Tyto závěry vyplývají ze studie o maturantech, kterou provedl Národní ústav odborného vzdělávání. Ten se zaměřil na vzorek mladých lidí, kteří v roce 2004 maturovali na středních odborných školách.
Výzkumníci se těchto lidí ptali na jejich očekávání a za tři roky průzkum zopakovali. Chtěli totiž zjistit, jak se absolventům jejich přání splnila.
Co se týká toho, jak snadno po škole našli práci v oboru, studenti měli podle výzkumu „velké oči“. Práci přímo v oboru, který vystudovali, si v období maturity plánovaly dvě třetiny respondentů.
Realita už bylo poněkud jiná. Přímo v oboru se tři roky po maturitě uchytilo jen 36 procent maturantů. Další čtvrtina pak našla práci alespoň v příbuzném oboru. Znamená to však, že 39 procent mladých lidí se nakonec uchytilo ve zcela jiném odvětví, než pro které se po celé čtyři roky studia připravovali.
Není to přitom tak, že by tyto téměř dvě pětiny mladých lidí práci ve „svém“ oboru neměli šanci najít. Důvodem, proč si našli jiné odvětví, bylo podle výzkumu nejčastěji zklamání z nízkého platu, pracovních podmínek a také zklamání, že praxe vypadá jinak než teorie.
Podle odborníků za to mohou částečně základní školy, které žákům devátých tříd nedokážou zprostředkovat dostatečné informace o oboru, který si vybrali ke studiu. Děti si totiž své povolání volí velmi brzy (v patnácti letech) a často nemají přehled ani o tom, jaká je v jejich regionu nezaměstnanost.
Výzkumníci z Národního ústavu odborného vzdělávání se maturantů tři roky po ukončení studia ptali také na to, jak hodnotí úroveň výuky, které se jim ve škole dostávalo. Absolventi jsou překvapivě pozitivní.
Například téměř všichni, konkrétně 92 procent, jsou spokojeni s úrovní teoretických znalostí. Co se týká odborných znalostí, je to už trochu horší. Ty hodnotí jako dostatečné 62 procent respondentů.
Vůbec nejkritičtěji bývalí studenti hodnotí úroveň jazykové výuky. S tím, co se ve škole naučili, je spokojena pouze polovina z nich. Pokud by mohli vrátit čas, většina mladých lidí by si vybrala stejné studium. Nejspokojenější jsou lidé, kteří vystudovali technickou školu. Nejméně nadšení jsou z praxe absolventi škol se zaměřením na cestovní ruch. Z této skupiny si celá polovina myslí, že se rozhodli špatně.
Jiný obor by si pak po zkušenostech z praxe zvolila jen třetina absolventů. Osm procent bývalých maturantů by dalo přednost gymnáziu před střední odbornou školou.
Výzkumníci se těchto lidí ptali na jejich očekávání a za tři roky průzkum zopakovali. Chtěli totiž zjistit, jak se absolventům jejich přání splnila.
Co se týká toho, jak snadno po škole našli práci v oboru, studenti měli podle výzkumu „velké oči“. Práci přímo v oboru, který vystudovali, si v období maturity plánovaly dvě třetiny respondentů.
Realita už bylo poněkud jiná. Přímo v oboru se tři roky po maturitě uchytilo jen 36 procent maturantů. Další čtvrtina pak našla práci alespoň v příbuzném oboru. Znamená to však, že 39 procent mladých lidí se nakonec uchytilo ve zcela jiném odvětví, než pro které se po celé čtyři roky studia připravovali.
Není to přitom tak, že by tyto téměř dvě pětiny mladých lidí práci ve „svém“ oboru neměli šanci najít. Důvodem, proč si našli jiné odvětví, bylo podle výzkumu nejčastěji zklamání z nízkého platu, pracovních podmínek a také zklamání, že praxe vypadá jinak než teorie.
Podle odborníků za to mohou částečně základní školy, které žákům devátých tříd nedokážou zprostředkovat dostatečné informace o oboru, který si vybrali ke studiu. Děti si totiž své povolání volí velmi brzy (v patnácti letech) a často nemají přehled ani o tom, jaká je v jejich regionu nezaměstnanost.
Výzkumníci z Národního ústavu odborného vzdělávání se maturantů tři roky po ukončení studia ptali také na to, jak hodnotí úroveň výuky, které se jim ve škole dostávalo. Absolventi jsou překvapivě pozitivní.
Například téměř všichni, konkrétně 92 procent, jsou spokojeni s úrovní teoretických znalostí. Co se týká odborných znalostí, je to už trochu horší. Ty hodnotí jako dostatečné 62 procent respondentů.
Vůbec nejkritičtěji bývalí studenti hodnotí úroveň jazykové výuky. S tím, co se ve škole naučili, je spokojena pouze polovina z nich. Pokud by mohli vrátit čas, většina mladých lidí by si vybrala stejné studium. Nejspokojenější jsou lidé, kteří vystudovali technickou školu. Nejméně nadšení jsou z praxe absolventi škol se zaměřením na cestovní ruch. Z této skupiny si celá polovina myslí, že se rozhodli špatně.
Jiný obor by si pak po zkušenostech z praxe zvolila jen třetina absolventů. Osm procent bývalých maturantů by dalo přednost gymnáziu před střední odbornou školou.
