„Prezident Spojených států požádal SpaceX, abychom dostali dva astronauty uvázlé na kosmické stanici co nejdřív domů. A my to uděláme. Je strašné, že je tam Bidenova administrativa nechala tak dlouho,“ uvedl na síti X v úterý 28. ledna letošního roku Elon Musk.
The @POTUS has asked @SpaceX to bring home the 2 astronauts stranded on the @Space_Station as soon as possible. We will do so.
Terrible that the Biden administration left them there so long.
Donald Trump to na své platformě Truth Social ve stejný den rozšířil, když napsal, že „dva stateční astronauti byli Bidenovou administrativou prakticky opuštěni ve vesmíru. Na kosmické stanici čekají mnoho měsíců. Elon bude brzy na cestě. Snad budou všichni v bezpečí. Hodně štěstí, Elone!“
Ironické přitom je, že to byl právě Elon Musk, respektive jeho firma SpaceX, kdo měl v tu chvíli máslo na hlavě a návrat „zapomenutých“ astronautů domů odkládal.
Ostuda jménem Starliner
Astronauti NASA Barry „Butch“ Wilmore a Sunita „Suni“ Williamsová se vydali na Mezinárodní kosmickou stanici 5. června 2024 v lodi Starliner. Šlo o testovací misi nové kosmické lodi; měli prověřit její systémy, provést zatěžkávací zkoušky a zase se vrátit na Zemi. Délka letu nebyla pevně stanovena, ale při bezproblémovém průběhu mohlo být vše hotové za osm dní.
5. června 2024 |
Jenže nová loď měla problémy už při příletu k ISS. Postupně vypovědělo poslušnost pět trysek (čtyři se později podařilo znovu zapnout). Překvapivé bylo, že to nikoho nepřekvapilo: s motory lodi byly problémy už při předchozí bezpilotní zkoušce v květnu 2022. Podotýkáme, že šlo o zkoušku opakovanou, protože první testovací Starliner v prosinci 2019 ani nedosáhl ISS a musel se předčasně vracet na Zemi. Do třetí lodi tak loni konečně usedli astronauti, ovšem problémy přetrvávaly.
Správná funkce motorického systému je klíčová pro návrat. Navíc kde jinde provést testy než na oběžné dráze, protože během přistání lodi je servisní modul s většinou raketových motorů odhozený a „důkazní materiál“ tak shoří v hustých vrstvách atmosféry. NASA proto návrat astronautů soustavně odkládala. Jenže během testů motorů se objevovaly nové a nové problémy. Kosmická agentura byla nakonec nekompromisní a prohlásila, že Starliner není bezpečný pro návrat astronautů.
Starliner nakonec loni v září od ISS odletěl bez astronautů.
Návratová kabina tak přistála 7. září 2024 bez posádky (a bez větších problémů). Na palubě měla jen dva prázdné skafandry, které byly oběma astronautům k nepotřebě. Mimo jiné proto, že nedovolují připojení k palubním systémům lodi Dragon. Dva kontraktoři, dvě rozhraní: je s podivem, že se historie opakuje. Vzpomínáte si na legendární film Apollo 13 (1995) s Tomem Hanksem v hlavní roli? „Musíme najít způsob, jak vložit čtvercový kolík do kulatého otvoru.“ Aneb systémy filtrace oxidu uhličitého ze vzduchu v mateřské lodi Apollo byly nekompatibilní se systémy v lunárním modulu. Prostě se nepočítalo s tím, že by je bylo třeba propojit. Nebo že by astronauti ve skafandrech ze Starlineru přistávali v Dragonu – či naopak.
Krasnodarská výzva
Starliner byl bezpečně na Zemi, leč bylo třeba vymyslet, kterak zajistit návrat obou astronautů. Ruské lodě Sojuz (tři místa) i americké Dragon (standardně čtyři křesla) samozřejmě startují plně obsazené, takže nejdřív bylo třeba prázdná místa „přivézt“ na stanici. Existovalo několik variant. Jednou z nich byla i dedikovaná záchranná výprava, kdy by loď Dragon pilotovaná dvoučlennou posádkou dorazila na stanici, naložila Barryho Wilmora a Sunitu Williamsovou a vrátila se. Stejně tak byl zvažovanou variantou třeba návrat v lodi Sojuz: mohl startovat s jedním kosmonautem, naložit americkou dvojici a přistát na Zemi.
