Šestadvacetiletý Petr V. chodil od dětství na taekwondo. Tento korejský národní sport ho zaujal natolik, že se rozhodl studovat korejštinu. To se mu nejen povedlo, po získání bakalářského diplomu dostal dokonce možnost v Koreji studovat (tentokrát v angličtině) na prestižní mezinárodní vysoké škole. Když se loni v létě po třech letech vrátil a začal shánět uplatnění, domníval se, že jako člověk s mezinárodními studijními zkušenostmi, perfektně ovládající angličtinu a slušně i exotickou korejštinu, bude mít dveře do firem nebo do státní správy otevřené. Ukázalo se ale, že tomu tak zdaleka není. Práci pořád ještě hledá. Internet: „Žádné inzeráty nebyly nalezeny“ Když si do internetového vyhledávače práce zadáte heslo absolvent VŠ, objeví se vám 26 okruhů uplatnění. Z toho v osmi však najdete jedinou větu: „Žádné inzeráty nebyly nalezeny“ . To platí o strojírenství, o státní a veřejné správě, o oblasti služeb, o manažerských místech, ale taky například o zemědělství, lesnictví a vodohospodářství anebo, možná překvapivě, i o automobilovém průmyslu.
Jen jedno až dvě volná místa najdete v oborech stavebnictví a reality, marketing a public relations, a taky, opět trochu překvapivě, v oboru chemie a potravinářství.
Největší zájem je evidentně o lékaře, ale také o farmaceuty. Pokud by ale někdo čekal, že si bude vybírat z nabídek inzerujících například místo v Praze, mýlil by se. Takových je minimum.
Šance mají také inženýři různých zaměření, programátoři, technici, sem tam učitelé. Například v rubrice administrativa je jen devět inzerátů z celé ČR a téměř všechny pro účetní a finanční analytiky, sedm nabídek práce jsme našli v rubrice finanční služby.
Přitom nelze tvrdit, že by nezaměstnanost čerstvých absolventů vysokých škol byla nějak zvlášť vysoká. Z nejnovější studie, kterou vypracovalo Středisko vzdělávací politiky (SVP) Pedagogické fakulty UK, vyplývá, že v období půl roku až jeden rok po ukončení vysoké školy činí míra nezaměstnanosti vysokoškoláků čtyři procenta.
Studie potvrzuje, že nejlépe se uplatní lékaři a také právníci. Dobré výsledky mají podle autorů i fakulty pedagogické. Naopak nejhůř jsou na tom fakulty zemědělské a umělecké. Ani tam ale nezaměstnanost nepřesahuje osm procent.
Přesto se vysokoškolákům hledá práce mnohem komplikovaněji než před několika málo lety. Svou roli bezesporu sehrála ekonomická krize, jejíž následky byly ještě loni, kdy byl sběr dat proveden, poměrně výrazné. Od poloviny roku 2008 do poloviny roku 2010 se počet nezaměstnaných vysokoškoláků (nejen absolventů) zvýšil z necelých 11 tisíc na 21,6 tisíce, přičemž v prvním čtvrtletí 2010 jich bylo dokonce téměř 28 tisíc.
Ostatně celková míra nezaměstnanosti a také míra nezaměstnanosti vysokoškoláků se v té době zvýšila téměř ve všech zemích EU. Přitom nejhůř na tom byli (a do značné míry stále jsou) čerství absolventi bez takzvané pracovní historie, rozuměj bez praxe.
Čím víc vysokoškoláků, tím větší konkurence Změnilo se však ještě něco: počet vysokoškoláků. Absolventi vysokých škol totiž v Česku přibývají velmi rychle. Zatímco v roce 2000 činil podíl vysokoškoláků v příslušné věkové skupině jen asi 14 procent, teď už se blíží ke 40 procentům. Kolem roku 2013 pak mají vysokoškoláci podle zmíněné studie tvořit dokonce nadpoloviční většinu všech lidí, kteří odcházejí ze školy na pracovní trh.
