět ptáků. Miloval přírodu a výlety s otcem a stal se vynikajícím střelcem z pušky. Zpíval také v kostelním sboru. V době elektrifikace amerických měst v 80. letech 19. století se mladý Goddard začal zajímat o vědu. Když mu otec ukázal, jak vyrobit statickou elektřinu na rodinném koberci, fantazie pětiletého chlapce se soustředila již jen na vědu a techniku.
O vesmír se začal zajímat ve svých 16 letech při četbě sci-fi románu anglického spisovatele Herberta George Wellse Válka světů, jehož rozhlasová verze později vyvolala vlnu paniky. „Vylezl jsem na vysokou třešeň za stodolou a když jsem se díval na pole na východě, představoval jsem si, jak úžasné by bylo sestrojit nějaké zařízení, které by mohlo vzlétnout až na Mars. Když jsem slezl ze stromu, byl jsem jiným chlapcem než při výstupu. Existence mi konečně připadala velmi smysluplná,“ napsal si tehdy do deníčku.
Vystudoval Worcesterský polytechnický institut a Clarkovu univerzitu. Na této univerzitě zůstal pracovat, a to nejprve jako asistent, od roku 1919 pak jako profesor. Výuce na Clark University zůstal s přestávkami věrný až do konce svého života.
Goddard nezávisle na Rusovi Konstantinu Ciolkovském vypracoval matematickou teorii reaktivního pohonu, navíc byl prvním, kdo raketu poháněnou kapalným palivem navrhl, sestrojil a úspěšně vyzkoušel.
Do roku 1927 obdržel od institutu Jamese Smithsona 10 000 dolarů a díky osobnímu úsilí Charlese A. Lindbergha následně získal finanční podporu od Nadace Daniela a Florence Guggenheimových. Jeho stěžejní a souhrnné dílo Vývoj raket na kapalné palivo bylo publikováno v roce 1936.
Jeho výzkum ve vojenské technice našel využití v druhé světové válce, kdy se jeho objevy vrátily ve formě bazuky, efektivní pěchotní zbraně proti tankům. Od roku 1941 pracoval pro americké námořnictvo. Tou dobou se ale jeho zdraví začalo zhoršovat. Robert Goddard zemřel v Baltimoru na konci druhé světové války, v srpnu 1945. Dnes je po něm pojmenováno Goddardovo letové středisko NASA.
Podrobně se prvnímu letu věnoval ve svém textu Karel Pacner:
