Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Zvládají Japonci jadernou krizi? Ptali jste se Dany Drábové

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová

UKONČENO

Nejdříve zemětřesení, pak tsunmi a nyní hrozba jaderné katastrofy. Japonsko zažívá v těchto dnech největší apokalypsu od dob Hirošimy a Nagasaki. Přestože japonské atomové elekrárny byly pokládány za nejbezpečnější na světě, zemětřesení ukázalo, že ani to není jistota. V jaderné elektrárně Fukušima o víkendu přestalo fungovat chlazení a budova prvního bloku vybuchla a zřítila se. Do ovduší unikla radiace, která přesahovala tisícinásobek povolené normy. V hale třetího reaktoru zase výbuchl vodík, který si vyžádal tři zraněné, sedm lidí se pohřešuje. Jak velké mohou být následky výbuchu? Dalo se mu zamezit? A mají se i ostatní země bát radiace? Odolal by přírodním živlům Temelín? Na tyto a další otázky odpovídala předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. K otázkám čtenářům se ještě vrátí

položených otázek: 87 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (14.3.2011 10:07) Jan
Jaký budou mít podle vás události v Japonsku vliv na budoucnost jaderné energetiky v Evropě? Zastaví se její renesance?
ODPOVĚĎ (14.3.2011 14:32)
Přeji všem dobré odpoledne a děkuji za zájem o mé odpovědi. Otázek se sešlo hodně, udělám, co bude v mých omezených silách. Na hodnocení dopadů na budoucnost jaderné energetiky je ještě hodně brzy. Nevíme bohužel ani to, jak to v Japonsku dopadne. Japonci tednicky mají na to, aby situaci zvládli, ale přece jen to byla extrémní událost. Jistě se znovu oživí debata o tom, nakolik jsme schopní energii z jádra bezpečně zvládat, výsledek si ale předjímat netroufám. Byla bych ráda, kdybychom při debatách dokázali být racionální a poctiví.
OTÁZKA (14.3.2011 10:11) Michal Machalický
Dobrý den, o jaký typ reaktoru se v japonských jaderných elektrárnách jedná.Děkuji
ODPOVĚĎ (14.3.2011 14:34)
Jde o tzv. varné reaktory chlazené a moderované lehkou vodou. Projekt je od firmy General Electric. Bližší informace je možné najít např na http://en.wikipedia.org/wiki/Fukushima_I_Nuclear_Power_Plant, výborné také na http://www.nei.org/newsandevents/information-on-the-japanese-earthquake-and-reactors-in-that-region/
OTÁZKA (14.3.2011 10:15) Karel S.
Dobrý den, jaké procesy teď probíhájí v poškozených jaderných elektrárnách? Čteme o poškození chládících zařízení a provizorním chlazení reaktorů mořskou vodou. Lze za takové situace provádět opravy a obnovovat chladící systém? Jakým způsobem se chová reaktor, nad kterým operátoři ztratí kontrolu? Případně lze v této chvíli reaktory v ostatních, ještě nepoškozených elektrárnách, nějakým způsobem odstavovat? Děkuji
ODPOVĚĎ (14.3.2011 14:45)
Dobrý den. Zalití reaktorů mořskou vodou je extrémní řešení odvodu zbytkového tepla, pravděpodobně se rozhodli reaktory "odepsat" pro další opravy, tím spíše provoz a budou mořskou vodou chladit dlouhodobě. Reaktory jsou odstaveny, štěpná reakce neprobíhá a je zajištěno, že se znovu nerozběhne. Jedním ze způsobů je i přidávání bóru do té mořské vody.
OTÁZKA (14.3.2011 10:12) Godzilla
Jak se liší japonské reaktory od těch provozovaných v Česku? Jsou pokročilejší nebo naopak zastaralejší?
ODPOVĚĎ (14.3.2011 14:48)
Je to jiný typ reaktoru (varný - BWR, my máme tlakovodní - PWR), bezpečnostní parametry by však měly být srovnatelné. Blok Fukushima Daiichi 1 je v provozu od roku 1970, je tedy starší něž naše bloky v Dukovanech, ale byl, stejně jako ostatní bloky v lokalitě postupně, modernizován.
