Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Magnesia Litera 2016: knihou roku je román Daniely Hodrové Točité věty

Kultura

  20:32aktualizováno  22:29
PRAHA - Patnáctý ročník knižních cen Magnesia Litera, jehož předávání se konalo v úterý na Nové scéně Národního divadla v Praze, skončil vítězstvím ženy „točitých vět“.

Spisovatelka Daniela Hodrová získala hlavní cenu v soutěži Magnesia Litera. Její román Točité věty se stal Knihou roku 2016. foto:  Michal Šula, MAFRA

Zopakoval se efekt z loňského ročníku, kdy kniha, která zvítězila v hlavní kategorii (Kniha roku, prémie 200 tisíc korun), nezvítězila ve své kategorii, tedy v próze. Připomeňme, že loni vyhrál hlavní cenu Reinerův životopisný román o Ivanu Blatném Básník, v próze o několik stupňů výstřednější próza Petra Stančíka Mlýn na mumie.

Magnesia Litera zná nominace. Soutěží 24 knih, hlasovat mohou i čtenáři

Letos porotci v prozaické kategorii ocenili debut Anny Bolavé Do tmy, zatímco z širší poroty (cca 300 hlasujících z „oboru“, kteří hlasují o vítězi, jímž může být kterákoli nominovaná kniha) přišlo nejvíc hlasů magickému románu Daniely Hodrové Točité věty. Obě knihy představují typ artistní, stylizované, exkluzivní prózy.

Magnesia Litera 2016 - výherci:

  • KNIHA ROKU - Daniela Hodrová: Točité věty (Malvern)

  • LITERA ZA PRÓZU - Anna Bolavá: Do tmy (Odeon)
  • LITERA ZA POEZII - Ladislav Zedník: Město jeden kámen (Dauphin)
  • LITERA ZA KNIHU PRO DĚTI A ­MLÁDEŽ - Robin Král: Vynálezárium (Běžíliška)
  • LITERA ZA LITERATURU FAKTU - Milena Lenderová, Martina Halířová, Tomáš Jiránek: Vše pro dítě! Válečné dětství 1914–1918 (Paseka)
  • LITERA ZA NAKLADATELSKÝ ČIN - Barbora Baronová, Dita Pepe: Intimita (Wo-men)
  • LITERA ZA PŘEKLADOVOU KNIHU - Joanna Batorová: Pískový vrch (z­polštiny přeložila Iveta Mikešová, Paseka)
  • DILIA LITERA PRO OBJEV ROKU - Blanka Jedličková: Ženy na rozcestí (Academia)
  • KOSMAS CENA ČTENÁŘŮ - Aňa Geislerová: P.S. (Ikar)
  • MAGNESIA BLOG ROKU - Tomáš Princ: Humans of Prague

„Realističtěji“ usazenou (a také stručnější) třicátnici Annu Bolavou (jde o pseudonym) by bylo možné zařadit do silné vlny ženských autorek, které rády tematizují subtilnost svých životních pocitů a vjemů: v její venkovské knize jde o souvislost duševního zdraví se sběrem léčivých bylin.

Do ceny Magnesia Litera bylo nominováno méně knih než loni i díky Ortelu

Daniela Hodrová je naproti tomu zcela jedinečná spisovatelka, svého druhu klasička, která nemá co do stylizovanosti, originality a čtenářské náročnosti v české literatuře obdoby. Její dílo bývá vágně řazeno do kontextu literárního postmodernismu a kladeno do souvislosti autorů jako Jiří Kratochvil a Michal Ajvaz, což je spíše zavádějící.

Desítka jejich románů (Théta, Kukly, Podobojí, Perunův den, ...) tvoří složitou metatextovou síť odkazů, variací, asociací, paralel. Mrtví koexistují s živými, realita s fikcí, postavy putují z knihy do knihy a převtělují se. Kompozice díla, která bývá přirovnávána k­ buněčnému bujení, hypnotičnost „točitých vět“ a extrémní nároky na čtenářskou pozornost vyvolávají až dojem, že jde o dílo, které je určeno hlavně autorovi.

Anna Bolavá získala Literu za prózu. Ocenění obdržela za knihu Do tmy.
Aňa Geislerová získala cenu čtenářů Kosmas za knihu P.S.

