Do akce se vložili čeští politici, souběh hysterie kolem živočišného tuku zadělal s blížícími se sněmovními volbami na třaskavou směs s národnostním akcentem. Politici vedle zahlížení na marže řetězců přišli ještě s notou nutného zvýšení podpory domácích producentů. Tedy české mléko do české mlékárny a od českého prodejce. Na takovém plánu seshodují zástupci ČSSD, ANO, lidovců i komunistů.
Mléka se totiž v Česku nadojí dost, aby pokrylo domácí požadavky, ale část se ho vyváží a zpracovává v cizině. „Spotřeba másla v Česku se vykrývá i dovozem. Nejvíce, téměř 41 procent, pochází z Německa, tedy země, kde je růst ceny vůbec nejvyšší v Evropské unii,“ říká Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu.
V Německu je máslo cenově na svém padesátiletém vrcholu. Tamní řetězec Aldi, podle něhož usměrňují ceny i další, měl v půlce loňského roku kostku másla vpřepočtu za necelých 20 korun, teď už je to přes padesát.
Obchodníci: Marže je maximálně 20 procent
Zatímco ale němečtí vládní politici si růst pochvalují s tím, že zemědělci dostanou za mléko spravedlivější odměnu, česká reakce je jiná. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) povolal Specializovaný finanční úřad, aby zkontroloval, jestli cenový boom nezpůsobují nemravné marže obchodníků, podobně sevyjadřuje i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU).
„Udělali jsme si rozbor prodejní ceny čtvrtky másla. U zemědělců zůstává zhruba 17 až 20 procent, 25 až 30 procent u potravinářů azbývajících padesát u obchodníků a prodejců,“ uvedl Jurečka. Obchodníci však tvrdí, že jejich marže dosahují maximálně 20 procent.
Ceny v Česku se výrazně zvýšily, a to z dubnových 42 korun k dnešnímu rozmezí 60 až 70 korun za kostku. Pořád je to ale šest procent pod unijním průměrem.
Na začátku růstu cen byly mléčné kvóty, které nařizovaly, kdo smí dodat kolik mléka na trh. Farmáři měli tehdy mléka moc a snižovali počty dojnic. Kvóty skončily a propukla mléčná krize. Když k tomu přibyla sdílená šeptanda, že nebude dost másla na vánoční pečení, byl recept na paniku hotový.