Absolventi se tedy mohou připravit na mnohem větší konkurenci při hledání zaměstnání. Lze předpokládat, že ani vysokoškolský diplom, který bezesporu svého držitele na trhu práce oproti ostatním zvýhodňuje, nebude automatickou poukázkou na odpovídající uplatnění, natož vysokou mzdu. Proto je třeba počítat s tím, že mnozí z vysokoškoláků nastoupí na místa, jež se dříve obsazovala středoškoláky.
A větší konkurence mezi uchazeči může mít vliv i na mzdu. Analytici Střediska vzdělávací politiky upozorňují, že mzda vysokoškoláků do 30 let zatím převyšuje 30 tisíc korun, což je devět procent nad celkovým průměrem. Například ve Švédsku, kde je vysokoškolské vzdělávání už léta u velké části populace samozřejmostí, dnes vysokoškolský diplom poskytuje jen minimální ekonomickou výhodu.
***
Tabulky pracovního uplatnění absolventů jednotlivých VŠ najdete na stranách 25-26
Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol
na pracovním trhu v roce 2010
absolventi
název školy/fakulty celkem studující dále nezaměstnaní
Vysoké školy celkem 76282 46,3 % 1714
Veřejné vysoké školy 66036 47,3 % 1517
Univerzita Karlova v Praze 7531 36,5 % 64
1. lékařská fakulta (UK) 531 16,9 % 2
3. lékařská fakulta (UK) 294 17,3 % 0
2. lékařská fakulta (UK) 227 16,7 % 0
Lékařská fakulta v Plzni (UK) 246 2,8 % 0
Lékařská fakulta v Hradci Králové (UK) 221 4,5 % 3
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové (UK) 290 19,0 % 0
Filozofická fakulta (UK) 1098 39,1 % 15
Právnická fakulta (UK) 592 9,8 % 5
Fakulta sociálních věd (UK) 628 56,4 % 6
Katolická teologická fakulta (UK) 139 47,5 % 1
Evangelická teologická fakulta (UK) 72 38,9 % 0
Husitská teologická fakulta (UK) 147 53,1 % 5
Přírodovědecká fakulta (UK) 924 60,4 % 15
Matematicko-fyzikální fakulta (UK) 474 65,2 % 2
Pedagogická fakulta (UK) 803 30,1 % 5
Fakulta tělesné výchovy a sportu (UK) 513 40,5 % 4
Jihočeská univerzita České Budějovice 2446 36,3 % 78
Zdravotně sociální fakulta (JU) 606 31,7 % 8
Filozofická fakulta (JU) 132 62,1 % 6
Zemědělská fakulta (JU) 301 41,2 % 18
Teologická fakulta (JU) 236 34,3 % 10
Biologická fakulta (JU) 167 71,3 % 5
Pedagogická fakulta (JU) 609 19,5 % 24
Ekonomická fakulta (JU) 390 43,8 % 7
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L. 1650 38,8 % 56
Filozofická fakulta (UJEP) 70 67,1 % 0
Fakulta výrobních technologií a managementu (UJEP) 59 42,4 % 1
Pedagogická fakulta (UJEP) 632 14,9 % 17
Přírodovědecká fakulta (UJEP) 76 65,8 % 3
Fakulta sociálně ekonomická (UJEP) 572 48,3 % 21
Fakulta životního prostředí (UJEP) 182 67,6 % 8
