Nedělní večer byl věnován dílu Gustava Mahlera, Richarda Wagnera a Dimitrije Šostakoviče. Jakkoliv by se mohlo zdát, že hlavní roli bude hrát samotná kompozice večera a technická náročnost jednotlivých kusů, dravý Gustav Mahler Jugendorchester v čele s dirigentem Lorenzem Viottim už v předehře k opeře Tristan a Isolda ukázal, že ani slavný tristanovský akord není pro mladý orchestr žádnou překážkou. To, co soubor v jistých momentech postrádal na přesnosti, několikanásobně vynahrazoval nasazením a přesvědčivostí.
První Šostakovičův koncert pro violoncello a orchestr pak dal vyniknout bravuře francouzského cellisty Gautiera Capuçona, jehož neokázalá virtuozita a přesná intonace vyrazila dech většině sálu. Závěrečná pátá symfonie Gustava Mahlera připomněla, jak aktuálně a živě může znít hudba dnes již kanonického skladatele. I v těch nejextrémnějších fortissimech závěrečné věty orchestr pregnantně ladil a ticho, které nastalo po posledním úderu tympánů, nemohlo trvat déle než pár vteřin. Nadšené a dlouhotrvající ovace potvrdily, že těch pár chyb, kterých se mladí interpreti občas zákonitě dopustí, nejsou důležité. Výraz, zápal a přesvědčivost totiž vyváží i nějaké to škobrtnutí, a pokud si festival Věčná naděje udrží takto vysoko nastavenou laťku, příští ročníky slibují být jednou z těch nejzajímavějších akcí českého koncertního léta.
Závěrečný koncert festivalu Věčná naděje se uskutečnil v neděli 26. srpna. Celý festival probíhal od 19. srpna do 26. srpna.