16. ledna 2018 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Expert: Mávnout rukama nad hoaxy se kandidátům nemusí vyplatit, hrají na emoce

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 10Diskuse
Politolog Miloš Gregor | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Politolog Miloš Gregor | foto: archiv Miloše Gregora

PRAHA Napojení na Státní bezpečnost, letáky s vylhanými pravidly prezidentské volby či nejrůznější spekulace o příklonu k zednářům. Aktuální události jsou spouštěčem pro tvorbu dezinformací, říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz politolog Miloš Gregor. „Prezidentští kandidáti by si před druhým kolem měli dávat pozor, aby v myslích voličů nezakořenila nějaká dezinformace hrající na jejich emoce,“ varuje.

Lidovky.cz: Jak moc je česká společnost dezinformace zasažena?
To se těžko posuzuje takto obecně. Dezinformace se většinou vztahují k nějaké události, takže u nás v poslední době k volbám. U sněmovních voleb vloni na podzim to byla kauza okolo těžby lithia, která několik dní před volbami zmanipulovala část voličů. Na pozoru bychom měli být i před druhým kolem prezidentské volby.

Politolog Miloš Gregor

Absolvoval politologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, studijní specializaci Volební studia a politický marketing.

V současnosti pracuje jako odborný asistent Katedry politologie. Hlavním polem jeho výzkumného zájmu je zejména politický marketing, branding v politice či propaganda. Teritoriálně se věnuje zejména USA a České republice. Jako výzkumník se spolupodílel na výzkumech „Kampaň do PSP ČR 2010“ a „Kampaně do Senátu PČR a obecních zastupitelstev 2010“ realizovaných Katedrou politologie FSS MU.

zdroj: iips.cz

Lidovky.cz: Lze tento nežádoucí fenomén nějak vyčíslit? Podle agentury STEM 25,5 % české populace věří dezinformačním webům. Existují další čísla, která by ukazovala případnou závažnost situace?
Nejen česká společnost zažívá krizi důvěry v elity, které reprezentují i mainstreamová média. V určité části společnosti se stalo symbolem vzdoru odsuzování zavedených médií a příklon k médiím pochybné kvality. Záměrně nepíšu dezinformačním webům, protože tím házíme do jednoho pytle propagandistické servery jako Sputnik třeba s Parlamentními listy, kde je ta klasifikace složitější. Proto se i těžko vyčísluje jejich důvěra a vliv na společnost.

Lidovky.cz: Jaké jsou univerzální rady pro čtenáře? Jak by mohl jednoduše dojít k závěru, že nejde o pravdivou a ověřenou informaci?
Kdyby existoval jednoduchý a zaručený návod, tak ten problém dnes nemáme. Shodou okolností nám v těchto dnech vychází kniha o fake news, kde se této problematice věnujeme. Pro začátek je dobré mít na paměti, že bychom u každé zprávy měli přemýšlet, kdo je jejím autorem, zda nemá skrytý úmysl. A jestli je informace někde ověřitelná, nebo nikoliv. Senzační a šokující titulky často značí, že bychom měli zpozornět.

Lidovky.cz: Které informační kanály jsou obecně ty nejhorší, pokud jde o šíření dezinformací?
V našem prostředí jsou to zejména internetové servery a sociální sítě. Tam kolikrát narazíme na silná tvrzení, která nejsou ověřitelná, ani neznáme autora. Kdyby tak silné lživé výroky vydaly třeba noviny, byly by žalovatelné. Na internetu je autor mnohem anonymnější a tedy hůře postihnutelný.

Lidovky.cz: Už jsme na to narazili, přesto se zeptám - liší se výrazně situace  před volbami? Přibývá všeobecně takových zpráv?
Volby do Poslanecké sněmovny jsem již zmiňoval. Druhým příkladem mohou být prezidentské volby před pěti lety, kdy jsme ze všech stran mohli číst o různých lžích, polopravdách a hoaxech o Karlu Schwarzenbergerovi. Už první dny před letošním druhým kolem prezidentské volby dávají tušit, že to bude podobné. Cílem lží a falešných obvinění se stal Jiří Drahoš.

Lidovky.cz: Může a měl by podle vás prezidentský kandidát, ať už Jiří Drahoš nebo Miloš Zeman, reagovat na hoaxy?
Je to případ od případu. Pokud se budou kandidáti snažit reagovat na vše, budou tím zahlceni a nic víc v kampani nestihnou. I to může být snaha těch, co dezinformace šíří. Zároveň mohou zviditelnit i hoax, který do té doby málokdo zaregistroval. Na druhou stranu zkušenosti od nás i ze zahraničí ukazují, že přejít vše mávnutím ruky se nevyplácí. Rozhodování, na co reagovat a na co ne, je obtížné a Miloši Zemanovi ani Jiřímu Drahošovi jej nezávidím.

