Všichni bývalí majitelé a exmanažeři MUS byli uznáni vinnými z podvodů a praní špinavých peněz.
VÍCE K TÉMATU: |
Krausovi a Koláčkovi, kteří byli přítomni v soudní síni, soudce okamžitě přidělil policejní doprovod. Soud ale večer rozhodl, že do vazby nastoupit nemusí. Důvodem je skutečnost, že Česko i Švýcarsko jsou signatáři Evropské úmluvy o vydávání. Odsouzení navíc dali najevo, že se nemíní vyhýbat trestu, až bude rozsudek pravomocný, uvedl předseda tribunálu Jean-Luc Bacher. Připomněl také profesní a rodinné vazby obou odsouzených v České republice, kde mají trvalé bydliště.
Diviš, Čmejla a Klimecký se k soudu nedostavili a šestý obžalovaný - 86letý Belgičan Jacques de Groote - dostal pouze peněžitý trest.
Koláček byl odsouzen ke čtyřem letům a čtyřem měsíců vězení, Klimecký ke třem rokům a jednomu měsíci, Kraus ke třem letům vězení, z toho k jednomu roku a čtyřem měsícům nepodmíněně. Diviš byl odsouzen na tři roky a deset měsíců a Čmejla na čtyři roky. Všichni dostali různě vysoké peněžité tresty.
Mírnější tresty
Soud nakonec uložil o něco mírnější tresty, než požadovala prokuratura. Vrchní žalobkyně navrhovala všem obžalovaným vysoké pokuty a pět let vězení nepodmíněně. Výjimkou byl de Groote, u kterého navrhovala dva roky podmíněně.
Advokátka obžalovaných Karolina Zelenková prohlásila, že její klienti trvají na tom, že jsou nevinní. "Po doručení písemného vyhotovení rozsudku zvážíme veškeré možnosti, jak dnešní rozhodnutí zvrátit u odvolacího soudu," uvedla Zelenková.
Koláček žádal o odklad nástupu trestu
Koláček před soudem řekl, že je verdiktem překvapen. Nepočítal jsem s tím, uvedl, když vysvětloval, proč chce odklad nástupu trestu. Prohlásil, že vzhledem k pro něj překvapivému verdiktu si nepřipravil obchodní ani rodinné záležitosti. Zároveň upozornil, že ho čeká operace močového měchýře.
Kraus prohlásil, že se nemíní vyhýbat pravomocnému trestu a že chce jen trochu času k uspořádání svých záležitostí.
Soud ve švýcarské Bellinzoně uznal vinnými Jiřího Diviše (na archivním snímku z 1. července 2013).
Oldřich Klimecký (na archivním snímku z 26. května 1998).
Škoda dvou miliard
Předseda tribunálu Jean-Luc Bacher po vynesení rozsudku řekl, že soud bral v úvahu vysokou škodu způsobenou klamnými machinacemi kolem MUS českému státu, který v roce 1999 prodal skoro polovinu akcií za 650 milionů korun. Tato částka byla podle soudu nepřiměřená a České republice vznikla škoda 97 milionů švýcarských franků (asi dvě miliardy korun).
Peněžité trestyDnešní verdikt rovněž ukládá peněžité tresty s odkladem na dva roky: Klimeckému 10 250 švýcarských franků (212 000 korun), Koláčkovi 11 970 franků, Krausovi 8600 franků, Divišovi 63 750 franků, Čmejlovi 40 500 franků a de Grooteovi 75 900 švýcarských franků (1,6 milionu korun). |
Při určování trestů hrála podle Bachera roli míra podílu odsouzených na podvodných operacích. Klíčovou roli hráli zejména Koláček, Čmejla a Klimecký, kteří získali při pochybných operacích velké prostředky.
Diviš, jenž zakládal ve Švýcarsku společnosti používané při ovládnutí MUS, hrál menší úlohu a byl spíše nástrojem, řekl soudce.
Důležitou roli hrál podle Bachera i Kraus, ale vzhledem k tomu, že se z celého podniku stáhl již v roce 2002, jeho podíl na praní špinavých peněz byl nejslabší.
Co se zadrženými penězmi?
