Zopakoval se efekt z loňského ročníku, kdy kniha, která zvítězila v hlavní kategorii (Kniha roku, prémie 200 tisíc korun), nezvítězila ve své kategorii, tedy v próze. Připomeňme, že loni vyhrál hlavní cenu Reinerův životopisný román o Ivanu Blatném Básník, v próze o několik stupňů výstřednější próza Petra Stančíka Mlýn na mumie.
Magnesia Litera zná nominace. Soutěží 24 knih, hlasovat mohou i čtenáři |
Letos porotci v prozaické kategorii ocenili debut Anny Bolavé Do tmy, zatímco z širší poroty (cca 300 hlasujících z „oboru“, kteří hlasují o vítězi, jímž může být kterákoli nominovaná kniha) přišlo nejvíc hlasů magickému románu Daniely Hodrové Točité věty. Obě knihy představují typ artistní, stylizované, exkluzivní prózy.
Magnesia Litera 2016 - výherci:
|
„Realističtěji“ usazenou (a také stručnější) třicátnici Annu Bolavou (jde o pseudonym) by bylo možné zařadit do silné vlny ženských autorek, které rády tematizují subtilnost svých životních pocitů a vjemů: v její venkovské knize jde o souvislost duševního zdraví se sběrem léčivých bylin.
Do ceny Magnesia Litera bylo nominováno méně knih než loni i díky Ortelu |
Daniela Hodrová je naproti tomu zcela jedinečná spisovatelka, svého druhu klasička, která nemá co do stylizovanosti, originality a čtenářské náročnosti v české literatuře obdoby. Její dílo bývá vágně řazeno do kontextu literárního postmodernismu a kladeno do souvislosti autorů jako Jiří Kratochvil a Michal Ajvaz, což je spíše zavádějící.
Desítka jejich románů (Théta, Kukly, Podobojí, Perunův den, ...) tvoří složitou metatextovou síť odkazů, variací, asociací, paralel. Mrtví koexistují s živými, realita s fikcí, postavy putují z knihy do knihy a převtělují se. Kompozice díla, která bývá přirovnávána k buněčnému bujení, hypnotičnost „točitých vět“ a extrémní nároky na čtenářskou pozornost vyvolávají až dojem, že jde o dílo, které je určeno hlavně autorovi.
  |
Hodrová má nepochybně své vnímavé a nic nepředstírající čtenáře, ale jisté pochybnosti, zda hlasování pro ni je skutečně oceněním přečteného díla, nebo spíše pověsti autorky, lze snad vyslovit.
Skutečností přitom je, že rok 2015 neoplýval kvalitními českými prózami, byť je s podivem, že porota přehlédla loni vydané povídky Jiřího Kratochvila Lůžko je rozestlané, které nebyly ani nominované. Do výběru se nedostal ani nový román Petry Soukupové Pod sněhem a nos tradičně utřel Michal Viewegh, jehož Biomanžel by, tvrdíme, ostudu neudělal.
Spisovatelé vyzvali sponzorskou Mattoni, ať se distancuje od Ortelu na slavících |
Vyhlášení bylo vysíláno v přímém televizním přenosu, což je podle organizátora Pavla Mandyse podmínkou existence ceny. Skutečností je, že přes různé výhrady (mj. právě k „televizaci“ literatury, které se však v jiných zemích nevzpírají) se cenu podařilo umístit ve veřejném povědomí, což se projevuje tím, že se výrazně zvedne prodej oceněných knih, které pak dosahují až bestsellerových čísel.
To se například stalo před šesti lety u knihy Petry Soukupové Zmizet, jíž se prodalo před soutěží pár set a po jejím vítězství šel prodej nahoru až k celkem patnácti tisícům. Při všem respektu k Daniele Hodrové s tím tentokrát asi počítat nelze, ba lze se domnívat, že po tom ani sama autorka netouží.
Daniela Hodrová (69)
Zdroj: ČTK |
