Zatmění Slunce, polární záře i 13 úplňků. Jaké nebeské úkazy nabídne rok 2026

Úplňky v roce 2026

V roce 2026 se na obloze objeví celkem třináct úplňků. Úhlově největší z nich, superúplněk, připadne na Štědrý den. Naopak nejmenší úplněk roku nastane při druhém květnovém úplňku, který se označuje jako modrý měsíc. K zatmění dojde 3. března a 28. srpna.

Tři superúplňky v jednom roce. Kdy se v roce 2026 dívat na Měsíc?

Polární záře v roce 2026

Sluneční aktivita už má sice v roce 2026 svůj vrchol za sebou, zůstává ale natolik silná, že její projevy mohou být v Česku stále pozorovatelné. Největší šance přicházejí tradičně na jaře a na podzim, kdy jsou geomagnetické podmínky příznivější.

Pro informace můžete využít specializované mobilní aplikace, jako je například Aurora Alerts. Je ale dobré počítat s tím, že výskyt polární záře nelze předpovědět přesně, pouze s určitou pravděpodobností.

19. května: Venuše na schůzce s Jupiterem

Od pondělí 18. do středy 20. května se na večerní obloze setkají dorůstající Měsíc a dvě nejjasnější planety, Venuše a Jupiter. Nejhezčí podívaná přijde v úterý 19. května, kdy se Měsíc objeví téměř symetricky mezi oběma planetami, zhruba ve stejné úhlové vzdálenosti od Venuše i Jupiteru.

Díky jejich vysoké jasnosti bude konstelace dobře pozorovatelná i z měst a snadno ji zachytí i fotoaparáty chytrých telefonů.

„Jasná dvojice se objeví za soumraku nad západním obzorem okolo 21:30 SELČ, čas se bude lišit v závislosti na místě pozorování řádově v minutách. Slabší Jupiter bude ležet jižně, vlevo dole, od výrazně jasnější Venuše,“ uvedl astronom a fotograf astronomických jevů Petr Horálek.

Zatmění Slunce 2026

Zatmění Slunce 12. srpna bude patřit k největším astronomickým událostem celého desetiletí. „Jde o první úplné zatmění Slunce pozorovatelné i z Evropy od roku 1999, o nejvýraznější částečné zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy až do 2075 a také nejblíže položené úplné zatmění Slunce k Česku a Slovensku do roku 2081,“ komentoval Horálek.

Úplné zatmění se odehraje v úzkém pásu nad Grónskem, Islandem a nad Španělskem, které se stane pravděpodobně cílem mnoha pozorovatelů.

V Česku bude zatmění viditelné večer při západu Slunce, přibližně od 19:19 SELČ. Při maximální fázi zakryje Měsíc více než 86 procent slunečního disku a Slunce bude vypadat jako úzký srpek připomínající „býčí rohy“, ohnuté směrem k obzoru. Úkaz bude možné sledovat pouhýma očima, vždy však pouze přes bezpečný filtr.

Zajímavým jevem bude takzvaný dvojí soumrak: během maxima zatmění se krajina na chvíli znatelně ztemní, po západu Slunce se obloha ještě krátce znovu projasní a teprve poté nastane běžný večerní soumrak.

Zákryt Slunce aneb není zatmění jako zatmění

Noční svítící oblaka v roce 2026

Od začátku června do poloviny července se nad střední Evropou pravidelně objevují noční svítící oblaka. Tato výjimečná oblačnost se nachází zhruba 85 kilometrů nad zemským povrchem, tedy mnohonásobně výš než běžné mraky, které sahají maximálně do výšky okolo 15 kilometrů. Přes den nejsou pozorovatelné vůbec.

Viditelná jsou pouze za soumraku nebo při úsvitu, kdy je ještě nasvětluje Slunce pod obzorem. Na tmavé obloze se pak objevují jako jemné bělavé, stříbřité nebo namodralé závoje nízko nad severním obzorem. Díky své výraznosti se dají zachytit i běžným fotoaparátem nebo chytrým telefonem.

Svítící oblaka nad Jihlavou.

13. srpna: Perseidy vyvrcholí při novoluní

Nejoblíbenější kosmický „ohňostroj“ roku, meteorický roj Perseidy, nabídne v roce 2026 mimořádně dobré podmínky k pozorování. Maximum roje, jehož původcem je kometa 109P Swift–Tuttle, připadne na časné ranní hodiny 13. srpna. Bude to období jen několik hodin po novu, pozorování tak nebude rušit měsíční svit. Během noci z úterý 12. na středu 13. srpna se tak vyplatí sledovat oblohu po celou noc.

Nebeská podívaná. Meteor pozorovaný z jihoamerické pouště Atacama.

Zatmění Měsíce v roce 2026

Výrazné částečné zatmění Měsíce se odehraje 28. srpna 2026. Úkaz se objeví na ranní obloze nízko nad jihozápadním obzorem už za pokročilého svítání. Prvním nenápadným signálem blížícího se zatmění bude kolem 4:20 ráno postupné slábnutí jasu levého horního okraje měsíčního kotouče.

„Měsíc se do zemského stínu v maximu zatmění ponoří 93 % svého průměru, a to shora. V tom okamžiku bude jasně svítit jen velmi úzká ‚čepička‘ severního měsíčního pólu, zatímco na zbytku měsíční plochy se již budou rozkládat barvy v zemském stínu. Půjde tedy o téměř úplné zatmění,“ uvedl Horáček.

Září: Měsíc zakryje Venuši

V pondělí 14. září 2026 dojde k neobvyklému úkazu, kdy Měsíc zakryje jasnou planetu Venuši. Z Česka bude tento jev pozorovatelný na denní obloze nízko nad jihovýchodním obzorem. Při velmi čistém a průzračném nebi by mohl být viditelný i pouhýma očima, ještě lepší to bude s malým dalekohledem.

Úkaz potrvá více než hodinu a nejfotogeničtější bude krátce před třináctou hodinou. Přesné časy a podmínky pro konkrétní místo lze ověřit například na webu In-the-sky.org nebo pomocí volně stažitelného programu Stellarium.

Prosinec: Geminidy

Pozorování má smysl především v noci z 13. na 14. a z 14. na 15. prosince. Měsíc bude pět dní po novu a zapadne v časných večerních hodinách, což zajistí většinu noci bez měsíčního svitu a výborné podmínky i pro slabší meteory.

Geminidy jsou typické pomalejšími, často velmi jasnými „padajícími hvězdami“ a jejich frekvence může dosáhnout až zhruba 130 meteorů za hodinu.

Autor fotografií: Mgr. Petr Horálek, Fyzikální ústav v Opavě. Meteorický roj Geminid vrcholí za příznivých podmínek. O víkendové noci zazáří až 1000 meteorů.

Zdroj: progresy.physics.cz