Lidovky.cz: Pokud jde o Miloše Zemana, šířila se zpráva o jeho údajné umělé noze, řešily se letáky vyzývající k tomu, aby jej lidé v prvním kole nevolili, protože je to „zbytečné“, často se spekuluje obecně o jeho zdravotním stavu. Mají takové zprávy šanci ovlivnit volby?
Neznám rozsah, v jakém byly tyto zprávy šířeny. Pokud se informace o nepotřebnosti volit Zemana v prvním kole objevila v několika málo poštovních schránkách, tak to samozřejmě volby neovlivnilo. Je úsměvným paradoxem, že se tiskový mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček dovolával aktivního popření této lži úřadem na Ministerstvu vnitra. Toho samého úřadu, který sám Miloš Zeman dříve tak často kritizoval jako zbytečný.

Politolog Miloš Gregor

Lidovky.cz: U Drahoše to je zas jeho údajné napojení na StB, aktuálně se také mezi katolíky šíří lživá zpráva o tom, že je zednář. Jak je možné, že se zprávy šíří tak rychle?
Můžeme za to poděkovat internetu a sociálním sítím. Na jednu stranu jsme díky nim ihned informováni, stane-li se něco zásadního, na druhou stranu se jedná o neomezený prostor pro různé konspirátory a vlivové skupiny. S postupem Jiřího Drahoše do druhého kola se počítalo, hádám, že řada těchto hoaxů byla připravena předem.

Čísla o dezinformacích

Podle agentury STEM 25,5 % české populace věří dezinformačním webům.

Na základě online ankety, kterou jsme prováděli mezi 351 českými středoškoláky, jsme zjistili, že 71 % studentů čerpá informace především z Facebooku. 

Na druhou stranu 20 % respondentů odpovědělo, že zdroj informace nepovažují za důležitý.

Lidovky.cz: Je správné, že se takovým zprávám média věnují? Není to levná reklama pro jejich tvůrce?
Zde odpovím podobně, jako v případě kandidátů. Role médií je i uvádět informace a dění na pravou míru. Pokud tedy nějaká lživá zpráva ve velkém koluje mezi lidmi, vnímám jako dobrý krok upozornit na to, že je to lež.

Lidovky.cz: Které sociální skupiny či kteří voliči bývají nejnáchylnější k slepému přijímání nepravdivých informací?
Dřív panovalo přesvědčení, že jsou to zejména senioři, kteří se nenaučili s počítači a internetem pracovat moc dobře. A i když u nich často převládá pocit, že na dané informaci přeci musí být něco pravda, jinak by ji nikdo nepsal, tak náchylné jsou všechny věkové skupiny. Mladí lidé sice mají téměř všechny informace na dosah tří kliknutí myší, ale nedohledávají je. Obecně máme tendenci věřit těm lžím a hoaxům, které podporují naše vidění světa. Pokud mám pocit, že elity selhaly, budu náchylnější věřit konspiracím týkajícím se skrytých zájmů a vlivů v pozadí těchto elit.

Lidovky.cz: Pokud jde o druhé kolo prezidentských voleb, může je výrazně ovlivnit šíření dezinformací? Vezmeme-li v potaz, že to nemusí být jen prostřednictvím zpráv na internetu, ale třeba i od protikandidáta.
Před pěti lety Zeman vyhrál velkým rozdílem, takže lživé inzeráty na adresu Schwarzenberga byly nepříjemné a mohly několik málo voličů ovlivnit, ale určitě nerozhodly volby. Letos se zdá, že podpora obou kandidátů je výrazně vyrovnanější, proto by si oba kandidáti měli dávat pozor, aby v myslích voličů nezakořenila nějaká dezinformace hrající na jejich emoce.

  • 10Diskuse


Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky


Facebook OSVĚDČENO: Výlety, které zabaví děti a neunaví rodiče
Facebook OSVĚDČENO: Výlety, které zabaví děti a neunaví rodiče

Zavřené školky a letní prázdniny si žádají jediné – vyrazit na nezapomenutelný rodinný výlet, zabavit děti a neunavit rodiče. Jaké jsou naše tipy na výlety po Čechách?

Najdete na Lidovky.cz