Drahé dárky mohou dětem z domovů ublížit. Pokřiví jim pohled na to, co si můžou dovolit |
„Zákon omezí možnost umisťování dětí do sedmi let věku v zařízeních kolektivní péče, a to s postupným stanovováním věkové hranice jednoho roku, tří a sedmi let věku v přechodném období nejvýše šesti let od platnosti zákona,“ uvádí Rada vlády pro lidská práva v podnětu, kterým se má kabinet zabývat. Normy mají také stanovit podmínky, za nichž by ústavní péče byla výjimečně přípustná po krátkou dobu, nejvýš jeden měsíc.
Zároveň ministr Dienstbier zahájil spolu s ministryní Michaelou Marksovou (ČSSD) tažení za převod všech služeb pro ohrožené děti pod jeden resort. Dětské domovy a diagnostické ústavy v současnosti spadají pod ministerstvo školství, kojenecké ústavy pod ministerstvo zdravotnictví a ostatní služby sociálně právní ochrany dětí řídí ministerstvo práce. Tento návrh právní úpravy má být rovněž předložen do konce letošního listopadu.
„Chceme přesunout dětské domovy pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Stále jsou plně financovány, přestože jsou poloprázdné. Ale působí v nich obrovské množství odborníků. Chceme proto, aby tyto domovy více pracovaly ambulantně s rodinami i pěstouny a zaměřily se na prevenci,“ řekla na jednání poslaneckého výboru pro sociální politiku Marksová.
Součástí plánu je postupné snižování kapacity domovů pro děti. Tento návrh má vzniknout do března 2017. Vedlejším důsledkem takového kroku může být faktická likvidace Fondu ohrožených dětí, který provozuje takzvané Klokánky.
Dále v pondělních LN najdete:Blíží se konec „žluťáckých“ odborů? Pokud odborovou organizaci založí lidé blízcí vedení firmy nebo přímo management, žargonově se jim říká „žluťácké“ odbory. „Jejich orientaci ve prospěch zaměstnavatele jde často vytušit z toho, že maří jednání o kolektivní smlouvě nebo zdržují vyjednávání o zvýšení mezd,“ vysvětluje místopředseda ČMKOS Vít Samek, proč odboráři iniciovali změnu zákona. Novela zákoníku práce má s tímto neblahým jevem zatočit a umožnit zaměstnavatelům jednat jen s největší odborovou organizací, tedy znovu zavést takzvaný princip majority. Okružní jízda Prahou jako strašidelným zámkem Berete si, pane Sekyro, za 1,68 miliardy korun zde přítomný Rohanský ostrov?“ „Řekněte ano,“ napovídá muž se zelenožlutým kloboukem na hlavě. Na rozestavěné stavbě v Karlíně se právě koná fiktivní svatba. Developer Luděk Sekyra si bere za ženu Rohanský ostrov. Lidé už měli možnost vyjet na zájezd po slavných korupčních místech metropole, zhlédnout sídla českých kmotrů nebo se vydat do středočeské Hostivice za Davidem Rathem. Mohli se podívat, co se tady díky exhejtmanovi, jehož zatkla policie se sedmi miliony v krabici od vína, postavilo. Za vším stála svérázná cestovní kancelář Corrupt Tour. Teď vyráží za nejhoršími stavbami, které byly v Praze postaveny po revoluci. „Jó, Pentu, jó, tu v Praze milujó, s Gorilou ze zoo moc rádi tancujó,“ zpívá muž v klobouku, kterého průvodkyně na začátku představuje jako zpívající květinu. První zastávka je Florentinum v Praze 1, jež postavila investiční skupina Penta. Zpívající květina naráží svojí písní mimo jiné na to, že společnost Penta figuruje ve slovenské korupční kauze Gorila, kterou vyšetřuje tamní policie. Ani u vyjížďky po pražských stavebních zjevech se korupci nevyhnete. |