Fakulta umění a designu (UJEP) 59 44,1 % 5
Masarykova univerzita v Brně 7181 48,0 % 130
Lékařská fakulta (MU) 620 21,9 % 5
Filozofická fakulta (MU) 1493 60,1 % 31
Právnická fakulta (MU) 714 17,2 % 16
Fakulta sociálních studií (MU) 768 59,5 % 5
Přírodovědecká fakulta (MU) 825 68,4 % 19
Fakulta informatiky (MU) 313 61,0 % 5
Pedagogická fakulta (MU) 1576 43,3 % 28
Fakulta sportovních studií (MU) 294 50,3 % 7
Ekonomicko-správní fakulta (MU) 578 43,3 % 14
Univerzita Palackého v Olomouci 3948 36,5 % 103
Lékařská fakulta (UP) 257 3,9 % 1
Filozofická fakulta (UP) 1006 49,9 % 27
Právnická fakulta (UP) 260 17,3 % 10
Cyrilometodějská teologická fakulta (UP) 282 25,9 % 12
Přírodovědecká fakulta (UP) 620 70,5 % 20
Pedagogická fakulta (UP) 973 18,2 % 26
Fakulta tělesné kultury (UP) 383 33,9 % 7
Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno 426 29,3 % 17
Fakulta veterinárního lékařství (VFUB) 129 14,0 % 8
Fakulta veter. hygieny a ekologie (VFUB) 201 48,3 % 9
Farmaceutická fakulta (VFUB) 96 10,4 % 0
Ostravská univerzita v Ostravě 2267 35,8 % 81
Zdravotně sociální fakulta (OU) 242 31,0 % 7
Filozofická fakulta (OU) 590 43,7 % 34
Přírodovědecká fakulta (OU) 450 53,1 % 18
Pedagogická fakulta (OU) 895 23,4 % 13
míra nezaměstnanosti
běžná standardizovaná pořadí vývoj
4,2 % 4,4 % -
4,4 % 4,5 % -
1,3 % 1,9 % 34 zlepšení
0,5 % 0,8 % 19 výrazné zhoršení
0,0 % 0,0 % 1-15 zlepšení
0,0 % 0,0 % 1-15 výrazné zlepšení
0,0 % 0,0 % 1-15 výrazné zlepšení
1,4 % 1,5 % 28 zhoršení
0,0 % 0,0 % 1-15 výrazné zlepšení
2,2 % 3,4 % 65 beze změn
0,9 % 1,0 % 22 beze změn
2,2 % 2,0 % 38 výrazné zhoršení
1,4 % 3,1 % 63 beze změn
0,0 % 0,0 % 1-15 výrazné zlepšení
7,2 % 13,2 % 169 zhoršení
4,1 % 6,2 % 122 zhoršení
1,2 % 1,9 % 35 výrazné zhoršení
0,9 % 1,0 % 23 beze změn
1,3 % 1,7 % 33 zhoršení
5,0 % 6,5 % 126 zhoršení
1,9 % 2,7 % 47 zhoršení
12,0 % 15,4 % 177 zlepšení
10,2 % 13,3 % 170 výrazné zhoršení
6,5 % 8,4 % 152 výrazné zhoršení
10,4 % 13,4 % 172 výrazné zhoršení
4,9 % 6,3 % 123 výrazné zhoršení
3,2 % 4,3 % 89 výrazné zhoršení
5,6 % 5,1 % 107 zhoršení
0,0 % 0,0 % 1-15 výrazné zlepšení
2,9 % 1,9 % 36 zlepšení
3,2 % 2,9 % 56 zhoršení
11,5 % 8,6 % 155 zlepšení
7,1 % 5,8 % 116 výrazné zhoršení
13,6 % 9,9 % 160 zhoršení
15,2 % 26,4 % 185 výrazné zhoršení
3,5 % 3,4 % 68 beze změn
1,0 % 1,0 % 21 zhoršení
5,2 % 5,3 % 111 zhoršení
2,7 % 2,7 % 49 zhoršení
1,6 % 1,6 % 30 zlepšení
7,3 % 7,0 % 134 zhoršení
4,1 % 4,6 % 94 zhoršení
3,1 % 2,9 % 53 výrazné zhoršení
4,8 % 4,6 % 95 zhoršení
4,3 % 4,1 % 83 výrazné zhoršení
4,1 % 3,6 % 73 zhoršení
0,4 % 0,2 % 16 beze změn
