U pražské Štefánikovy hvězdárny na Petříně sledovaly zatmění stovky lidí. V samotné hvězdárně byla již okolo 19:00 naplněná kapacita zhruba 120 návštěvníků, pracovníci hvězdárny odkazovali zájemce na mobilní stanoviště se dvěma binokuláry několik desítek metrů od hvězdárny. Tam jev sledovala asi stovka lidí, převážně turistů. Před hvězdárnou se utvořila fronta několika desítek lidí, část z nich si chtěla koupit ochranné brýle, které ale byly vyprodané.
V Jihočeském kraji se lidé vydali sledovat částečné zatmění Slunce například na šumavský vrchol Třístoličník u česko-rakousko-německého trojmezí. Poblíž žulové skály na hoře s nadmořskou výškou 1333 metrů vyhlíželo po 20:00 Slunce několik desítek lidí. Shromáždili se na více místech v okolí Třístoličníku. Vyhledávali i další místa, kde obzor nezakrývá zástavba, zvlněná krajina či stromy.
Zhruba dvě stovky lidí v podvečer zaplnily louku v okolí malé hvězdárny v Olomouci-Lošově, která pravidelně pořádá komorně laděné prohlídky noční oblohy. Zažila tak jednu z nejvyšších návštěvností ve své téměř sedmdesátileté historii. Lidé k hvězdárně v podvečer přišli pěšky, přijeli na kolech či čtyřkolkách a přijelo i několik jezdců na koních, kteří se tou dobou proháněli po okolních lesích.
„Už to začíná,“ řekl několik minut před 19:30 Dan Látal ze spolku Hvězdárna Olomouc, který lošovskou hvězdárnu provozuje. V davu ihned zavládlo vzrušení, lidé začali z kapes a tašek rychle vytahovat černé brýle, svářečská skla i mobilní telefony, pomocí kterých se snažili částečné zatmění Slunce zachytit. „Přišel jsem se podívat na zatmění i zavzpomínat na mladá léta strávená na hvězdárně. Chodil jsem tady do astronomického kroužku a mám na to krásné vzpomínky,“ řekl ČTK padesátiletý návštěvník z Olomouce.
V Brně vysílali zatmění při letu z balónu
Tři odborníci z Hvězdárny a planetária Brno se kvůli částečnému zatmění Slunce vznesli v horkovzdušném balónu. Svůj zážitek i pozorování jevu přenášeli živě na kanále YouTube, k přímému přenosu se ještě před začátkem samotného zatmění připojilo více než 5000 lidí, postupně počet sledujících přesáhl 18 tisíc. Přistáli přibližně ve 20:30 kousek od Velké Bíteše na Vysočině.
Původně se měli s balonem vznést přímo u brněnské hvězdárny na vrchu Kraví hora v Brně, povětrnostní podmínky jim ale nepřály a museli se přesunout za Brno. Díky výšce nad terénem měli na zatmění lepší výhled než ze zemského povrchu, mohli jej navíc sledovat déle.
„Bohužel, poryvy větru na Kraví hoře už byly za hranou bezpečného startu, proto jsme zvolili stanoviště severozápadně od Brna z parkoviště pod hradem Pernštejn. Parkoviště v údolí je pěkně v závětří, což je pro vzlet bezpečnější,“ řekl ČTK před startem jeden z hvězdářů Tomáš Tichý.
V koši horkovzdušného balonu byli tři hvězdáři a pilot. Vybavení na palubě zahrnovalo čtyři kamery. Jedna zabírala posádku, druhá krajinu pod balonem, třetí byla určená pro záběry samotného zatmění Slunce a poslední byla ruční kamera pro detaily. Vesmírný jev doprovodili odborníci komentáři k samotnému zatmění, fakty o Slunci, upozorňovali také na místa, nad kterými přelétali. Přistáli bezpečně mezi poli.
Za úplným zatměním jeli Češi do Španělska
Za výjimečný zážitek považuje úplné zatmění Petr Mitošinka z České astronomické společnosti, který úkaz pozoroval ve Španělsku. Odcestoval tam se skupinou dalších nadšenců pro astronomii z České republiky. Pro pozorování si vybrali oblast ve středním Španělsku, která byla v takzvaném pásu totality. To znamená, že tam Měsíc dnes večer zcela zakryl sluneční kotouč. Cestu přitom začali organizovat před více než rokem.
