Všenory byly ve 30. letech místem, kde se stavěla honosná letní sídla. Když si na jižním svahu Všenor koupila pozemek mladá rodina, bylo jasné, že si mezi staré vily razí cestu moderní architektura.
Obstát v sousedství vil, které Všenory po generace zdobí, vůbec není jednoduché, o to složitější je to úkol, když má investor omezený rozpočet. „Zadání bylo postavit co nejmenší únosný dům pro daný počet osob,“ říká architekt Jiří Opočenský. „Investora jsme ovšem tlačili k domu většímu: hodnota pozemku je vysoká, žádné další na tomto místě nejsou, a proto má cenu stavět dům, který takové hodnotě odpovídá,“ dodává Štěpán Valouch. Nakonec se návrh architektů setkal na půli cesty s investorovým záměrem. „Dům je sice menší, než jsme plánovali, ale i podle nás mezi vily z třicátých let pasuje,“ tvrdí architekti. „A potvrdili nám to i místní starousedlíci, což je příjemné,“ dodávají.
Výhled, který pozemek o celkové rozloze 800 metrů čtverečních nabízí, kombinuje pohled přes prudce se svažující zahradu do rozlehlého údolí a nepoměrně přímější pohled na stromy, které pozemek ohraničují shora. Dům architekti usadili na horní hranici pozemku, kde původně stávala chatka. „Terénní úpravy jsou ve svahu vždycky náročné,“ vysvětlují architekti, „protože tam nevyjedou žádné stroje. A zeminu je drahé přesouvat. Proto jsme dům usadili na místo, které bylo původně dané, a proto jsme volili dřevostavbu.“
Dům má dřevěnou kostru, která je vycpaná tepelně izolační vatou. Výhodou dřevostaveb je nejen to, že díky konstrukci mají užší stěny než zděné domy, ale stavba je i podstatně rychlejší. „Stavbu zrychluje také to, že prakticky neexistují ,mokré‘ procesy výstavby,“ vysvětlují architekti. „Nemusí se zkrátka čekat, až všechno vyschne.“
Lehké dřevěné prvky vyvažují betonové podlahy. „Beton jsme použili proto, aby neměl člověk pocit, že je v chatě, ale že má pevnou půdu pod nohama,“ říká Jiří Opočenský. „Beton také pomáhá zvukové izolaci: neslyšíte kroky tak silně, jako by tomu bylo na dřevě.“ Přesně na čtvrtiny Uprostřed stavby je nosný ocelový sloup, který zároveň určil dispozice domu rozdělením na čtyři stejná pole. Každé ze čtyř polí se otevírá na jednu světovou stranu a každé z nich je určeno jiné funkci.
V přízemí je v jednom z nich jídelna s kuchyňským koutem, ve druhém sezení u krbu, ve třetím pracovna a čtvrté je věnováno žlutě vyvedenému servisnímu bloku s toaletou a fotokomorou.
Ve druhém podlaží je struktura totožná: ve třech polích jsou dva dětské pokoje a ložnice, v posledním koupelna, šatna a schodiště.
V prostorech prvního podlaží architekti ponechali odkryté stropy. Je to kvůli tomu, že odhalené trámy prostor opticky zvětšují, díky čemuž bylo možné udělat stropy nižší, a přesto se tam obyvatelé necítí stísněně. Další důvod je estetický: „Stěny přiznat dřevo nedovolují, zato díky odkrytému stropu víte, že se dřevem žijete.“
V oblasti Všenor je předepsaná šikmá střecha. I z tohoto omezení se architekti pokusili vyzískat pro dům něco originálního. Všechny pokoje v druhém podlaží proto nechali otevřené do krovu. „Pokoje jsou na poměrně malé ploše a tím, že je prostor přetažený nahoru, získaly svou specifickou prostorovou kvalitu,“ vysvětluje Opočenský.
Dole kvádr, kterému dodává charakter dřevěný strop, nahoře zas otevření do šikmé střechy. A protože ta je na každou stranu zkosená jinak, má vůči střeše každý pokoj jiný tvar a stejně tak je v každém i jinak umístěné okno. V nejvyšším bodě místnosti horního patra dosahují 4,5 metru, zatímco místnosti ve spodní části pouze 2,6 metru.
Teplo není víc než prostor „Nemyslíme si, že nejdůležitější na stavbě je dobré zateplení. Existuje přece spousta faktorů, které jsou v domě důležitější než to, aby se za zimu protopilo co nejméně,“ tvrdí oba architekti. „Mluvíme o tom proto, že dnes je nízkoenergetické stavění stejně jako dřevostavby módní záležitostí. My se k dřevostavbám obracíme ve chvíli, kdy mají v místě své opodstatnění.“
Podle Opočenského a Valoucha není potřeba při návrhu upřednostňovat náklady na energie před vším ostatním: „V architektuře jsou přece mnohem důležitější prostorové kvality než vlastnosti tepelnětechnické. Navíc – co se v Čechách vydává za ekostavbu, je ve skutečnosti jen standardně zateplené.“ Přesto je dřevěný dům ve Všenorech dobře zajištěný proti úniku tepla: pohybuje se těsně nad normou nízkoenergetické stavby.
Vytápění domu je zajištěno krbem. Ten je umístěn ve spodní místnosti, sbírá odpadní teplo a žene je do akumulační nádoby, která je rozvádí do všech místností. Do tohoto systému lze v případě potřeby přidat teplo elektrickým kotlem.
Modřínový krystal Zvenku je vila opláštěna modřínovým obkladem, jehož jednotlivá prkna jsou nařezána v různých šířkách. Dům obkružují ze všech stran, a dávají mu tak pevnou figuru a jistou důstojnost.
„Navrhli jsme jej trochu jako krystal: je to obyčejné, ale vrstvení různě širokých prken dává vzniknout výrazným stínům mezi nimi. Skla jsou zasazena v líci a to dodává domu kompaktní vzhled i hmotnost,“ říkají autoři Jiří Opočenský a Štěpán Valouch. Jejich dřevěný dům tak může po boku kamenných vil stát opravdu důstojně.