5,4 % 4,9 % 100 zhoršení
4,7 % 4,0 % 79 výrazné zhoršení
5,7 % 5,0 % 104 zhoršení
10,9 % 9,3 % 159 výrazné zhoršení
3,3 % 2,9 % 54 zhoršení
2,8 % 2,4 % 45 výrazné zhoršení
5,6 % 5,2 % 108 zhoršení
7,2 % 7,1 % 135 výrazné zhoršení
8,7 % 7,5 % 142 zhoršení
0,0 % 0,0 % 1-15 výrazné zlepšení
5,6 % 4,5 % 93 zhoršení
4,2 % 3,4 % 67 výrazné zhoršení
10,2 % 8,1 % 148 zhoršení
8,5 % 6,8 % 130 zlepšení
1,9 % 1,4 % 27 beze změn
absolventi
název školy/fakulty celkem studující dále nezaměstnaní
Fakulta umění (OU) 90 33,3 % 8
Univerzita Hradec Králové 1643 30,2 % 46
Pedagogická fakulta (UHK) 1111 24,0 % 31
Fakulta informatiky a managementu (UHK) 431 40,6 % 13
Filozofická fakulta (UHK) 101 53,5 % 2
Slezská univerzita v Opavě 1339 52,1 % 58
Filozoficko-přírodovědecká fakulta (SU) 338 41,7 % 16
Fakulta veřejných politik (SU) 347 41,2 % 7
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné (SU) 636 63,1 % 35
České vysoké učení technické v Praze 4584 55,8 % 53
Fakulta stavební (ČVUT) 1610 60,3 % 15
Fakulta strojní (ČVUT) 600 46,8 % 10
Fakulta elektrotechnická (ČVUT) 1286 54,2 % 19
Fakulta dopravní (ČVUT) 352 54,3 % 0
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (ČVUT) 204 69,1 % 4
Fakulta architektury (ČVUT) 311 55,6 % 3
Fakulta biomedicínského inženýrství (ČVUT) 134 65,7 % 2
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 866 64,1 % 8
Fakulta chemické technologie (VŠCHT) 284 68,7 % 3
Fakulta technologie ochrany prostředí (VŠCHT) 123 42,3 % 0
Fakulta potrav. a biochem. technologie (VŠCHT) 302 67,2 % 3
Fakulta chemicko-inženýrská (VŠCHT) 140 68,6 % 2
Západočeská univerzita v Plzni 3752 41,7 % 88
Fakulta strojní (ZČU) 292 55,8 % 4
Fakulta elektrotechnická (ZČU) 533 56,5 % 13
Fakulta zdravotnických studií (ZČU) 136 20,6 % 0
Fakulta právnická (ZČU) 488 10,0 % 6
Fakulta filozofická (ZČU) 694 52,9 % 32
Fakulta pedagogická (ZČU) 686 29,4 % 20
Fakulta ekonomická (ZČU) 557 43,3 % 9
Fakulta aplikovaných věd (ZČU) 315 58,7 % 4
Technická univerzita v Liberci 1565 47,7 % 38
Fakulta strojní (TUL) 163 49,1 % 2
Fakulta mechatron. a meziobor. inž. studií (TUL) 175 65,1 % 5
Hospodářská fakulta (TUL) 434 54,6 % 12
Fakulta textilní (TUL) 279 50,2 % 13
Fakulta pedagogická (TUL) 435 28,5 % 6
Fakulta umění a architektury (TUL) 61 70,5 % 0
Univerzita Pardubice 1959 52,9 % 65
Fakulta restaurování (UPA) 14 42,9 % 2
Fakulta filozofická (UPA) 397 60,2 % 14
Fakulta chemicko-technologická (UPA) 356 52,8 % 12
Fakulta ekonomicko-správní (UPA) 572 53,7 % 16
Dopravní fakulta Jana Pernera (UPA) 421 50,1 % 15
