Na Slovensku je státní maturita dvacetkrát levnější
Pro ministry Kalouska a Dobeše je to skvělá zpráva. Na přípravě státní maturity se dá do roku 2012 ušetřit zhruba tři čtvrtě miliardy. Vtip? Ne. Prosté srovnání.
Slovenská státní maturita existuje pět let. S drobnými rozdíly je srovnatelná s tou, kterou v České republice připravuje CERMAT na jaro 2011, a každý si na stránkách www.nucem.sk může ověřit, že její roční rozpočet se pohybuje okolo 413 tisíc eur, což je v přepočtu něco málo přes deset milionů českých korun. Opravdu? Nejsou někde účetně schované další investované peníze? Slovenské ministerstvo školství tuto částku potvrdilo a bývalá ředitelka Štátného pedagogického ústavu a organizátorka jedné z prvních státních maturit (2006) Anna Butašová shodně říká, že tehdy utratila osm milionů slovenských korun a za jeden milion koupili tiskařský stroj, na němž se tisknou testy.
Ten milion je mimochodem zajímavé a charakteristické číslo. Do přípravy české státní maturity byla za víc než patnáct let investována částka blížící se jedné miliardě, z toho 240 milionů stály stroje do tiskárny testů v pražských Holešovicích. Ministr Dobeš slíbil, že srazí cenu maturity na 210 milionů ročně a předpokládá, že spolu s podzimní generálkou investujeme do tohoto projektu v příštích třech letech dalších sedm až osm set milionů. Nezbývá než se ptát, jak je tak dramatický rozdíl vůbec možný.
Pět let maturity na Slovensku Slovenská státní maturita vznikala podstatně rychleji než ta naše, je levnější, ale jinak vykazuje velmi podobné parametry i problémy. Připravována byla od roku 1999, spuštěna byla v roce 2005. Studenti středních škol maturují ve státní části zkoušky ze tří předmětů – národní jazyk, cizí jazyk a matematika jako volitelný předmět a mohli si vybírat ze dvou úrovní obtížnosti. I na Slovensku si od nové maturity politici a veřejnost slibovali srovnání kvality středních škol, možnost využívat její výsledky při přijímacích řízeních na vysoké školy a především celkové zvýšení úrovně středního vzdělávání.
Ovšem už v roce 2007 byly zrušeny dvě volitelné úrovně obtížnosti. Studenti si totiž vybírali v naprosté většině (95 procent) snazší variantu. Dnes tedy existuje – kromě cizích jazyků – už jen jedna úroveň, ta nižší. Matematika je dodnes pouze volitelný předmět, což je ale jeden z důvodů, proč jsou výsledky státní maturity mezi školami obtížně srovnatelné. I proto ji vysoké školy neberou prakticky v úvahu a dál organizují vlastní přijímačky. Druhým důvodem je malá výpovědní hodnota testů. Ty jsou totiž nastaveny tak, že uspěje ten, kdo splní test alespoň na 33 procent. Přitom obecně se přijímá za vypovídající test, kde je úroveň obtížnosti nastavena alespoň na 60 – 70 procent.
Při tak měkkých pravidlech je procento neúspěšných velmi nízké, obvykle jde jen o desítky až stovky studentů. Maturitu i dnes složí přes 98 procent absolventů. Výsledek? Na kvalitu středního vzdělávání na Slovensku nemělo zavedení státní maturity prakticky žádný pozitivní vliv.
Neopakujme chyby I slovenští zastánci státní maturity soudí, že nová maturita zatím nesplnila očekávání v žádné z předpokládaných položek. Testování sice ukázalo velký kvalitativní rozdíl mezi gymnázii a ostatními středními školami, případně učilišti, a potvrdilo, že úroveň středoškolského vzdělání je poměrně nízká (průměrná úspěšnost v testech se pohybuje mezi 50 a 60 procenty), ale je politicky nepřijatelné, aby příliš velké množství studentů u maturity neuspělo. Proto se kritéria státní maturity nezpřísňují. Ministerstvo to vidí optimističtěji, podle něj se pod vlivem státní maturity na školách učí alespoň o něco inovativněji.
Nastavení české státní maturity je zatím ve většině parametrů (obtížnost testů, dvě úrovně) prakticky stejné jako na Slovensku. Hrozí tedy, že zopakujeme všechny chyby, jen za asi tak jednadvacetkrát vyšší částku.
Ve výsledku to tedy nejspíš není pro pány Kalouska a Dobeše tak skvělá zpráva. Oba by měli co nejdřív veřejnosti srozumitelně vysvětlit, proč je naše státní maturita tolikrát dražší, když jediný viditelný rozdíl je v každoročním počtu maturujících studentů (62 tisíc na Slovensku, zhruba 85 tisíc v Česku) a počtu středních škol (poměr 756 ku 1289). Abych byl přesný – rozdíly jsou ještě v tom, že naše zkouška z českého jazyka je komplikovanější a její vyhodnocení stojí nejspíš více peněz, mnohem sofistikovanější je i zabezpečení a komplikovaná logistika. To by snad zdůvodnilo třeba pětinásobné náklady, ale ne dvacetinásobné. Jen na dopravu se u nás počítá s padesáti miliony. A nejde jen o vstupní náklady, státní maturita má stát podobné peníze i v dalších letech.
Pan ministr Dobeš by měl navíc navrhnout, co lze v tom velmi krátkém čase na naší státní maturitě změnit, aby neskončila se stejně nemastným výsledkem. Máme k tomu jednoznačně nakročeno.
***
Pan ministr Dobeš by měl navrhnout, co lze v tom velmi krátkém čase na naší státní maturitě změnit, aby neskončila se stejně nemastným výsledkem jako na Slovensku
O autorovi| TOMÁŠ FEŘTEK, odborný konzultant EDUin o.p.s. e-mail: tfertek@gmail.com