Loď Sojuz byla jako záchranné plavidlo zvažovaná spíše jen teoreticky: Rusko jich má málo i pro sebe
Po internetu se dokonce šířila výzva ruských penzistů z Krasnodaru, kteří vyzývali Vladimira Putina, aby pomohl dostat americké astronauty zpět na Zemi: „Neví, jak se vrátit. Žádáme vás, abyste jim pomohl. … Boeing to zvrtal. Motory selhaly, přesto se nějak dostali na Mezinárodní kosmickou stanici. A nyní neví, jak se dostat zpátky. Pomozte jim.“ A doplňovali, že by astronauti neměli být bráni jako rukojmí, protože „je nemůžeme vinit za Bidenovu agresi“.
Krasnodarští penzisté navíc neváhali upozornit na věk astronautů (Wilmorovi bylo loni 61, Williamsové 58) s tím, že jim bezpochyby na stará kolena vesmír nesvědčí. Že v té době mělo na oběžné dráze Rusko kosmonauta Olega Kononěnka (60), který v září 2024 přistál s rekordním náletem víc než 1 100 dní v kosmickém prostoru při pěti misích, nebylo vůbec podstatné.
Varianty speciálních záchranných misí – ať realizované ruskou či americkou lodí – ale měly své operační i technické limity. Třeba Rusko kvůli hospodářským potížím výrazně omezuje produkci Sojuzů. Před sedmi lety sjížděly z výrobních linek čtyři ročně, dnes se nedaří vyrobit ani dva. Bez významného ohrožení stávajících programů by tak nebylo kde vzít novou loď.
„Zajatci vesmíru“
Při rozboru zvažovaných možností je dobré seznámit se trochu blíž s oběma „kosmickými Robinsony“. Velitel lodi Starliner Barry Wilmore byl vybraný do oddílu astronautů NASA v roce 2000, pilotka Sunita Williamsová dokonce o dva roky dřív (1998). Patří tak k jeho nejzkušenějším členům; oba mají za sebou dvě cesty na oběžnou dráhu včetně dlouhodobých pobytů na ISS.
Sunita Williamsová a Barry Wilmore se na ISS nenudili.
Wilmore poprvé letěl jako pilot raketoplánu Atlantis při misi STS-129 od 16. do 27. listopadu 2009. Potom byl členem posádky lodi Sojuz TMA-14M, když absolvoval let od 25. září 2014 do 12. března 2015. První mise trvala 10 dní 19 hodin 16 minut, druhá 167 dní 5 hodin 43 minut.
Williamsová poprvé startovala na raketoplánu Discovery STS-116 (10. prosince 2006), ale na ISS tehdy zůstala a přistála až raketoplánem Atlantis STS-117 (22. června 2007). Mise trvala 194 dní 18 hodin 2 minuty. Na oběžnou dráhu se vrátila v lodi Sojuz TMA-05M od 5. června do 19. listopadu 2012. Tentokrát na 126 dní 23 hodin 13 minut.
Jinými slovy: oba astronauti byli dostatečně zkušení a nebylo třeba na jejich návrat tlačit. NASA se proto po zvážení všech pro a proti rozhodla jít cestou nejmenšího odporu a zařadit je prostě do následující dlouhodobé posádky na ISS. S tím, že nestartovali ze Země, ale v době příletu další lodi Dragon už na stanici byli.
Nebylo to poprvé a bezpochyby ani naposledy, co si museli astronauti pobyt ve vesmíru prodloužit. V roce 2018 musela během startu nouzově přistát loď Sojuz MS-10, což narušilo střídání posádek a způsobilo několik neplánovaných rekordů. V roce 2021 zase Rusové do lodi Sojuz MS-19 zařadili režiséra a herečku, aby na ISS natočili film – a Marek Vande Hei (USA) plus Pjotr Dubrov (Rusko) si z šestiměsíčního kosmického výletu museli udělat roční pobyt.
Někdo musí z kola ven
Aby se uvolnila dvě místa, tak byli z lodi Dragon, která měla původně startovat kolem 20. srpna 2024 a nakonec vzlétla 28. září, vyřazeni dva členové posádky. Letěli jen velitel Nick Hague (USA) a specialista Alexandr Gorbunov (Rusko).
Původní kvarteto posádky lodi Dragon Freedom (zleva): S. Wilsonová, A. Gorbunov, N. Hague a Z. Cardman
Pomyslný Černý Petr zůstal původní velitelce Zeně Cardmanové a druhé specialistce Stephanii Wilsonové. Gorbunov letět musel, protože Spojené státy mají o výměně astronautů v posádkách dohodu s Ruskem. Z kola ven tak museli dva ze tří amerických astronautů: Nick Hague měl výhodu, že už jednou na ISS pracoval (velitelka Cardmanová byla nováčkem) a že byl pilotem lodi (Wilsonová byla „jen“ letovou specialistkou, tedy řadovým členem).
