Nový školní rok přinese velké změny: Start státních maturit, reformu na středních školách či možnost, aby do prvních tříd nastoupily nadané děti už o rok dříve než ostatní.
PRAHA Poslední dny dělí žáky a studenty od začátku nového školního roku. Budou se v něm mimo jiné méně biflovat vzorečky a více učit souvislostem. Rozsáhlé změny, které na velké množství z nich čekají, ale stále nejsou jisté a rozhodne se o nich až v době, kdy už budou sedět v lavicích.
Státní maturita Letos poprvé by měli studenti zakončovat středoškolské studium státní maturitou. Ta by se měla od současné podoby závěrečných zkoušek lišit hned v několika věcech. Zadání by například už nebylo v rukou škol, připravovat ho má stát. Výrazně se zkrátí slohová zkouška z češtiny, prověrka z českého a cizího jazyka bude mít nově i písemnou část, žákům přibude minimálně jeden maturitní předmět.
Přestože ve sněmovně leží návrh poslance ODS Waltera Bartoše o odkladu státních maturit o rok, stále platí, že podle nových pravidel mají středoškoláci poprvé maturovat v nadcházejícím školním roce. Zda se tak ale skutečně stane, by mohlo být jasné v září či říjnu. Reforma na středních školách I další změna se týká středoškoláků. Po základních školách totiž budou podle vlastních pravidel učit i pedagogové v prvních ročnících středních škol. Nově tedy bude na samotných učitelích, jak budou hodiny vypadat. Výuka v jednotlivých předmětech na sebe může navazovat a nebo se prolínat.
Cílem reformy je, aby žákům odpadlo věčné biflování dat a vzorečků, důraz má ležet hlavně na kontextu a na tom, aby žáci věděli, o čem se učí, a uměli dát informace do souvislostí. Podle vlastních vzdělávacích programů se nově budou učit také děti ve třetí a osmé třídě základních škol.
Malí géniové a pomoc malotřídkám Od začátku nového školního roku také vstoupí do praxe první vlna novely školského zákona. Ta myslí například na extrémně nadané děti. Letos poprvé totiž budou moci jít k zápisu do první třídy i děti, kterým je pět let, tedy o rok méně než jejich budoucím spolužákům.
Dobrá zpráva čeká i na malotřídky. Novela ruší od letošního září minimální počty dětí pro existenci škol. To uvítají hlavně obce, kde mají školy s nedostatkem dětí, ale chtějí si je přesto zachovat.
Zatímco dříve musely být školy, které státem stanovaný limit nedodržely, uzavřeny, nyní mohou fungovat dál. Rozdíly v nákladech na chod instituce bude zřizovatel, obvykle příslušná radnice, platit sám. Pomoc při výuce a peníze z EU Ministerstvo školství chce navíc pomoci i při výuce některých předmětů. Učitelé se tak dočkají například pomoci při výuce novodobých dějin. Například s výkladem některých historických událostí mají kantoři problém. Metodické materiály ale chystá ministerstvo i k výuce sexuální či estetické výchovy.
Na školy čeká i finanční přilepšení. V následujících dvou letech si totiž budou moci přijít v součtu až pět miliard korun z evropských fondů. Peníze mohou použít na pomůcky nebo na vlastní vzdělávací projekty. Ministerstvo tak chce zmírnit pravděpodobné snížení rozpočtu svého úřadu. Vybralo proto několik oblastí, na které mohou školy čerpat peníze. Jde o finanční a matematickou gramotnost, podporu výuky jazyků a informačních technologií nebo vzdělávání učitelů.
***
Nadcházející školní rok v číslech
*Do mateřských škol nastoupí v roce 2009/2010 celkem 314,5 tisíce dětí
*Do základních škol zamíří celkem 796,6 tisíce školáků, z toho 460,7 tisíce na první stupeň a 335,9 tisíce na druhý stupeň. Do prvních tříd nastoupí 93,6 tisíce prvňáčků.
* Střední školy bude navštěvovat celkem 498,9 tisíce studentů, drtivá většina (387,9 tisíce) obory s maturitou. Nově přijatých studentů je 123,9 tisíce.
* Jak jsou naplněny školy? Nejvíce mateřské školy, které hlásí obsazenost 91 procent. Základní školy naplní svou kapacitu na 60 procent, střední školy na 67 procent a konzervatoře na 74 procent.
Zdroj: ministerstvo školství
