Zobstrukční taktiky ODS, korunované včerejší výzvou, aby sněmovna přestala pracovat, se někomu může dělat trochu nevolno. Ne že by neschválením naštosovaných návrhů země utrpěla, naopak. ODS se ale trochu přiživuje na špatné pověsti sněmovny, přičemž zároveň sama svými obstrukcemi přitápí pod kotlem. A hlavně se tohoto precedentu bude moci dovolávat v budoucnu kdokoli, komu se zákony schvalované většinou nebudou líbit.
Tenhle obrázek ovšem není úplný, pokud se nevrátíme o rok nazpět. To, že by měl přestat pracovat, totiž parlament řekl už tehdy - svým rozhodnutím o předčasných volbách. A byl to nejprve Ústavní soud, který je na návrh poslance Melčáka svým neblahým rozhodnutím znemožnil, a pak Jiří Paroubek, který na poslední chvíli vypověděl jejich druhý termín. Za tuhle kůlničku na dříví jsou zodpovědní oni. Měsíce staré události mají dnes větší dopad než cokoli, co se stalo minulý týden.
Ale vždyť přece sněmovna funguje, dalo by se říct - schvaluje zákony nebo by jistě nějaké schvalovala, jen kdyby ji obstrukce neblokovaly. Ano, jenže ty zákony schvaluje většina, která zároveň není schopna nebo nechce sestavit vládu. Takže za důsledky své legislativní aktivity odmítá převzít odpovědnost. Tohle slepá pravidla nevidí.
Nic ovšem není černobílé. Na jedné straně tu máme sněmovnu ve spárech organizované nezodpovědnosti a vládu bez mandátu, na druhé straně není kráceno ústavně zaručené právo poslance Melčáka vysedávat ve sněmovně a pobírat plat až do konce funkčního období. Doufejme, že do ní pilně dochází a hlasuje.
Čtěte „ČSSD se vzdala... “ na straně 4
