V přístavu může nyní kotvit až pětadvacet velkých lodí. Před postavením zdi to bylo osmnáct plavidel. Celá nábřežní zeď nyní měří více než 482 metrů.
Kromě větší kapacity má úprava přístavu i ochrannou funkci.
„Původní kamenná zeď ani břehové úpravy neumožňovaly bezpečné vyvazování plavidel za velmi vysokých vodních stavů. Proto se před dvěma roky rozběhl projekt výstavby nábřežní zdi,“ informoval ředitel Ředitelství vodních cest ČR (ŘVCČR) Miroslav Šefara. Zeď je vybavena vysokovodními vyvazovacími prvky, které umožňují bezpečné kotvení plavidel za vysokých vodních stavů až do úrovně povodně z roku 2002. Přístav by měl tedy zvládnout nápor stoleté vody. Náklady na stavbu právě dokončeného posledního úseku přístavní zdi v mělnickém přístavu byly 38,4 milionu korun. Nevyhovující ochrana lodí při povodních se naplno projevila právě během záplav před šesti lety. „Ukázalo se, že labská vodní cesta není dostatečně vybavena ochrannými přístavy,“ vysvětlila mluvčí ŘVCČR Pavlína Straková. Na dolním Labi tehdy uvízlo téměř 200 plavidel, která byla převážně provizorně přivázána například k různým konstrukcím nebo stromům. Některé lodi se uvolnily a způsobily škody. Po roce 2002 se proto začalo pracovat na řadě projektů na ochranu lodí. Patří mezi ně například vybudování ochranného přístavu v Nymburce.
***
Kromě větší kapacity má úprava přístavu i ochrannou funkci.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