OTÁZKA (14.3.2011 13:02) Petr Kadlec
Dobrý den, chci se zeptat zda je vůbec rozumné stavět jaderné elektrárny s tolika reaktory tak blízko u sebe. Při případné nehodě jedné elektrárny bude druhá v pásmu zasaženém radiací. A jak je to s reaktory? Bylo by vůbec možné při selhání jednoho reaktoru obsluhovat a chladit ty zbývající? Děkuji za odpověď
ODPOVĚĎ (14.3.2011 14:57)
Dobrý den. To má jednak ekonomické důvody, infrastruktura pro elektrárnu je drahá a více bloků v jedné lokalitě je prostě efektivnější řešení. Také je teřba uvážit velkou hustotu obyvatel a průmyslu v té lokalitě a okolí a tím pádem i potřebu velkých instalovaných výkonů. Procedury a postupy pro personál s eventualitou obsluhy sousedních bloků musejí počítat. Že je to realizovatelné, jsme viděli třeba na příkladů bloků Three Mile Island (i když tam okolí havarovaného bloku radiací zasaženo nebylo, ochranná obálka aplnila, co měla). I toho nešťasného Černobylu, kde zbývající bloky bezpečně odstavili a na podzim 1986 znovu rozjeli.
OTÁZKA (14.3.2011 10:20) Gabina
České elektrárny mají tři nezávislé zdroje elektřiny pro případ problémů (síť, generátory, baterie), které následně zajišťují chlazení. Jak je možné, že tyto systémy v Japonsku nejsou respektive nefungují?
ODPOVĚĎ (14.3.2011 15:03)
Dobrý den, siť vypadla v důsledku otřesů, generátory naskočily a po hodině je kompletně zničilo tsunami, baterie jely tak dlouho, jak jim stačila kapacita (asi hodinu) a pak už nezbývalo nic...
OTÁZKA (14.3.2011 10:28) Hynek
Dobrý den, předpokládejme, že Japonci nehody zvládnou a další poškození již nenastane. Budou v tom případě poškozené bloky a hlavně reaktory dále použitelné? Poškodí mořská voda konstrukci reaktoru? Lze z reaktorů vyjmout teplem poškozené palivové články? Pokud ne, tak Japonsko přijde na dost dlouhou dobu o významné zdroje energie. Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ (14.3.2011 15:07)
Dobrý den, podle mne jsou bloky FD1 a FD3 z hlediska dalšího provozu odepsány, u FD2 to ještě není tak zřejmé. Takže o významný zdroj energie přinejmenším na nějakou dobu už přišli. Palivo z poškozených bloků budou muset časem vyjmout a nějak dlouhodobě zabezpečit, technologie na to jsou.
OTÁZKA (14.3.2011 10:31) Anonym
Dobrý den, je mi velice líto, co postihlo Japonsko, nicméně nemůže sem nějaké proudění přinést radiaci? Pakliže ano, jaká opatření proti tomu udělá naše vláda a republika vůbec? Nějak se mi to totíž nezdá, že by to nemělo dopad byť jsme vzdálení. Vzduchem se nese víc než jsme asi schopni přiznat. Děkuji Vladimíra Hradilová
ODPOVĚĎ (14.3.2011 15:10)
Dobrý den, nějaká stopová množství možná za čas naměříme i u nás. Rozhodně by ale nešlo o nic, co by vedlo k nutnosti nějakých ochranných opatření. Vždyť je to přes půl zeměkoule. A vzdálenost je jeden z nejúčinnějších faktorů ochrany před zářením.
OTÁZKA (14.3.2011 13:31) Standa Staněk
Hezký den paní Drábová, velice si Vás vážím jako odbornice a zejména jako člověka. Měl jsem možnost být účasten Vaší přednášce před několika lety na ČZU v Praze. Můj dotaz se samozřejmě týká elektrárny Fukušima I. První otázkou je, jaká jsou specifika chlazení reaktoru slanou, mořskou vodou? Druhou otázkou je, co lze udělat či neudělat v případě, že dojde k tavení tyčí v reaktoru? Zdravím a přeji Vám jen vše dobré. Standa
ODPOVĚĎ (14.3.2011 15:14)
Dobrý den, chlazení mořskou vodou je v tomto případě poslední výhodisko, poslední možnost, jak odvádět zbytkové teplo. V případě, že dojde k tavení paliva, je recept pořád stejný, co nejdříve obnovit chlazení a hlavně držet celistvost ochranné obálky reaktoru. To je poslední bariéra, chránící lidi a okolí.