Od okamžiku, kdy Dragon jménem Freedom s Haguem a Gorbunovem dorazil na ISS (29. září) se mohli Wilmore a Williamsová kdykoli v případě potřeby vrátit. Do té doby to bylo ošemetné: v nouzi mohli přece jen využít Starliner (dokud byl u stanice) nebo předchozí Dragon Endeavour. Pro případný návrat v něm společně se čtyřčlennou původní posádkou měli jeden záložní skafandr SpaceX a dvě provizorně upravená místa. Ta by během přetížení při přistání nenabízela prakticky žádný komfort, ale v nouzi nejvyšší by jejich použití a divoká jízda domů byly pořád lepší, než zůstat na ISS.
Kosmická loď Dragon Endurance nakonec musela zaskočit za svoji nedokončenou kolegyni
Pod taktovkou žen
„Zapomenutí astronauti“ se tak stali členy půlroční posádky a v lodi Dragon měli svá místa potřebná pro cestu zpět na Zemi. Tím se pomalu dostáváme k „máslu na hlavě“, o kterém jsme v souvislosti s Elonem Muskem psali výše. Aby se kvarteto Hague, Gorbunov, Wilmore a Williamsová mohlo vrátit zpět na Zemi, musí přiletět nová posádka. Ta převezme stanici, služby, návaznost experimentů. Podle plánu se tak mělo stát kolem 20. února. Jenže pak SpaceX požádala NASA o odklad na 25. března, pak na počátek dubna… A i tento termín byl v ohrožení.
Proč? SpaceX má čtyři lodě Dragon (Endeavour, Resilience, Endurance a Freedom), dokončuje pátou. A právě tu si objednala NASA pro nadcházející misi. Jenže její dokončení se protahuje, když testy odhalily problémy s palubními akumulátory. Detaily nejsou známé, nicméně SpaceX nakonec po poradě s NASA oznámila, že na misi poletí jiná loď. A to Dragon Endurance, která už tři dlouhodobé posádky na ISS dopravila. Původně měla startovat v dubnu s komerční misí Axiom 4, v níž bude krom americké velitelky (Peggy Whitsonová) také indický pilot (Šubanšu Šukla) a dva letoví specialisté z Evropy (Sławosz Uznański-Wiśniewski z Polska a Tibor Kapu z Maďarska).
Poté, co bylo rozhodnuto o náhradě nové lodi Dragon (zatím nemá jméno) jinou, přišel exekutivní příkaz Donalda Trumpa, aby byli „uvěznění“ astronauti z ISS staženi co nejdřív. Elon Musk okamžitě oznámil, že příkaz splní. Bylo to jednoduché: použití osvědčené lodi umožnilo urychlit přípravy na start. Ovšem také se na celou věc dá dívat jinou optikou: kdyby neměla SpaceX trable s lodí Dragon, byli by Wilmore a Williamsová už od konce února doma. Aneb jak se dají vlastní problémy mávnutím kouzelného proutku proměnit v politické body…
Čerstvé síly na ISS budou mít podobu velitelky lodi Dragon Anne McClainové (už jednou na ISS pracovala), pilotky Nichole Ayersové (na oběžnou dráhu míří poprvé) a dvou zahraničních letových specialistů. Takuja Oniši je z Japonska a ISS už zná, Kirill Peskov (Rusko) je kosmickým nováčkem. Je zajímavé, že poprvé v historii poletí kosmická loď s ženami na pozici velitele i pilota. Na raketoplánech sice několik žen (ve třicetileté historii byly jen tři) do křesel velitele či pilota usedlo, ale vždy s nimi letěl muž. Toto je poprvé, co na obou nejdůležitějších pozicích startují jen ženy.
Výprava na ISS bude každopádně nezvykle krátká, neboť má trvat jen čtyři měsíce do letošního července. To na stanici přiletí další posádka v lodi Dragon.
Konečně doma
Podle plánu loď Dragon Freedom přistála 18. března v 22:57 SEČ u pobřeží Floridy, když se v úterý ráno odpojila od ISS. S ukončením mise je spojena řada zajímavostí, které bezesporu ve světle „záchrany zapomenutých astronautů“ (byť zase tak moc zapomenutí nebyli) zcela jistě zapadnou.