Fakulta zdravotnických studií (UPA) 101 23,8 % 1
Fakulta elektrotechniky a informatiky (UPA) 98 63,3 % 5
Vysoké učení technické v Brně 4888 59,8 % 108
Fakulta stavební (VUT) 1067 68,4 % 11
Fakulta strojního inženýrství (VUT) 1080 59,3 % 21
Fakulta elektrotechniky a komunikač. tech. (VUT) 991 60,8 % 16
Fakulta informačních technologií (VUT) 454 67,6 % 5
Fakulta chemická (VUT) 270 67,0 % 8
Fakulta architektury (VUT) 160 56,9 % 9
Fakulta výtvarných umění (VUT) 72 41,7 % 6
Fakulta podnikatelská (VUT) 791 43,0 % 32
VŠ báňská -TU Ostrava 4931 57,3 % 154
Fakulta stavební (VŠBTU) 376 55,9 % 5
Fakulta bezpečnostního inženýrství (VŠBTU) 304 58,2 % 6
Fakulta strojní (VŠBTU) 582 56,9 % 20
Fakulta elektrotechniky a informatiky (VŠBTU) 632 62,8 % 9
Hornicko-geologická fakulta (VŠBTU) 843 53,9 % 30
Fakulta metalurgie a materiál. inženýrství (VŠBTU) 458 46,5 % 17
míra nezaměstnanosti
běžná standardizovaná pořadí vývoj
13,3 % 13,7 % 175 výrazné zhoršení
4,0 % 4,6 % 96 zhoršení
3,7 % 4,1 % 82 zhoršení
5,1 % 6,2 % 121 výrazné zhoršení
4,3 % 4,9 % 101 -
9,0 % 7,4 % 140 zhoršení
8,1 % 6,5 % 125 zhoršení
3,4 % 2,8 % 52 -
14,9 % 12,3 % 167 výrazné zhoršení
2,6 % 3,5 % 71 beze změn
2,3 % 3,4 % 69 výrazné zhoršení
3,1 % 4,0 % 80 výrazné zhoršení
3,2 % 4,1 % 85 výrazné zhoršení
0,0 % 0,0 % 1-15 výrazné zlepšení
6,3 % 4,1 % 81 výrazné zhoršení
2,2 % 4,6 % 97 zhoršení
4,3 % 7,2 % 137 výrazné zhoršení
2,6 % 3,1 % 60 zhoršení
3,4 % 5,6 % 114 výrazné zhoršení
0,0 % 0,0 % 1-15 výrazné zlepšení
3,0 % 2,8 % 51 zhoršení
4,5 % 4,1 % 84 beze změn
4,0 % 5,0 % 103 beze změn
3,1 % 3,0 % 59 zhoršení
5,6 % 6,9 % 132 výrazné zhoršení
0,0 % 0,0 % 1-15 -
1,4 % 2,4 % 43 zhoršení
9,8 % 12,0 % 165 beze změn
4,1 % 4,9 % 102 beze změn
2,8 % 3,7 % 76 zhoršení
3,1 % 3,1 % 62 beze změn
4,6 % 4,3 % 88 zhoršení
2,4 % 3,8 % 77 zhoršení
8,2 % 7,8 % 145 výrazné zhoršení
6,1 % 5,9 % 117 výrazné zhoršení
9,4 % 7,8 % 146 zhoršení
1,9 % 1,4 % 26 zhoršení
0,0 % 0,0 % 1-15 zlepšení
7,0 % 7,3 % 139 zhoršení
25,0 % 22,3 % 183 zhoršení
8,9 % 8,0 % 147 výrazné zhoršení
7,1 % 6,9 % 133 výrazné zhoršení
6,0 % 6,8 % 129 výrazné zhoršení
7,1 % 7,8 % 144 výrazné zhoršení
1,3 % 1,1 % 25 zlepšení
13,9 % 14,3 % 176 -
5,5 % 5,1 % 106 zhoršení
3,3 % 2,9 % 55 výrazné zhoršení
4,8 % 4,2 % 87 zhoršení
4,1 % 3,7 % 75 beze změn
3,4 % 3,3 % 64 -
9,0 % 7,4 % 141 zhoršení
13,0 % 13,5 % 173 výrazné zhoršení
14,3 % 13,3 % 171 výrazné zhoršení
7,1 % 6,7 % 128 zhoršení
7,3 % 5,9 % 118 zhoršení
3,0 % 2,4 % 42 zhoršení
4,7 % 3,6 % 72 zhoršení
8,0 % 6,2 % 120 výrazné zhoršení
3,8 % 3,7 % 74 zhoršení
