Změna času nás čeká v noci z 25. na 26. října 2025. Přesně ve 3:00 ráno se hodinové ručičky vrátí na 2:00. Pro ty, kteří se chystají do postele, to znamená o hodinu spánku navíc, pro noční sovy o hodinu delší zábavu. Změna se týká všech členských států EU a dalších zemí, které se k tomuto systému připojily.
I když nám chytré telefony a počítače mění čas automaticky, nezapomeňte si zkontrolovat starší hodiny a budíky, ať vás nečeká nepříjemné překvapení.
| rok | jarní změna, posun ze 2:00 na 3:00 | podzimní změna, posun ze 3:00 na 2:00 |
|---|---|---|
| 2026 | neděle 29. března | neděle 25. října |
| 2027 | neděle 28. března | neděle 31. října |
| 2028 | neděle 26. března | neděle 29. října |
| 2029 | neděle 25. března | neděle 28. října |
| 2030 | neděle 31. března | neděle 27. října |
Od války ke zmatku
Historie změny času je fascinující a začíná v dobách, kdy úspora energie byla zásadní. Poprvé byl letní čas zaveden v roce 1916 v Německu během první světové války. Brzy se rozšířil i do Rakousko-Uherska, a tedy i na území Česka.
Víte, že se v Československu v historii experimentovalo i se zimním časem? Konkrétně v zimě na přelomu let 1946 a 1947, kdy byl posunut čas kvůli úspoře elektřiny. |
Myšlenka střídání času se sice rozšířila až kvůli úsporám energie během světových válek, ale za jejím původním nápadem stojí Novozélanďan George Vernon Hudson. Tento entomolog přišel s myšlenkou posunu hodin již v roce 1895, protože mu delší denní světlo umožnilo více času na sběr hmyzu. Jeho návrh však byl přijat teprve o mnoho let později.
Za socialismu se střídání času také používalo, ale největší stabilitu přinesla až Evropská unie. Od roku 1996 platí pravidlo, že letní čas začíná poslední březnovou neděli a končí poslední říjnovou.
Lidské tělo funguje v 25hodinovém rytmu. Expertka radí, jak vyzrát na změnu času |
EU chtěla konec, ale zatím se nedaří
Jedna z nejčastějších otázek je, jak dlouho ještě budeme měnit čas. V roce 2019 se Evropský parlament shodl, že by se střídání času mělo zrušit. Důvodem byla snaha zjednodušit životy občanů, protože se ukázalo, že změna času nemá významný ekonomický přínos, zato má negativní dopady na zdraví a biorytmy lidí.
Středoevropský čas Letní čas |
„Nemáme důkazy, že by posun o hodinu u zdravých lidí nějak ohrožoval jejich zdravotní stav. Existují však sledování, která dokazují, že po změně času je třeba zvýšená nehodovost nebo větší množství úrazů. Je to zřejmě tím, že se lidem zkrátí spánek o hodinu, a když je někdo nevyspalý, může to mít podobné důsledky,“ říká Alena Sumová, odbornice na biochronologii z Akademie věd.
Posuny času navždy. Lidem to vadí, ale na alternativě se neshodnou |
Problém je, že členské státy se dodnes nedohodly, na kterém čase se usadí. A tak se celá reforma odložila na neurčito. Dokud se lídři evropských zemí neshodnou, budeme hodiny posouvat i v následujících letech.
Proč se státy nemohou shodnout?
Problém spočívá v rozdílech mezi jednotlivými zeměmi. Například severské státy preferují spíše letní čas, aby měly déle světlo ve večerních hodinách, zatímco jiné státy by upřednostnily čas zimní, který lépe odpovídá jejich biorytmům. Některé země, jako třeba Španělsko, by střídání času prozatím ponechaly, dokud se nenajde nejlepší řešení.
Změna času |
K tomu se přidaly i obavy, že by taková nejednotnost mohla narušit jednotný trh EU, cestování a obchod, a proto bylo téma odloženo na neurčito. V současné době neexistuje žádný konkrétní plán, kdy by se o zrušení střídání času znovu jednalo. Proto se bude čas v celé Evropě posouvat i v následujících letech.
Mnoho zemí mimo Evropu už změnu času zrušilo, například Rusko, Turecko nebo velká část Mexika. Zdá se, že i pro zbytek světa je to jen otázka času. Ale dokud nepadne shoda, je dobré si vždy na podzim zkontrolovat hodinky.
