RIO DE JANEIRO / PRAHA Slovo Maracaná vzbuzuje u sportovních fanoušků takřka posvátnou úctu. Právě tento název nese brazilský národní fotbalový stadion, který je mnohými považován za Mekku celého jihoamerického fotbalu.
Rozhodující utkání mistrovství světa v roce 1950, ve kterém se mužstvo Brazílie střetlo s Uruguayí, zde sledovalo neuvěřitelných 199 854 diváků. Obří budova stojící v brazilské metropoli Rio de Janeiro bavila fotbalem dlouhých šedesát let. Teď se ale kvůli rozsáhlé rekonstrukci na tři roky uzavře. Nejtěžší porážka v historii Když Brazílie usilovala o pořádání fotbalového mistrovství světa 1950, dostala jedinou podmínku: postavit stadion, díky kterému se tento šampionát zapíše do historie. To se díky rekordní návštěvě závěrečného zápasu sice povedlo, domácí výběr v něm ale podlehl Uruguayi 1:2, a přišel tak o mistrovský titul. Pro Brazilce znamenala tato prohra obrovskou frustraci – od té doby se každý propadák jejich reprezentace označuje pojmem „maracanazo“. „Jen tři osoby dokázaly jediným pohybem utišit stadion Maracaná. Frank Sinatra, papež Jan Pavel II. a já,“ tvrdil ještě po letech střelec vítězného gólu Alcides Ghiggia.
Z deprese pomohl celé zemi až legendární Pelé, který v roce 1958 dovedl Brazílii k vysněnému titulu světových šampionů, což zopakoval i v letech 1962 a 1970.
Nejlepší fotbalista všech dob ale na Maracaná nehájil jen barvy národního týmu. Jelikož zde svá domácí utkání postupně začaly hrát kluby Botafogo, Flamengo, Fluminense a Vasco da Gama, objevoval se v dresu FC Santos na stadionu v rámci brazilské ligy celkem často. Přesně 16. listopadu 1969 tu dokonce vstřelil jubilejní tisící gól kariéry. Na stadionu Maracaná svedli s domácí reprezentací několik soubojů i fotbalisté Československa. Ten asi nejslavnější v červnu 1966 před 88 tisíci diváků vyhrála Brazílie 2:1. Debutanta Iva Viktora překonal dvakrát právě Pelé.
To vše nelze zapomenout. Brazilští fanoušci si také svého stadionu, jehož kapacita je už řadu let „pouhých 83 000 diváků“, patřičně váží. Svědčí o tom i události z letošního dubna, kdy Rio de Janeiro zasáhly záplavy. Město kromě obvyklých záchranných týmů, které pomáhaly lidem, vyslalo také speciální jednotky, jež měly za úkol minimalizovat škody na Maracaná.
Začátek přestavby, jež má stadion připravit na fotbalové MS 2014 i olympijské hry o dva roky později, se oproti původnímu plánu opozdil o více než půl roku. Koncem srpna se začaly odstraňovat sedačky a do dolních ochozů vjely těžké stroje. Nedělní duel mezi týmy Flamenga a FC Santos byl před rekonstrukcí poslední.
Až bude stadion znovu otevřen, pojme devadesát tisíc diváků. A Brazilci doufají, že na něm konečně oslaví i titul mistrů světa.
***
NEjvětší a NEjslavNější stadioNy světa Maracaná
Nejslavnější brazilský stadion byl otevřen roku 1950. V tom samém roce také přivítal dosud největší návštěvu na fotbale v historii. Rozhodující zápas finálové skupiny světového šampionátu mezi Brazílií a Uruguayí vidělo 199 854 diváků. Domácí prohráli 1:2 a titul slavila sousední Uruguay.
Další velká událost se zde odehrála v roce 1969, kdy právě na tomto stadionu vstřelil 1000. gól kariéry nejslavnější Brazilec Pelé.
V současnosti má stadion kapacitu 83 000 míst, po rekonstrukci na mistrovství světa 2014 se na něj vejde 90 tisíc lidí.
Wembley
Nejslavnějším evropským stadionem je londýnské Wembley, které je s kapacitou 90 tisíc míst po katalánském Nou Campu (98 tisíc) druhým největším v Evropě.
Všeobecně je považováno za hlavní fotbalový chrám v „kolébce fotbalu“ Anglii.
Původní stadion z roku 1923 byl v roce 2000 zbourán a na jeho místě vyrostl zbrusu nový stadion světoznámého architekta Normana Fostera, který byl slavnostně otevřen v roce 2007.
Velký strahovský stadion
Díky své rozloze 62 876 m2 je považován za největší stadion na světě Všesportovní stadion na Strahově.
Ve druhé polovině 20. století se zde každých pět let konaly spartakiády, kterých se účastnilo až 220 000 lidí.
