Dané období podle ní prospěje občanům i podnikatelům. „Během přechodného období budou lidé nadále moci přicházet a pracovat v Británii. Bude ale existovat registrační systém jako nezbytná příprava nového režimu,“ řekla Mayová.
Podle ní má Británie začlenit dohodu o brexitu plně do britského práva a zajistit, že britské soudy budou moci na ni přímo odkazovat. Zdůraznila, že práva občanů EU v Británii budou po odchodu ze společenství plně zaručena.
Doktory ano, ale sběrače ovoce tu nechceme. Uniklý dokument odkrývá plány po brexitu |
Během období vyhrazeného pro zavádění nových pravidel by Británie nadále plnila vůči EU svoje finanční závazky, jejichž výši ale premiérka neudala. Brusel požaduje zaplacení celkové částky ve výši 60 až 100 miliard eur (1,6 až 2,6 bilionu korun), což Londýn jednoznačně odmítá.
Británie by neměla zůstávat v Evropském hospodářském prostoru (EHP), protože by to vedlo ke sporům, je přesvědčena Mayová. EHP zaručuje svobodu pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu uvnitř Evropského jednotného trhu, ve kterém jsou kromě členských států EU také Island, Norsko a Lichtenštejnsko. Do jisté míry má svou účast v něm také Švýcarsko. Mayová odmítla i možnost uzavření podobné obchodní dohody, jakou mají mezi sebou EU a Kanada. Příslušná dohoda, známá pod zkratkou CETA, upravuje podmínky volného obchodu a dodržování autorských práv.
Britská premiérka řekla, že během členství v EU se Británie ve společenství nikdy „necítila jako doma“. „A zřejmě kvůli naší historii a zeměpisu se nám Evropská unie nikdy nezdála jako nedílná součást naší národní historie tak, jak tomu je mnohde jinde v Evropě,“ prohlásila.
Mayová podotkla, že rozsáhlé sdílení svrchovanosti, které je „rozhodujícím znakem Evropské unie, umožňuje bezprecedentně hlubokou spolupráci. Ta přináší výhody, ale také znamená, že když jsou země v menšině, musejí někdy přijímat rozhodnutí, která nechtějí, a to dokonce i ta, která ovlivňují domácí záležitosti.“ „Směřujeme k novému a kritickému období v historii vztahů Spojeného království s Evropskou unií. Britové se rozhodli opustit EU a stát se globálním volně obchodujícím národem, schopným mapovat vlastní cestu ve světě,“ řekla také Mayová.
Premiérka také upozornila, že Británie je nadále odhodlána bránit a prosazovat s EU společné hodnoty. „Naše odhodlání bránit stabilitu, bezpečnost a prosperitu našich evropských sousedů a přátel trvá,“ sdělila. Jako dva příklady, které se dají řešit jen v partnerství s EU, označila masové přistěhovalectví a terorismus.
Projev Mayové vyvolal smíšené reakceHlavní vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier na projevu Mayové ocenil, že ukazuje vůli posunout dál nyní se vlekoucí jednání, premiérčiny nápady se ale nejprve musí změnit v konkrétní vyjednávací pozice Londýna. "Potřebujeme do podzimu 2018 dosáhnout dohody o podmínkách spořádaného britského odchodu z EU. Británie se stane 'třetí zemí' (státem mimo unii) 30. března 2019," připomněl unijní vyjednavač. Manfred Weber, předseda největší frakce Evropského parlamentu, Evropské lidové strany (EPP), řekl, že je znepokojen více než před vystoupením Mayové. Pozici své země podle něj Mayová v zásadě nevyjasnila. "Hodiny tikají a čas běží rychleji, než si vláda v Londýně myslí," varoval. Británie musí ohledně budoucího odchodu z Evropské unie objasnit budoucí situaci občanů EU, finanční vyrovnání s EU a otázku Irska, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Upozornil, že pokud nebude v těchto třech otázkách jasno, nebude možné pokročit ani v jiných tématech. Dodal ale, že zaznamenal ve výrocích Mayové "pokrok" a "signály vůle". Polsko dalo najevo, že souhlasit s přechodným obdobím může za podmínky, že tato doba povede ke splnění všech závazků Spojeného království vůči unii. Náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański upozornil, že Varšava si klade za podmínku souhlasu s navrhovaným přechodným obdobím to, že budou zajištěna práva občanů EU v Británii i po takzvaném brexitu. Za konstruktivní označil projev Mayové italský premiér Paolo Gentiloni, zejména s ohledem na to, že se zavázala chtít udržet italské a jiné občany EU žijící v Británii i po brexitu. |