Bacher oznámil, že o osudu asi 600 milionů švýcarských franků zadržených na účtech odsouzených ve Švýcarsku se rozhodne později. Podle Bachera soud toto rozhodnutí zveřejní zřejmě na přelomu listopadu a prosince.
Odsouzení se mohou odvolat k nejvyšší švýcarské soudní instanci, Federálnímu tribunálu. Tento soud se zabývá především tím, zda nižší soudy nejednaly v rozporu s federálními zákony, a nezkoumá meritum případu. Klimecký se neúčastnil procesu od začátku, údajně kvůli nedostatku peněz a nemoci manželky. Diviš a Čmejla jsou nyní údajně pracovně vytíženi.
"Ministerstvo financí hodnotí pozitivně, že švýcarský soud vyhověl obžalobě, tím lépe, že nepodmíněně. Ještě významnější je, že i z trestného činu podvodu ke škodě státu, to jen dokládá naše tvrzení," uvedl mluvčí českého ministerstva financí Ondřej Šrámek. Ministerstvo se podle něj podrobněji k rozsudku vyjádří později.
Státní zástupce z olomouckého vrchního státního zastupitelství Petr Šereda, který má kauzu MUS v Česku na starosti, řekl, že rozhodnutí švýcarského soudu berou na vědomí.
"V tuto chvíli je to nepravomocné rozhodnutí, my budeme muset počkat na pravomocný rozsudek. Budeme si muset vyžádat písemné vyhotovení rozsudku švýcarského soudu. Budeme ho muset detailně vyhodnotit z toho pohledu, pro které trestné činy byli obvinění odsouzeni, jestli se shodují s těmi trestnými činy, pro které je vedeno trestní řízení u nás, a podle toho potom budeme postupovat," řekl Šereda.
Verdikt švýcarského soudu je podle něj zprávou i pro českou stranu. "Rozhodnutí švýcarského soudu potvrzuje, že i ta právní konstrukce, se kterou jsme přišli v České republice, je správná a že nešlo o mylný názor," poznamenal Šereda. Poukázal přitom na spolupráci mezi českými i švýcarskými justičními orgány, která byla podle něj oboustranně přínosná.
Kauza MUS v kostce:Listopad 1993 - Spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina vznikla Mostecká uhelná společnost (MUS). Část akcií MUS byla privatizována v rámci druhé vlny kuponové privatizace, další část akcií stát rozdal městům a obcím. Státu zůstal zhruba 46procentní podíl. Květen 1998 - Stát ztratil kontrolu nad MUS. Doly ovládla neprůhledná americká společnost Appian Group, která skoupila volně dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy. 29. července 1999 - Vláda prodala firmě Investenergy resp. Appian Group zbylý státní podíl v dolech za 650 milionů korun. 21. listopadu 2003 - Česká televize informovala, že privatizaci MUS zkoumá protikorupční policie. Vyšetřovatelé prověřovali, zda MUS nebyla ovládnuta za peníze určené na budoucí rekultivace. V létě 2008 byl případ odložen. 2003 - Majetek Appian Group odkoupil investiční fond Appian Central European Development Fund spravovaný investiční bankou Credit Suisse First Boston. 11. března 2005 - Novým majitelem mosteckých dolů se stala Severočeská uhelná (SU), kterou ovládala čtveřice manažerů a členů statutárních orgánů Appian Group a MUS ve složení Antonín Koláček, Luboš Měkota, Vasil Bobela a Petr Pudil. Ti následně své podíly převedli na firmu Czech Coal N.V. Červen 2005 - Švýcarská policie začala prověřovat podezření, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze, které byly následně "vyprány" právě ve Švýcarsku. V této souvislosti švýcarské úřady zablokovali kolem 660 milionů švýcarských franků (asi 13,9 miliardy Kč). 16. května 2006 - Menšinový podíl (40 procent) v dolech získala na Kypru sídlící společnost Indoverse Czech Coal Investments Limited, za kterou stál finančník Pavel Tykač. 