7,7 % 6,2 % 119 zhoršení
6,9 % 5,6 % 115 beze změn
absolventi
název školy/fakulty celkem studující dále nezaměstnaní
Ekonomická fakulta (VŠBTU) 1735 60,2 % 66
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 3098 49,9 % 87
Fakulta technologická (UTB) 519 71,7 % 30
Fakulta managementu a ekonomiky (UTB) 854 44,0 % 29
Fakulta multimediálních komunikací (UTB) 364 50,0 % 7
Fakulta aplikované informatiky (UTB) 386 56,5 % 14
Fakulta humanitních studií (UTB) 975 40,8 % 7
Vysoká škola ekonomická v Praze 3950 56,6 % 33
Fakulta financí a účetnictví (VŠE) 618 62,6 % 1
Fakulta mezinárodních vztahů (VŠE) 1076 60,0 % 9
Fakulta podnikohospodářská (VŠE) 820 47,1 % 8
Fakulta informatiky a statistiky (VŠE) 558 61,3 % 5
Fakulta národohospodářská (VŠE) 539 57,7 % 5
Fakulta managementu v Jindř. Hradci (VŠE) 337 49,0 % 2
Česká zemědělská univerzita v Praze 4634 47,3 % 78
Provozně ekonomická fakulta (ČZU) 2630 37,9 % 31
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních 746 63,3 % 16
zdrojů (ČZU)
Technická fakulta (ČZU) 354 51,4 % 10
Fakulta lesnická a dřevařská (ČZU) 276 68,5 % 3
Fakulta životního prostředí (ČZU) 462 59,7 % 18
Mendelova univerzita v Brně 2463 55,2 % 101
Provozně ekonomická fakulta (MENDELU) 861 55,2 % 13
Agronomická fakulta (MENDELU) 791 53,6 % 66
Lesnická a dřevařská fakulta (MENDELU) 482 59,3 % 18
Zahradnická fakulta (MENDELU) 286 50,3 % 4
Akademie múzických umění v Praze 283 59,4 % 4
Hudební fakulta (AMU) 125 64,8 % 1
Divadelní fakulta (AMU) 80 56,3 % 1
Filmová a televizní fakulta (AMU) 78 53,8 % 2
Akademie výtvarných umění v Praze 34 2,9 % 1
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze 75 4,0 % 2
Janáčkova akademie múzic. umění v Brně 161 53,4 % 9
míra nezaměstnanosti
běžná standardizovaná pořadí vývoj
9,6 % 7,6 % 143 zhoršení
5,6 % 4,8 % 99 beze změn
20,4 % 18,0 % 181 výrazné zhoršení
6,1 % 5,0 % 105 zhoršení
3,8 % 3,4 % 66 zhoršení
8,3 % 6,8 % 131 výrazné zhoršení
1,2 % 1,1 % 24 výrazné zlepšení
1,9 % 3,0 % 58 beze změn
0,4 % 0,5 % 17 výrazné zhoršení
2,1 % 3,5 % 70 zhoršení
1,8 % 2,7 % 48 beze změn
2,3 % 4,8 % 98 výrazné zhoršení
2,2 % 2,6 % 46 beze změn
1,2 % 2,3 % 40 zhoršení
3,2 % 4,4 % 91 beze změn
1,9 % 2,7 % 50 beze změn
5,8 % 7,2 % 136 beze změn
5,8 % 8,3 % 151 zhoršení
3,4 % 4,2 % 86 -
9,7 % 13,1 % 168 -
9,2 % 8,2 % 149 beze změn
3,4 % 3,0 % 57 zlepšení
18,0 % 16,1 % 178 zhoršení
9,2 % 8,4 % 153 zhoršení
2,8 % 2,4 % 44 zhoršení
3,5 % 5,2 % 109 výrazné zhoršení
2,3 % 1,6 % 32 zlepšení
2,9 % 6,6 % 127 zhoršení
5,6 % 8,3 % 150 výrazné zhoršení
3,0 % 2,3 % 41 výrazné zlepšení
