První otázka je čirá demagogie.
Nejsou to ale zástupci tzv. pravice, kteří by vyvolávali veřejně podobné nesmysly jako noví radní zvolení senátní většinou ČSSD. Takový Michal Uhl se kupř. domnívá, že “KE SLOVU MUSEJÍ PŘIJÍT LEVICOVÍ HISTORICI” (viz Respekt, 15. 4. 2013). Mimochodem, tady je ukázka z rozhovoru, mluví sám za sebe : 1. Otázka Respektu: Takže nejste historik? - Ne, jsem sociolog.2. Otázka Respektu: /.../ kde berete sebevědomí rozhodovat, co je a co nejí správná interpretace? - /.../ moje sebevědomí vyplývá z univerzitního vzdělání. /.../ Už jsem snad ukázal, že mám nějakou kompetenci rozhodovat, sebehodnotí se Uhl (Když postupujete pomocí vědeckých standartů, je důležité si operacionalizovat pojmy – říká na jiném místě).4. Otázka Respektu: Proč vy osobně myslíte, že tu totalita nebyla? - /.../ totalitární režimy spočívají na trvalé mobilizaci všech za účelem posílení násilného režimu /.../, má jasno M. Uhl.5. Otázka Respektu: Kde se v činnosti ÚSTR lže o minulosti? - Neříkal bych, že lžou. Spíš bych mluvil o svérázných interpretacích, interpretuje M. Uhl.6. Vaše důvody, pokračuje Respekt, nepřesvědčily ani šéfa vědecké rady, nestranného a respektovaného /.../ Michaela Krause. - /.../ Názory pana Krause nepovažuji za směrodatné, odpovídá M. Uhl.7. Otázka Respektu: Jak by se měly kriticky zkoumat justiční vraždy, tábory nucených prací, likvidace sedláků, vyhánění lidí za hranice v rámci akce Asanace? - To nepovažuji za vkusnou otázku, říká M. Uhl.V citacích z rozhovoru by se dalo pokračovat. Vyjádření Michala Uhla vrcholí esencí jeho postoje, cituji doslova: "Hodnotový konsenzus o zločinnosti minulého režimu se rozpadl." A je to. :-) Pokud jde o materiály, jichž se dožadujete, je to takto : Současná účelová kritika vychází z neznalosti zákonných norem, což se odráží v časté záměně terminologických pojmů zpřístupňování a zveřejňování. Pilotní projekt elektronického archivu (EA) Ústavu a Archivu se týká částečně zveřejňování, ale především zpřístupňování archiválií a podle toho je také EA budován. Nicméně archiválie spravované ABS jsou mladšího data a drtivá většina z nich obsahuje osobní a citlivé údaje, proto je systém využíván v badatelnách (intranetová síť), kde po registraci a ověření může dostat badatel přístup do aplikace či se mu zpřístupní digitální kopie. Přes specifičnost archivního materiálu je na webových stránkách Ústavu a Archivu zveřejněno v projektu digitální studovny 4056 PDF souborů, což odpovídá počtu 51 300 stránek. V projektu archivních pomůcek (1945-1990) – 987 knih protokolů), což odpovídá 114 716 stránek a 1 223 173 záznamů v databázi. Tento projekt je analogický k projektů jiných archivů, jež zveřejňují matriky, pouze s tím rozdílem, že ABS a ÚSTR disponují přepisy záznamů a možností dohledávání konkrétních údajů. Už je to jasnější ?