„Zatmění se povedlo úplně skvěle, prakticky tu nebyla oblačnost,“ řekl Mitošinka. „To samotné zatmění bylo v podstatě velmi krátké. Ta minuta a čtyřicet vteřin, které jsme tady měli, uteče neuvěřitelně rychle, skoro jako sekunda,“ poznamenal. Také v ostatních částech Španělska úplné zatmění trvalo méně než dvě minuty. I přes krátké trvání to byl podle Mitošinky výjimečný zážitek.
Podle Mitošinky bylo poznat, že lidé ve Španělsku se chystali kvůli zatmění na větší „šrumec“ a někteří fenomén vnímali jako turistickou atrakci. „Vtipné bylo, že na tabulích na dálnicích měli napsané - nefoťte a nefilmujte zatmění za jízdy,“ uvedl Mitošinka.
Začalo to v Grónsku a na Islandu
Kdo chtěl začátek úplného zatmění vidět zhruba hodinu před tím, než začal úkaz v Česku, musel být třeba v neobydlené severní části Grónska. Kolem 18:45 pak začal být vidět začátek zatmění na Islandu.
Vrchol toho úplného tam proběhl v 19:50. Očekává se, že nějakou část nynějšího zatmění mohli vidět stovky milionů lidí v různých částech Evropy a dalších oblastech.
Nyní již částečné zatmění proběhlo i v Česku a Slunce se vydalo za obzor. Na místech, odkud lidé společně zatmění sledovali, mohli narazit na problém s nedostatkem pomůcek na přímé sledování Slunce.
Je tak vidět, zájem byl značný. Nejpozději mohli pozorovatelé sledovat zatmění ve Španělsku, kde proběhlo úplné zatmění kolem 20:30 a celý úkaz skončil krátce po 21:20, kdy Slunce opustilo zákryt za Měsícem.
Tak velké zatmění v Česku je výjimečné
Když Měsíc z větší části nebo zcela zakryje Slunce, mohou pozorovatelé sledovat, jak to změní barvu oblohy i věcí na Zemi. Největší úžas vyvolává úplné zatmění, kdy vše ztmavne a nastane na chvíli falešná noc, kdy je vidět jen sluneční koróna. Toho se však v Česku nedočkáme až do následujícího století.
Ale i současná možnost pozorování tohoto úkazu byla výjimečná, protože byla zakryta valná většina Slunce, konkrétně více než 85 procent. Je to dáno tím, že se pás totality, tedy oblast, kde bylo pozorovatelné úplné zatmění, poprvé od roku 1999 vrátil znovu do západní Evropy.
Právě ve zmíněném roce proběhlo poslední větší částečné zatmění i na území Česka. Další větší úkaz tohoto typu u nás bude pozorovatelný až v roce 2075.
I když je někde na Zemi k vidění úplné zakrytí Slunce Měsícem poměrně často, může být těžké ho sledovat, protože zmíněný pás totality je široký desítky, maximálně stovky kilometrů a ne vždy je dobře viditelný z pevniny. Je třeba si uvědomit, že stín Měsíce má na zemském povrchu průměr maximálně 270 km.
Vydejte se večer ven
Jak jsme psali již dříve, letos proběhlo téměř úplné zatmění Slunce v ČR ve večerních hodinách. Vše začalo asi hodinu před západem Slunce, takže jsme se dočkali jakéhosi dvojitého setmění, když se ještě částečně zakryté Slunce schovalo za obzor. Tím pádem jsme ani neviděli, jak se naše hvězda znovu vynořila zpoza měsíčního zákrytu.
Jak tanec Slunce a Měsíce nad našimi hlavami probíhal? Nejdříve viděli první známky vstupu Slunce do zákrytu za Měsíce lidé na severozápadě Česka. To hodinky ukazovaly čas 19:18. Jižní část naší republiky zaznamenala úkaz v asi 19:21. To není žádný velký rozdíl, přičemž podobný posun jsme mohli sledovat i u maxima zatmění, které při pohledu z našeho území nastalo ve 20:10, respektive 20:13. Právě z jihu Česka byl vidět i největší zákryt, který činil přes 87 % povrchu Slunce.
