Recepty na vánočku |
Pečení vánočky je v mnohých domácnostech rituál. Začíná v obchodě. Dobrá mouka, máslo, kvalitní kvasnice a nejlépe domácí vejce. Nesmí chybět rozinky a mandle, cukr a vanilka.
Suroviny i mísa musí mít tu správnou teplotu, stejně jako těsto, aby dobře kynulo. Pak přijde na řadu pletení vánočky. Nakonec se hotové dílo potře žloutky a bohatě ozdobí půlenými i drcenými mandlemi a skončí v troubě.
Pečení není úplně nejkratší proces, a tak se může stát, že povrch začne chytat nebezpečně tmavou barvu. Jednoduše vánočku překryjte pečícím papírem. Proces barevné změny se výrazně zpomalí.
Nejtradičnější vánoční pečivo plné pověr a rituálů
O málokterém vánočním pokrmu se dá říct, že ho historicky znají ve všech tuzemských regionech. Jedním z mála, který staletí mívali na stole v chudobných valašských chaloupkách, bohatém Polabí i v měšťanských bytech v Brně, je právě vánočka.
Toto pečivo, které má svým tvarem připomínat Ježíška zavinutého v peřince, se většinou připravovalo v noci z 23. na 24. prosince.
Zapletené Vánoce. Proč u pečení vánočky skákat a jaké dodržet zásady podle tradice |
Vánočky někdy bývaly dlouhé i metr, což chtělo dost velkou pec. Která hospodyně ji neměla, odnesla si těsto k nedalekému pekaři a využila té jeho, rozměrnější. Tato velká vánočka se kladla doprostřed stolu a sdíleli ji všichni hodovníci. Jako prvnímu se ukrojilo hospodáři, aby byla v příštím roce dobrá úroda.
Vánoce 2025 na talíři
|
V některých rodinách se do těsta přidával penízek, kdo jej ve svém dílu vánočky nalezl, měl být v následujícím roce zdravý, bohatý anebo štědrý – to se liší podle lokální tradice.
Někde z ní o Štědrém večeru dávali po krajíčku dobytku, aby byl zdravý a neškodily mu zlé síly. Ve většině domácností se držel zvyk, že kromě veliké sdílené vánočky dostal každý člen domácnosti také její malou variantu pouze pro sebe.
Ačkoliv dnes existuje i varianta, kdy se vánočka plete ze šesti pramenů naráz, nejobvyklejší je přece jen devítipramenná, která tvoří tři patra: spodní ze čtyř, další ze tří a poslední ze dvou pramenů.
Vánoční cukroví: Kromě klasiky vyzkoušejte i bezlepkové či raw cukroví |
Existuje teorie, podle níž mají čtyři spodní prameny symbolizovat zemi, vodu, slunce a vzduch, tři nad nimi rozum, cit a vůli a horní dva vědění a lásku. Žádný z dostupných zdrojů neuvádí, odkud se tato legenda vzala, takže může jít o jakési reziduum pohanství našich předků, ale také o novodobý vynález nějakého kulinárního ezoterika.
Tak nebo tak, vánočka byla vždy pečivem, na němž záleželo: ve starších vydáních národopisného sborníku Český lid nalezneme zmínky o tom, jak popraskaná či připálená vánočka značila neštěstí a jaké regule musela při jejím pečení hospodyně dodržet. Oblečena měla být do bílé zástěry a bílého čepce, po dobu přípravy vánočky nesměla mluvit a v jejím závěru měla poskakovat, aby těsto správně vyběhlo.
Advent a Vánoce 2025: Kdy budou a jaké se s nimi pojí tradice? |
K vánočkám se vázala též nejedna pověra a obyčej. Na Polesí se schovávaly kousky vánočky, aby později namočené posloužily jako lék na rány, v Záhoří u Písku zase dbali na to, že „od Štědrého večera až do Tří králů má ležeti vánočka na stole a každému ji podati, kdo přijde do stavení, aby nevynesl štěstí“. Podle kronikáře Augustina Hajného, který působil na Nymbursku, se prý kousek vánočky, jablka a ořechu házel do studně.