11. března 2008 - Koláček a Měkota prodali své podíly v důlní firmě svým dosavadním partnerům, Bobelovi a Pudilovi. Červenec 2009 - Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká oznámila, že na základě výsledků vyšetřování švýcarských orgánů nechala kauzu privatizace MUS znovu otevřít. Prosinec 2010 - Stoprocentním vlastníkem dolů se stala Tykačova Indoverse Czech Coal Investments Limited. 20. ledna 2011 - Mladá fronta Dnes napsala, že údajné milionové provize z privatizace MUS mířily k lidem z okolí někdejšího předsedy ČSSD Stanislava Grosse. Podezření začala prošetřovat protikorupční policie. 24. října 2011 - Švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších machinací ve vztahu s MUS sedm lidí. 13. listopadu 2011 - Nejvyšší státní zastupitelství oznámilo, že ČR ztratila možnost uplatnit v trestním řízení ve Švýcarsku nárok na náhradu škody v kauze MUS. Švýcaři se předtím Česka opakovaně dotazovali, zda se chce k trestnímu řízení připojit jako poškozená strana, české úřady ale včas nereagovaly. 19. prosince 2011 - Švýcarský soud zamítl dodatečně podanou žádost ČR o připojení k trestnímu řízení proti bývalým manažerům MUS. ČR se proti verdiktu neúspěšně odvolala. 5. června 2012 - Ministerstvo financí podalo jménem ČR trestní oznámení na šest bývalých manažerů MUS. Ministerstvo rovněž uplatnilo nárok na náhradu způsobené škody. 20. června 2012 - Česká policie oznámila, že začala stíhat Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pro podezření, že vyvedli ze společnosti 150 milionů dolarů a použili je na nákup akcií této firmy. K obvinění z trestných činů zneužití informace a postavení v obchodním styku přibylo v říjnu ještě obvinění z podvodu při privatizaci. 19. listopadu 2012 - Policie obstavila exmajitelům MUS bankovní účty, cenné papíry a nemovitosti. 9. března 2013 - Stíhaný Luboš Měkota ve věku 55 let zemřel. Trestní stíhání vůči němu bylo proto zastaveno. (více čtěte ZDE.) 13. května 2013 - Ve švýcarském městě Bellinzona začal proces se šesti bývalými manažery a majiteli MUS. Kvůli nepřítomnosti poloviny obžalovaných soudce rozhodl celou kauzu rozdělit na dvě části. Do soudní síně přišli jen Čmejla, Diviš a Kraus. 21. května 2013 - Skončila první fáze soudu. 10. června 2013 - Začala druhá část procesu. Před soud se tentokrát dostavili Antonín Koláček a Belgičan Jacques de Groote; nepřišel Oldřich Klimecký. 24. června 2013 - Soud spojil obě části procesu. 1. července 2013 - Švýcarská prokuratura navrhla Koláčkovi, Čmejlovi, Divišovi, Klimeckému a Krausovi pět let vězení nepodmíněně, de Grooteovi dva roky podmíněně a všem vysoké pokuty za údajné podvody, praní špinavých peněz a porušení povinností při správě cizího majetku. Z peněz zadržených obžalovaným má být odškodněna společnost MUS a český stát. V případě MUS jde o 276 milionů švýcarských franků (5,8 miliardy korun), český stát by měl dostat 150 milionů franků (3,2 miliard korun). Obhajoba argumenty prokuratury odmítla. 3. července 2013 - Bývalí manažeři (MUS) požádali soud o zproštění viny ve všech bodech obžaloby, uvolnění zablokovaných peněz a náhradu soudních výloh. 4. července 2013 - Přelíčení skončilo. 30. července 2013 - Žalobci v kauze MUS vedou jedno společné řízení ve kterém jsou krom exmanažerů MUS stíháni i bývalý náměstek ministra průmyslu Miroslava Grégra (ČSSD) Robert Sýkora (přijímání úplatku) a zbrojař Pavel Musela (podplácení). 8. října 2013 - Ministerstvo financí oznámilo, že rozšířilo trestní oznámení v kauze MUS. Nově argumentuje mimo jiné tím, že obvinění firmu kontrolovali už o rok dříve, než prohlašovali. (více čtěte ZDE.) |