Konkrétní časy a tabulku pro pozorování úkazu z jednotlivých částí Česka jsme přinesli v tomto článku:
Vzhledem k tomu, že Slunce během tohoto zatmění zapadlo za obzor, vyplatilo se za pozorováním vyrazit někam, kde je otevřený výhled na západní horizont. Čím výše člověk byl, tím déle ve své oblasti mohl úkaz pozorovat. Nikdo snad nezapomenul na vybavení, které ochránilo jeho zrak. A pokud fotil nebo natáčel, tak i techniku.
Možná nejlepší bylo vyrazit na některou z hvězdáren nebo do jiné instituce, která pořádala hromadné pozorování. Tam jsou zpravidla pro pozorování náležitě vybaveni. Někdo mohl ve svém okolí najít i skupiny, třeba přes vyhledávač nebo sociální sítě, kde lidé společně úkaz pozorovali.
Jak budete dnes pozorovat zatmění Slunce?
Běžné brýle nestačily
Kdo chtěl přímo vidět Slunce, jak se noří za Měsíc, tomu rozhodně nestačily běžné sluneční brýle. Ani nebylo možné přímo doporučit rady typu pozorování přes CD nebo floppy disk, které člověk našel po letech někde v šuplíku. Jejich stav může být různý s možnými trhlinkami a poškozeními a ani nemusí poskytovat dostatečný filtr pro všechny nebezpečné složky záření. Jistotu byly speciální nepoškozené brýle, které splňují normu ISO 12312-2.
Zřejmě nejbezpečnější je v tomto případě pozorování přes digitální displej mobilu, fotoaparátu nebo kamery s příslušným filtrem, ale raději z úhlu, aby člověk náhodou nevykoukl do Slunce. Oblíbená je také metoda sledování Slunce v dalekohledu při použití jako projekce na stínítko.
Projekce zatmění Slunce pomocí obyčejné lupy
Dalekohled nebo jen optickou čočku bylo třeba podle vrženého stínu namířit na Slunce a za okulár umístit obyčejný papír nebo fólii. Obraz Slunce tak mohlo sledovat pohodlně i několik zájemců najednou a navíc si u toho nemohli nijak ublížit.
Příští rok do Egypta
Pokud vás pohled na zatmění Slunce opravdu vzal za srdce a chtěli byste vidět třeba i úplné zatmění, nebude to v nejbližší době tak nedostupné. Jak jste zaznamenali, nynější pás totality přecházel od částí Arktidy přes Grónsko, Island, Atlantský oceán až po severní Španělsko, Baleárské ostrovy a část Středozemního moře. A ačkoliv se statisticky na jednom místě úplné sluneční zatmění objeví jednou za více než 350 let, již příští rok na začátku srpna se znovu dostane do Španělska, i když do jiné oblasti, ale největší podívanou nabídne Egypt.
Postup srpnového zatmění Slunce. Ve vyznačené oblasti bude pozorovatelné částečné zatmění. Tmavší pruh představuje pás totality s úplným zatměním slunce.
Právě příští rok bude z tohoto státu na severu Afriky vidět vůbec nejdelší zatmění Slunce v tomto století. Mimochodem v lednu 2028 bude ze Španělska viditelné prstencové zatmění Slunce.
První písemný záznam o slunečním zatmění se nachází v čínské kronice Šu-King a datuje se do roku 2137 před Kristem. Záznam v kronice se ovšem více než zatmění věnuje popravě královského astrologa, který „zapomněl“ upozornit panovníka na blížící se úplné zatmění. Lid proto nebyl připraven k zahnání saně, která podle jejich představ chtěla Slunce pozřít. Přestože se Slunce zase po malé chvilce objevilo, astrolog přišel o hlavu.
Vraťte se k ránu, abyste viděli padající hvězdy
Noc ze středy na čtvrtek nám přinese i další podívanou, kdo vydrží sledovat oblohu do ranních hodin, bude odměněn kolem čtvrté hodiny maximem meteorického roje Perseid. Pozorování bude nahrávat i Měsíc v novu, který tak nebude svým jasem přebíjet méně zářící meteory.
A pokud se vám zatmění zalíbí, můžete zažít v srpnu ještě jedno. Bude to sice „jen“ zatmění Měsíce, které uvidíme 28. srpna k ránu, ale i tak je to úkaz, který si zaslouží pozornost.