Hodrová má nepochybně své vnímavé a nic nepředstírající čtenáře, ale jisté pochybnosti, zda hlasování pro ni je skutečně oceněním přečteného díla, nebo spíše pověsti autorky, lze snad vyslovit.

Skutečností přitom je, že rok 2015 neoplýval kvalitními českými prózami, byť je s podivem, že porota přehlédla loni vydané povídky Jiřího Kratochvila Lůžko je rozestlané, které nebyly ani nominované. Do výběru se nedostal ani nový román Petry Soukupové Pod sněhem a nos tradičně utřel Michal Viewegh, jehož Biomanžel by, tvrdíme, ostudu neudělal.

Spisovatelé vyzvali sponzorskou Mattoni, ať se distancuje od Ortelu na slavících

Vyhlášení bylo vysíláno v přímém televizním přenosu, což je podle organizátora Pavla Mandyse podmínkou existence ceny. Skutečností je, že přes různé výhrady (mj. právě k „televizaci“ literatury, které se však v jiných zemích nevzpírají) se cenu podařilo umístit ve veřejném povědomí, což se projevuje tím, že se výrazně zvedne prodej oceněných knih, které pak dosahují až bestsellerových čísel.

To se například stalo před šesti lety u knihy Petry Soukupové Zmizet, jíž se prodalo před soutěží pár set a po jejím vítězství šel prodej nahoru až k­ celkem patnácti tisícům. Při všem respektu k Daniele Hodrové s tím tentokrát asi počítat nelze, ba lze se domnívat, že po tom ani sama autorka netouží.

Daniela Hodrová (69)

  • Magnesia Litera není prvním oceněním, které Hodrová za svou literární tvorbu dostala. V roce 2011 se například stala laureátkou Státní ceny za literaturu, odborná porota tehdy ocenila jak její román Vyvolávání (2010), tak spisovatelčinu celoživotní tvorbu. O rok později pak Daniela Hodrová za své dílo obdržela Cenu Franze Kafky. Byla také nominována na Cenu Karla Čapka (1996), o Magnesii Literu se ucházel už před 12 lety její román Komedie.
  • "Hodrová nepatří k pisálkům, jež každý rok chrlí několik titulů. Dlouhé časové intervaly mezi jejími knihami svědčí o její estetické odpovědnosti," řekl o spisovatelce literární historik Vladimír Novotný před pěti lety při předávání státní ceny. K jejím nejznámějším dílům patří romány Podobojí, Kukly a Théta, vydané za začátku 90. let a společně tvořící trilogii s názvem Trýznivé město, Perunův den či pozdější díla Komedie a Citlivé město.
  • Romány Daniely Hodrové jsou těsně spjaty s Prahou, typická je pro ně neobvyklá obraznost i využití osobních prožitků. Autorčiny složité hry s realitou a literaturou jsou ale určeny spíše náročnějšímu a poučenějšímu čtenáři. Důležitou roli hraje v jejím díle téma umírání, inspiruje se také mýty a jejich rolí v běžném životě. "Zdá se mi, že v životě procházím v různých fázích různými mýty a také různými pohádkami. Ale to asi platí o všech lidech," řekla Hodrová v jednom rozhovoru.
  • Hodrová se narodila 5. července 1946 v Praze v rodině herce Zdeňka Hodra. V mládí uvažovala o herecké dráze a divadlo ostatně hraje v jejím díle důležitou roli. "Divadlo do mých próz spolu s otcem vstoupilo jako jeden z nejdůležitějších motivů," svěřila se spisovatelka, která po studiích jazyků (ruštiny, češtiny, francouzštiny) a srovnávací literatury na Univerzitě Karlově pracovala let jako redaktorka v Odeonu. Od poloviny 70. let působí v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd.
  • Psát začala Hodrová už v mládí, její prvotina, básnická próza Pravonín z roku 1971, ovšem tehdy nevyšla a trvalo dvě dekády, než se její knihy dostaly ke čtenářům. "Byl to prostě fakt, jako křivdu jsem to necítila. Tenhle pocit mi není vlastní. Psaní bylo podstatné a životodárné samo o sobě," popsala své pocity Daniela Hodrová, jejíž díla kolovala za normalizace mezi lidmi ve formě samizdatu.
  • Jejím manželem byl spisovatel, básník, prozaik a překladatel Karel Milota (1937-2002).

Zdroj: ČTK

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!