2,8 % 6,4 % 124 beze změn
12,0 % 13,6 % 174 výrazné zhoršení
absolventi
název školy/fakulty celkem studující dále nezaměstnaní běžná
Hudební fakulta (JAMU) 73 53,4 % 4 11,8 %
Divadelní fakulta (JAMU) 88 53,4 % 5 12,2 %
Vysoká škola polytechnická Jihlava 362 36,2 % 55 23,8 %
Soukromé vysoké školy 10246 39,9 % 197 3,2 %
Bankovní institut 765 30,3 % 5 0,9 %
Evropský polytechnický institut 193 18,1 % 4 2,5 %
Vysoká škola hotelová v Praze 489 44,0 % 16 5,8 %
Vysoká škola finanční a správní 1488 46,8 % 29 3,7 %
Vysoká škola Karlovy Vary 183 51,9 % 5 5,7 %
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola 113 54,9 % 2 3,9 %
Lit. akademie (Soukr. VŠ J. Škvoreckého) 65 26,2 % 0 0,0 %
Vysoká škola podnikání 695 47,9 % 9 2,5 %
Vysoká škola aplikovaného práva 72 48,6 % 3 8,1 %
University of New York in Prague 42 7,1 % 2 5,1 %
VŠ manažerské informatiky a ekonomiky 105 56,2 % 0 0,0 %
VŠ mezinárodních a veřejných vztahů 137 34,3 % 6 6,7 %
Středočeský vysokoškolský institut 146 45,2 % 12 15,0 %
Academia Rerum Civilium 69 8,7 % 1 1,6 %
VŠ evropských a regionálních studií 194 42,8 % 3 2,7 %
VŠ TV a sportu Palestra 65 49,2 % 4 12,1 %
Newton College 77 37,7 % 4 8,3 %
Vysoká škola logistiky 163 47,2 % 4 4,7 %
Vysoká škola zdravotnická 140 7,1 % 1 0,8 %
Vysoká škola obchodní v Praze 751 37,7 % 31 6,6 %
AKADEMIE STING 303 33,3 % 10 5,0 %
Metropolitní univerzita Praha 778 36,1 % 6 1,2 %
Univerzita Jana Amose Komenského 2162 38,9 % 11 0,8 %
Vysoká škola Karla Engliše v Brně 125 47,2 % 7 10,6 %
Anglo-americká vysoká škola 34 50,0 % 0 0,0 %
Pražská VŠ psychosociálních studií 53 26,4 % 4 10,3 %
Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo 137 24,8 % 8 7,8 %
Moravská vysoká škola Olomouc 131 55,7 % 7 12,1 %
míra nezaměstnanosti
standardizovaná pořadí vývoj
16,5 % 179 výrazné zhoršení
11,1 % 163 zhoršení
22,4 % 184 -
3,8 % -
0,6 % 18 výrazné zlepšení
2,2 % 39 zlepšení
8,8 % 156 výrazné zhoršení
4,3 % 90 zhoršení
7,2 % 138 zhoršení
5,4 % 113 výrazné zhoršení
0,0 % 1-15 výrazné zhoršení
2,0 % 37 zhoršení
5,4 % 112 beze změn
9,1 % 157 zhoršení
0,0 % 1-15 výrazné zlepšení
12,2 % 166 -
20,6 % 182 výrazné zhoršení
1,6 % 29 zlepšení
3,1 % 61 výrazné zlepšení
11,8 % 164 -
8,5 % 154 -
3,8 % 78 -
0,0 % 1-15 -
9,3 % 158 -
4,5 % 92 výrazné zhoršení
1,6 % 31 výrazné zhoršení
0,9 % 20 zhoršení
10,3 % 162 výrazné zhoršení
0,0 % 1-15 -
17,2 % 180 -
5,3 % 110 -
10,2 % 161 -
Vysvětlivky k tabulce:
Absolventi = Absolventi vysokých škol, kteří v období od 1.10.2008 do 30.9.2009 ukončili studium (úspěšně vykonali poslední státní
zkoušku).
