Ve Washingtonu byly ještě oslavy nového roku v plném proudu, když příslušník amerických speciálních jednotek Mihail Golin a jeho tým vyrazili na pravidelnou obhlídku v afghánské provincii Nangarhár. Během inspekce byl tým napaden skupinou útočníků a než dokázali útočníky zlikvidovat, bylo pět vojáků zraněno.
Bojovali do posledního dechu. Poslední momenty Zelených baretů před smrtí v Nigeru |
Čtyřiatřicetiletý seržant Golin na následky zranění zemřel. Stal se tak posledním z řady příslušníků Zelených baretů, kteří padli v boji. Vyšetřování celé události stále probíhá a podléhá utajení. Zda někdo z velení udělal chybu, zatím není jasné.
Smrt dalšího z vojáků speciálních jednotek podle týdeníku Jane’s Defense Weekly ukázala na to, jak velmi jsou tyto jednotky vytěžovány v rámci vojenských operací armády USA.
Na zásadní problém přílišného navyšování tempa u speciálních jednotek a snižování zapojení konvenčních vojenských sil upozornil i sám šéf Amerického velitelství pro speciální vojenské operace (USSOCOM) generál Anthony „Tony“ Thomas. Podle něj jsou „speciálové“ často využíváni v rolích, ve kterých nemají být.
  |
„Nejsme ultimátním řešením všech problémů a nikdy to od nás neuslyšíte. Je ale pravda, že se stáváme mnohem relevantnější silou, než kdy dřív,“ uvedl generál. „Jsme v popředí národních bezpečnostních operací již více než tři dekády. Musíme ale bojovat s islámským terorismem, blokovat ruskou agresi i připravit náhradní plány pro Korejský poloostrov,“ vysvětlil Thomas.
Kapacity speciálních jednotek však na veškeré operace nestačí. „V některých oblastech je to neudržitelné,“ sdělil šéf speciálních jednotek. Vojáci prý rotují příliš rychle. V některých případech jsou půl roku na misi a půl roku doma, což rozhodně není dostačující. Ideální odpočinek mezi pobytem v poli by však měl být nejméně rok. „Zatím to nějak zvládáme,“ podotkl generál.
Americké speciální jednotky SEAL.
Zelený baret s 16 ranami v břiše i zádech. Záhadná smrt amerického vojáka v Africe jitří emoce |
Nedostatek personálu speciálních jednotek vyústil v to, že v některých situacích se musí armáda spoléhat na alianční partnery, jako tomu bylo například v roce 2017 v Nigeru. Tým Zelených baretů zde byl přepaden islámskými radikály a musel žádat o vzdušnou pomoc francouzské jednotky, které jsou nasazené v sousedním Mali. Než dron spojenecké armády přiletěl na místo, čtyři příslušníci speciálních jednotek padli.
Podle generála je to i tak jediný způsob, jakým mohou speciální jednotky americké armády fungovat v prostředí, kdy je jejich nasazování za vlády administrativy prezidenta Donalda Trumpa čím dál častější.
Navíc během prvního nasazení speciálních jednotek Donaldem Trumpem zahynul člen nejelitnější americké speciální jednotky SEAL Team 6 a také osmiletá Američanka Nawar Anwar Al-Awlakiová. Kromě toho bylo zraněno několik amerických vojáků. (VÍCE ČTĚTE ZDE)
Příslušníci amertických speciálních jednotek při tréninku.
Například v bojích o Mosul na přelomu let 2016-17 byli angažovaní pouze „speciálové“ jako taktická pomoc bojujícím partnerům, zatímco konvenční síly byly z bojů úplně vyloučeny a staraly se pouze o trénink nových rekrutů.
Americké speciální jednotky jako jsou Zelené barety, týmy Delta Force či SEAL působí napříč celou Afrikou i Blízkým východem. Pomáhají ve výcviku místním armádám v boji proti Islámskému státu, teroristické organizaci Boko Haram nebo al-Šabab. Zároveň jsou to právě tyto jednotky, které vedou úderné operace proti hrozbám.
Například v Sýrii je vojenský personál speciálních jednotek zodpovědný za vedení vzdušných úderů, vojenských operací, ale také rekonvalescenčních center pro ostatní koaliční týmy operující v regionu.
Častější používání speciálních jednotek však není pouze záležitostí americké armády. Například ruské vojenské složky využily speciální jednotky na Ukrajině a na Krymu v roce 2014. Během operace nikdo z vojáků neměl na sobě žádné insignie a zakrývali si tváře, což bylo součástí taktiky.
Americké speciální jednotky SEAL.
Daleko větší důraz než v minulosti klade na „speciály“ i Vrchní velení spojeneckých vojsk v rámci NATO. V současnosti jsou v rámci velení připravovány iniciativy na propojení estonských, litevských a lotyšských speciálních jednotek za pomoci amerického velení.
Díky nízkým ztrátám jsou dnes speciální složky a speciálně letectvo stále jednou z nejjednodušších alternativ pro světové vlády. Podle novináře Davida Raynoldse však bude pro zachování efektivity těchto jednotek nutné, aby měly dostatečné finanční a personální zdroje, což bude v období ořezávání rozpočtů na obranu složitý úkol.