Nová posádka lodi Dragon Freedom (zleva): S. Williamsová, A. Gorbunov, N. Hague a B. Wilmore
Třeba ten, že Sunita Williamsová nyní zaujímá dvanácté místo v historických tabulkách času stráveného kosmickým letem: má za sebou 608 dnů kosmických. Z Američanů přitom je na druhém místě. Za pozornost stojí fakt, že první je taky žena: Peggy Whitsonová, která se letos vydá do vesmíru popáté jako velitelka mise Axiom 34. Barry Wilmore bude mít v historických tabulkách až 34. místo (ale slušné sedmé americké).
Sunita Williamsová má také už dnes jiný rekord. Zúčastnila se devíti výstupů do otevřeného prostoru ve skafandru, čímž drží primát mezi ženami. V celkovém žebříčku (muži i ženy společně) pak má čtvrté místo. Devět výstupů uskutečnil i astronaut Andrew Feustel, ale jemu patří příčka pátá: ve skafandru totiž pracoval celkově 61 h 48 min, kdežto Williamsová 62 h 6 min.
Sunita Williamsová při práci ve skafandru
A pak je tu ještě jeden zaznamenáníhodný výkon. Let Dragonem znamená, že Wilmore i Williamsová letěli už čtvrtou kosmickou lodí! Oba startovali v raketoplánu, oba se pak proletěli ruským Sojuzem, oba loni vyzkoušeli Starliner a teď přistáli právě v Dragonu. Dosud na hranici čtyř kosmických lodí dosáhl jediný člověk v historii, americký astronaut John Young. Letěl v Gemini, Apollu, lunárním modulu a raketoplánu. Young dokonce ve všech čtyřech startoval (byť s lunárním modulem z Měsíce), zatímco Wilmore i Williamsová budou v Dragonu pouze přistávat.
Otazníky nad ISS
Pokud se tedy přistání lodi Dragon vydaří, uzavře se nakonec odysea astronautů ze Starlineru happy endem. Ovšem program ISS bude zajímavé sledovat i nadále, v příštích týdnech, měsících, letech…
Ve druhém čtvrtletí mají startovat dvě americké zásobovací lodě, v dubnu Dragon a v červnu Cygnus. Ovšem objevila se nečekaná komplikace. Přetlaková část PCM (Pressurized Cargo Module) lodi Cygnus se vyrábí v Itálii (firma Thales Alenia Space). Jenže když byla z Itálie poslána letecky do USA, tak došlo k poškození přepravního kontejneru. Nyní se vyhodnocuje vliv incidentu na PCM. Rozsah poškození (ani to, jak k němu přesně došlo) není jistý, stejně tak panuje nejistota nad červnovým startem.
Odpojená loď Crew Dragon a pohled na část ISS při návratu mise Crew-9
Jisté ale je, že se musí vážně počítat s jeho odkladem a NASA začala plánovat, že nákladní Dragon poveze příští měsíce víc zásob pro astronauty. A to na úkor vědeckého vybavení či náhradních dílů. Jak velká to bude změna, netušíme. Loni v březnu vezl nákladní Dragon pro posádku 545 kg zásob, dalších 1 135 kg pro vědecké a pracovní účely. V listopadu 2024 představovaly zásoby 961 kg, vědecké vybavení 917 kg. Zásoby tvoří nejen jídlo, voda a kyslík, ale třeba i hygienické potřeby, oblečení, osobní věci nebo pošta.
Na konci léta bychom se po dlouhých odkladech měli dočkat nového zásobovacího systému ISS, miniraketoplánu Dream Chaser (přesně Dream Chaser Cargo System, DCCS). Po lodích Dragon a Cygnus tak Amerika získá třetí zásobovací loď. Vzhledem k charakteru přistání (à la letadlo) pak s šetrnou dopravou nákladu na Zemi.
Raketoplán Dream Chaser společnosti Sierra Nevada Corporation
Nešťastná loď Starliner nebude letos po předchozích problémech v letošním roce operační. Není vyloučeno, že bude třeba zopakovat zkušební misi s astronauty. Možná se NASA a Boeing ale rozhodnou přejít v příštím roce rovnou na misi operační. Všechny možnosti jsou otevřené.
Stejně jako jsou otevřené všechny možnosti týkající se budoucího osudu ISS, kdy za její předčasné vyřazení lobbuje už několikrát zmíněný Elon Musk. Stanice může sloužit dle plánu do roku 2031, nebo může být zlikvidována dříve. A stejně tak může dojít k prodloužení její životnosti, pokud nebude k dispozici odpovídající náhrada. To je ale v tuto chvíli opravdu ve hvězdách.
Aktualizace: Doplnili jsme informaci o přistání a video
