VĚDNOHUBKY
Lidé, kteří tráví hodně času prohlížením internetu, mají častěji sklony k depresím. Vyplývá to z výzkumu britských psychologů z univerzity v Leedsu, kterou zveřejní únorové číslo časopisu Psychopathology. Vědci předložili dva dotazníky více než 1300 lidem ve věku od 16 do 51 let. V prvním zjišťovali, kolik času respondenti tráví na internetu a čemu se tam nejčastěji věnují. Druhá sada otázek byla zaměřena na psychologický profil osobnosti.
Z výzkumu vyplynulo, že lidé, kteří na internetu tráví nejvíc času, mívají častěji příznaky deprese. Zatímco většina z nás používá internet k placení účtů, nakupování a posílání e-mailů, existuje skupina lidí, kteří ztrácejí kontrolu nad tím, kolik času u počítače stráví, a skutečné sociální vazby nahrazují virtuálními, tvrdí hlavní autorka studie Catriona Morrisonová.
Tito lidé se častěji než ostatní věnují stránkám s erotickou tematikou, hraní on-line her a debatování na komunitních serverech. Psycholožka zároveň přiznává, že nelze určit, co je příčina a co následek: vysedávají depresivní lidé u počítače raději než ostatní, nebo může depresi způsobovat nadměrný pobyt ve virtuálním světě? Co pohání spermie na cestě k vajíčku? Všichni si ze školy pamatujeme obrázky buněk s třepotajícím se ocáskem. Odborníci už dlouho vědí, že jejich aktivita souvisí s vnitřním pH. Když se kyselé spermie dostanou do prostředí ženských pohlavních orgánů, musí se nejprve změnit v zásadité – tím se v nich rozběhnou biochemické reakce aktivující jejich pohyb.
Vědci z Kalifornské univerzity včera v časopise Cell zveřejnili objev, jak spermie své vnitřní pH regulují. Našli totiž dosud neznámý typ kanálků, jimiž buňky vypouštějí nadbytečné protony – tím se zvýší jejich pH a stávají se zásaditějšími. Zároveň odborníci našli molekulu, která kanálky otevírá. Patří do skupiny endokanabinoidů – je tedy příbuzná s látkou obsaženou v marihuaně. To může vysvětlovat, proč tato droga bývá dávána do souvislosti s neplodností: dokáže spermie aktivovat předčasně už v mužském pohlavním ústrojí. Buňky se vyčerpají a při akci pak nemají dost energie, aby dopluly k cíli.
Autoři studie věří, že objev molekuly umožní v budoucnu regulovat aktivitu spermatu: na jedné straně může vést k vývoji mužské antikoncepce, na straně druhé k prostředkům na povzbuzení líných spermií mužů, kteří mají problémy s plodností. Nářadí, seizmometr, zrcadlo na odrážení laserových paprsků, spodní stupeň lunárního modulu, prázdné plechovky od jídla a pytle s odpadky. Co mají tyto věci společného?
Přes třicet let leží na Měsíci v oblasti Moře klidu, kde je zanechali Neil Armstrong s Edwinem Aldrinem. Od minulého týdne toho mají společného ještě víc: kalifornská Komise pro historické dědictví zapsala všech 106 pozůstatků mise Apollo 11 na seznam kulturních památek. Je to vůbec poprvé, co se takového statusu dočkaly předměty mimo Zemi.
Členové komise doufají, že se jim podaří přimět další americké státy, jež se výrazně podílely na projektu Apollo (tedy Nové Mexiko, Texas, Alabamu a Floridu), aby učinily podobný krok. Společně by pak mohly uspět se žádostí zařadit celou základnu Apolla 11 na seznam památek UNESCO.
Nabízí se otázka, proč s tímto nápadem v Kalifornii vyrukovali právě teď, když má Kongres schvalovat rozpočet NASA, který ovlivní směřování americké kosmonautiky na další desítky let. Náhoda, nebo záměrné vyvolávání sentimentu po starých dobrých časech vesmírného dobrodružství?
NEPŘEHLÉDNĚTE
Příloha Věda&Výzkum o rozsahu
čtyř tiskových stran vychází v Lidových novinách každé úterý.
O autorovi| Eva Vlčková, redaktorka LN