Podíl dále studujících = Absolventi vysokých škol, kteří v období od 1.10.2008 do 30.9.2009 ukončili studium a kteří zahájili další studium na stejné nebo jiné vysoké škole a byli v něm stále ještě zapsáni k 30.4.2010
Nezaměstnaní = Nezaměstnaní absolventi vysoké školy jsou uchazeči o práci registrovaní na úřadu práce k 30.9. 2009 a k 30.4.2010, kteří úspěšně ukončili školu v období půl až jeden rok před zářím 2009, resp. dubnem 2010.
Míra nezaměstnanosti běžná = Míra nezaměstnanosti absolventů se rovná počtu nezaměstnaných ku rozdílu mezi celkovým počtem absolventů a počtem dále studujících. Zde se jedná o vážený průměr míry nezaměstnanosti ze září 2009 a míry nezaměstnanosti
z dubna 2010. Jde o míru nezaměstnanosti, která je počítána pro absolventy, kteří ukončili studium v období půl až jeden rok před
zářím 2009, resp. dubnem 2010.
Míra nezaměstnanosti standardizovaná = Míra nezaměstnanosti standardizovaná je vážený průměr standardizované míry nezaměstnanosti z dubna 2009 a standardizované míry nezaměstnanosti ze září 2009. Jde o míru nezaměstnanosti, která je počítána
pro absolventy, kteří ukončili studium v období půl až jeden rok před zářím 2009, resp. dubnem 2010.
Pořadí = Pořadí seřazuje vysoké školy a fakulty podle úrovně standardizované míry nezaměstnanosti. Na prvních místech se umisťují
ty, jejichž absolventi jsou na tom nejlépe, na posledních naopak ty, jejichž absolventi jsou na tom nejhůře.
Vývoj = Vývoj ukazuje, jak se standardizovaná míra nezaměstnanosti absolventů jednotlivých škol a fakult měnila v posledních šesti letech. U institucí s nejpříznivějším vývojem dochází k největšímu poklesu míry nezaměstnanosti, u institucí s významným zhoršením je tomu naopak. U škol/fakult, které nemají alespoň čtyřletou časovou řadu, není ukazatel vývoje uveden.
Poznámka: V tabulce nejsou uvedeny všechny vysoké školy a fakulty v České republice. U několika z nich totiž chybí údaje o počtech absolventů nebo o počtech nezaměstnaných absolventů. Většinou jde o instituce nové, jejichž absolventi na pracovní trh ještě nevstoupili. V jednotlivých případech pak sice takové údaje mít mají, ale momentálně nejsou dostupné.
Zdroj: Středisko vzdělávací politiky při Pedagogické fakultě UK
V období půl roku až jeden rok po ukončení vysoké školy činí míra nezaměstnanosti vysokoškoláků čtyři procenta, což není mnoho. Přesto je hledání práce pro mnohé z nich těžší než dřív.