OTÁZKA (14.3.2011 10:58) Petr Gatta
Zdravím. Mohla byste procentuálně vyjádřit s jakou pravděpodobností může dojít v Japonsku k poškození reaktoru a černobylskému scénáři? Dosud jsme byli svědky dvou výbuchů vodíku, které srovnaly se zemí budovy. Jak velkou detonaci je schopen vydržet reaktor? Server iDnes.cz informoval, že se americké lodě s humanitární pomocí obrátily poté, co jedno z plavidel naměřilo zvýšenou radiaci 160 km od pobřeží. Nenasvědčuje tato událost, že japonské úřady zatajují vážnost situace? A poslední otázka. Z jakého důvodu je potřeba chladit reaktory, když došlo k jejich odstavení ihned po zaznamenání prvních otřesů. Děkuji za odpovědi
ODPOVĚĎ (14.3.2011 15:18)
Pravděpodobnost černobylského scénáře je NULA. Je to úplně jiný typ reaktoru. Takže v úvahu připadá tavení paliva, nemůžeme vyloučit, že k němu už částečně nedošlo. Rozptylu radiace do okolí by měla zabránit reaktorová nádoba a hlavně ochranná obálka. Ani jedno černobylské reaktory neměly. Analogií je spíše havárie na americkém Three Mile Islandu v roce 1979, kde se roztavilo 60% paliva ale do okolí uteklo jen velmi málo.
OTÁZKA (14.3.2011 10:23) Michal Daněk
O víkedu jsem v souvislosti se situací v JPN četl informaci od Vás, že nejhorší pro jadernou elektrárnu je tzv. blackout. Jako příklad jste uvedla, že třeba Temelín si v podobné situaci může „stáhnout“ energii přímo z Lipna. Existuje i řešení pro případ, že by u nás nastala situace, která by vyřadila obě tyto elektrárny současně? Laicky řečeno...
ODPOVĚĎ (14.3.2011 15:21)
To Lipno je až poslední možnost, jako u každé dobré eletrárny máme k dispozici diesly s rezervou a pak baterie. Pravděpodobnost, že vypadnou všechny záložní zdroje je velmi malá. Ale jak jsme viděli, může se to stát... Tak se budeme muset touto otázkou znovu zabývat, tedy hlavně provozovatel.
OTÁZKA (14.3.2011 10:24) Hana R.
Dobrý den, dá se kratší pobyt u elektrárny upouštějící radioaktivní páru z hlediska dávky záření přirovnat třeba k deseti vyšetřením CT? Jen aby měl člověk trochu představu, co znamená třeba 100nás. překročení limitů. a jak je to tam zatím škodlivé.
ODPOVĚĎ (14.3.2011 15:24)
Maximální zatím naměřené hodnoty dosahovahy cca 1mSv za hodinu, ale rychle klesly na úroveň desítek mikroSv za hodinu. Takže bych si troufla odhadnout, že den pobytu u plotu Fukušimy je zatím ekvivalentní spíše jednomu důkladnému CT vyšetření.
OTÁZKA (14.3.2011 11:17) Filip Kubrycht
Vážená paní Drábová, můžete vysvětlit, co to znamená melt down nebo roztavení reaktoru a co by to znamenalo pro reaktory ve Fukušimě, kdyby k tomu došlo? Děkuji.
ODPOVĚĎ (14.3.2011 15:27)
Jde o roztavení jaderného paliva v důsledku selhání odvodu zbytkového tepla, palivo se postupně roztěsňuje, deformuje a nakonec kvůli vysoké teplotě taví. V té chvíli máme dvě bariéry, které brání úniku většího množství radiace do okolí. Reaktorovou nádobu a ochrannou obálku. Úkolem je udržet je celistvé co nejrychlejším obnovením chlazení.
OTÁZKA (14.3.2011 11:55) Dave
Na jak silné zemětřesení jsou plánovné naše jederné elektrárny.
ODPOVĚĎ (14.3.2011 15:28)
S rezervou na 5 až 5,5 stupňů Richterovy škály. Větší otřesy jsou v našem regiónu krajně nepravděpodobné.
OTÁZKA (14.3.2011 12:00) Eva K
Vážená paní Drabková, velice oceňuji Vaši práci a chovám k Vám důvěru. Fukušima je nevětší jaderná elektrárna na světě s 10seti reaktory. To co v elektrárně následkem zemětřesení a přívalové vlny stalo, ovlivňuje již nyní celý svět. Nikde se nepíše jaký stupeň havárie je na jednotlivých reaktorech (0-7)? Dá se, pro obrázek laika, srovnat síla případného výbuchu jednoho reaktoru s Hirošimou a Nagasaki? Děkuji za odpovědi.
ODPOVĚĎ (14.3.2011 15:31)
Havárie je zatím hodnocena 4. stupněm INES, tedy havárie bez vážnějšího rizika vně zařízení. Doufejme, že to tak vydrží. Na elektrárně nemůže z principu dojít k jadernému výbuchu, za žádných okolností, takže porovnat to s bombou neumím.
předchozí 1 2 3 4 další